Jak se převádí hustota
Gram na metr krychlový je jednotkou hustoty a dílčí jednotkou kilogramu na metr krychlový. Jeden gram na metr krychlový odpovídá jedné tisícině kilogramu na metr krychlový a vyjadřuje hmotnost tělesa vztaženou k jeho objemu.
Jak měřit Hustomerem
Ponorné hustoměry
Měření se provádí při určené teplotě. K tomu účelu je ve dně hustoměru zabudován rtuťový teploměr. Po ponoření do kapaliny je hustoměr nadnášen vztlakovou silou, která je rovná hmotnosti objemu vytlačené kapaliny v souladu s Archimédovým zákonem. Podle hloubky ponoření se na stupnici odečte hustota.
Archiv
V čem se počítá hustota
hustota ρ je v kilogramech na metr krychlový (kg/m3). Pokud je hmotnost m v gramech (g) a objem V v centimetrech krychlových (cm3), potom hustota je v gramech na centimetr krychlový (g/cm3).
Jak funguje pyknometr
Pyknometr je nádobka určená ke stanovování hustoty kapalin, případně tuhých nenasákavých tělísek. Je založený na tom, že při úplném naplnění a uzavření zábrusovou zátkou s kapilárou pojme vždy stejný, snadno reprodukovatelný objem kapaliny.
Jak se měří hustota
Hustoměr (nazývaný také areometr) je ponorné těleso většinou ve tvaru baňky s vystupující stopkou, ve které je umístěna stupnice udávající naměřenou hustotu kapaliny. Hustoměry slouží k měření hustoty kapalin na základě Archimedova zákona.
Jak se označuje hustota
Hustota se značí jako ró. Jednotkou hustoty je g .
Co je to hustoměr
Hustoměr (nazývaný také areometr) je ponorné těleso většinou ve tvaru baňky s vystupující stopkou, ve které je umístěna stupnice udávající naměřenou hustotu kapaliny. Hustoměry slouží k měření hustoty kapalin na základě Archimedova zákona.
Jak si vyrobit hustoměr
Jednoduchý a přitom funkční hustoměr lze vyrobit z krabičky od léků (šumivé tablety). Krabičku zatížíme (několik kamínků, …), aby držela ve svislé poloze, ale přitom aby se nepotopila. Na vnější stěnu přilepíme měřítko (okopírované pravítko) a ponoříme do vody.
Jak je definována hustota
Hustota určuje hmotnost látky připadající na daný objem. Značí se ρ (čti ró). Čím má látka větší hustotu, tím má při stejném objemu větší hmotnost (je těžší).
Co je hustota tělesa
Hustota jako fyzikální veličina má značku ρ (řecké písmeno ró) a její zálkadní jednotkou je kg/m3. Další jednotkou je například g/cm3. Hustota nám tedy říká, kolik kg by daná látka vážila, pokud bychom jí měli 1 m3 (tj. krychli o straně 1 metr).
Jak pracuje hustoměr
Hustotu kapalin měříme pomocí přístroje, který se nazývá hustoměr. Hustoměr je uzavřená skleněná trubice s baňkou se závažím v dolní části a se stupnicí (podobná teploměru). Hustotu kapalin měříme hustoměrem tak, že jej opatrně zasuneme do nádoby s kapalinou a ze stupnice odečteme výslednou hustotu.
Na čem závisí hustota
Udává, kolikrát je určitý objem látky těžší, než stejný objem vody při 4° C, je to důležitý identifikační znak při určování minerálů. Hustota minerálu závisí na typu atomů a struktuře. Zvyšuje ji vyšší atomová hmotnost, takže je vyšší u minerálů obsahujícíh například rtuť nebo olovo.
Kdy těleso plave
Plování těles je jev, kdy vztlaková síla působící na těleso plně ponořené do kapaliny je větší než tíhová síla přitahující těleso k Zemi. Těleso tedy podle Archimédova zákona stoupá směrem k hladině, část z něj se vynoří nad hladinu, čímž se vztlaková síla zmenší tak, že se vyrovná s tíhovou silou.
Co ovlivnuje hustotu
Na hmotnosti tělesa závisí hustota přímoúměrně – čím větší hmotnost, tím větší hustota. K měření hustoty kapalin se používá hustoměr.
Co ovlivňuje hustotu
Hustotu látky lze ovlivnit: snížením nebo zvýšením teploty nebo tlaku. jejím znečištěním (tzn. přidáním jiných látek)
Proč tělesa plavou
Těleso plave na hladině díky tomu, že má menší hustotu než kapalina, kterou těleso vytlačí. Jinými slovy: těleso bude plavat, pokud má menší hmotnost než kapalina, kterou vytlačí. (sladká voda má menší hustotu než slaná voda).
Kdy těleso klesá ke dnu
Hustota tělesa je VĚTŠÍ než hustota kapaliny => těleso klesá ke dnu. Hustota tělesa je STEJNÁ jako hustota kapaliny => těleso se v kapalině vznáší, tzn., nestoupá ani neklesá.
Proč plave loď
Věci, které vytlačují mnoho vody, jsou nadlehčovány velkou silou. Tato síla (vztlak) způsobuje, že předměty plavou. Kuličky nevytlačily téměř žádnou vodu, a proto se neudržely na hladině a klesly ke dnu, zatímco loď vytlačuje spoustu vody a proto jí voda dává velkou vztlakovou sílu.
Jak zni Archimedův zakon
Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny stejného objemu jako je ponořená část tělesa. Na těleso ponořené do kapaliny působí svisle vzhůru vztlaková síla. Její velikost se rovná Fvz = VT.
Proč plavou lodě
Věci, které vytlačují mnoho vody, jsou nadlehčovány velkou silou. Tato síla (vztlak) způsobuje, že předměty plavou. Kuličky nevytlačily téměř žádnou vodu, a proto se neudržely na hladině a klesly ke dnu, zatímco loď vytlačuje spoustu vody a proto jí voda dává velkou vztlakovou sílu.
Jak zemřel Archimedes
Archimédés byl zabit během druhé punské války římským vojskem pod vedením Marca Claudia Marcella při obraně svého rodného města. O jeho smrti se nám dochovala legenda, podle které odmítl po dobytí Syrakus následovat římského vojáka dříve, než dořeší matematický problém. To vojáka rozzuřilo a Archiméda zabil.
Kdo vymyslel lodě
První archeologicky doložená vesla jsou stará 10 tisíc let a první doložené lodě jsou staré přes 8000 let. Jsou to vydlabané kmeny stromů – monoxyly. Viz též kánoe.
Proč něco plave a něco ne
Hustota tělesa je STEJNÁ jako hustota kapaliny => těleso se v kapalině vznáší, tzn., nestoupá ani neklesá. Hustota tělesa je MENŠÍ než hustota kapaliny => těleso plave na hladině kapaliny.
Co je to Fvz
Závěr: Těleso ponořené do kapaliny v klidu je nadnášeno silou, která má směr svisle vzhůru, tedy opačný než síla gravitační. Tato síla se nazývá vztlaková, označuje se Fvz.
Kdo vymyslel Archimédův zákon
Archimedův zákon. Vynálezce Archimedes ze Syrakus, narozený v roce 287 př. n. l., přišel na to, že těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno vztlakovou silou rovnající se tíze kapaliny tělesem vytlačené.
