Jak hluboké základy pro skleník
Nezbytná velikost základů se řídí podle velikosti skleníku. Zde se jedná o variantu 196 × 256 cm, takže základ má vnější rozměr 210 × 270 cm. Základ potřebuje i malá nástavba pařeniště. Doporučená hloubka základů je v našich zeměpisných šířkách minimálně 60 cm, v mrazivějších oblastech raději 80 cm.
Jak siroky záhon ve skleníku
Zužující se uličku můžete udělat i snáze než v předchozím případě, záhony lze ohraničit s pomocí prefabrikovaných tvárnic a dřevěných, případně plastových plotovek. Při správném provedení je i tento způsob ohraničení uličky dostatečně odolný a přitom nabízí relativně rychlou možnost demontáže.
Archiv
Jak často měnit hlínu ve skleníku
Do skleníku můžete přestěhovat truhlíkové rostliny. Je také ideální čas na výměnu půdy. Ta by měla ve skleníku proběhnout alespoň jednou za pět let. Pokud půdu letos neměníte, zapracujte do ní kompost.
Jak zalévat rajčata ve skleníku
Za 1 čtvereční m emitovat 20 litrů vody. Jakmile půda vyschne, zalévání opakujte. Je však třeba mít na paměti, že při intenzivní zálivce se ve skleníku zvyšuje vzdušná vlhkost, kterou rostliny příliš nesnášejí. Větrání neumožňuje udržovat stálou vlhkost na úrovni 45-65%.
Jak hluboko kopat základy
V mírném podnebním pásu, kam spadá i Česká republika, je nezámrzná hloubka stanovena na 80 až 140 centimetrů. Přesnější číslo nám určí složení substrátu. Hloubka 80 cm obvykle postačí u běžných hlinitopísčitých a písčitohlinitých půd, v případě jílovitohlinitých půd musíme jít do hloubky zhruba jednoho metru.
Co pod skleník
Nejvhodnějším podkladem pod jakýkoli skleník je betonový základ. Není podmínkou, aby byl vždy do nezámrzné hloubky. Zvláště pod menší skleníky stačí vybetonovat cca do hloubky 30-40 cm pod terén a cca 10 cm nad zem.
Jak udělat záhony ve skleníku
Záhony si důkladně rozměřte a vytvořte je buď po levé a pravé straně skleníku, nebo ve tvaru písmene U tak, aby mezi nimi vznikla ulička (ideálně o šířce alespoň 50 cm). Záhony by měly být v takové šířce, abyste pohodlně dosáhli na jejich konec.
Co dát na dno skleníku
Důkladně zrytou půdu ve skleníku rozhrabeme a mělce do ní zapravíme prosetý kompost. Nemáme–li dostatek tohoto materiálu, jako náhradu využijeme klasický zahradnický substrát, přičemž na skleník o velikosti 2×3 m stačí jeden až dva pytle o obsahu 50 l. Nezapomeneme důkladně rozbít hroudy.
Jak daleko sázet rajčata ve skleníku
Při pěstování ve skleníku nebo fóliovníku vysazujeme tyčková rajčata do sponu 100 x 50 cm, na venkovním stanovišti do sponu volnějšího, asi okolo 100 x 70 cm.
Kdy zalévat rajčata ráno nebo večer
Zalévejte tedy nejlépe ráno a večer. Určitě je také vhodné položit si otázku, čím rajčata zalijete. Voda z kohoutku by to být neměla. Obsahuje nejen chlor, ale také je studená.
Jak hluboko Roxory
Dle projektu jsem měl napíchat 10mm roxor po 500 mm. A vychází to v pohodě. Na lavičkách jsem si odměřil střed ZB ( v mém případe ZB 30 tj. 15 cm od okraje ZB) natáhl provázek a olovnicí po 0,5 m jsem si značil v betonu značku kam jsem potom zapíchl roxor.
Jaké Roxory do ztraceného bednění
Současně se skládáním tvárnic se do konstrukce ukládá ocelová výztuž (roxory) o průměru 8 – 10 mm. Ocelová výztuž je ukládána jak vodorovně, tak svisle.
Jak udělat zaklady pod skleník
Nejvhodnějším podkladem pod jakýkoli skleník je betonový základ. Není podmínkou, aby byl vždy do nezámrzné hloubky. Zvláště pod menší skleníky stačí vybetonovat cca do hloubky 30-40 cm pod terén a cca 10 cm nad zem. S velikostí skleníku teprve narůstá potřeba hlubších základů.
Kdy postavit skleník
Kromě ní ale můžete ve skleníku pěstovat tropické rostliny, orchideje nebo sukulenty, v zimě pak poslouží k přezimování rostlin. Ideálním obdobím ke stavbě skleníku je podle zahradníků babí léto. Výhodou je, že ho můžete během podzimu a zimy připravit na jaro.
Co se dává do skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Jaká rajčata se hodí do skleníku
Do skleníku se hodí tzv. tyčková rajčata, protože rostou do výšky. Oproti tomu keříčková rajčata se rozrůstají do šířky a je pro ně vhodnější klasický záhon s dostatkem místa.
Kdy nejlépe zalévat rajčata
Rostliny zalévejte nejlépe ráno nebo večer, kdy už nepraží slunce a voda se neodpařuje. Rozhodně se vyvarujte zalévání kolem poledne nebo brzy odpoledne, rostliny by dostaly teplotní šok. Pro zálivku je nejlepší dešťová voda nebo voda odstátá, napuštěná do sudů nebo konví. Stát by v nich měla alespoň den.
Jak často se hnojí rajčata
Rajčata. Rajčata mají rády výživnou půdu a vyžadují hnojení ještě před samotnou výsadbou. Nejlepší je hluboké zrytí záhonu na konci sezóny s přidaným organickým hnojivem. Přihnojujte 2-4x za měsíc.
Jak hluboké základy
Základové pasy musí být založené do nezámrzné hloubky (alespoň 80 cm), skutečnou hloubku však určí projektant či statik. Běžně to může být i 1,2 metru. Běžná šířka základových pasů činí 40 cm.
Jaký průměr Roxorů do ztraceného bednění
Roxory – betonářské tyče
Ocelové žebrované tyče o průměru 4 – 32 mm a výrobních délkách 6 m, 12 m a 14 m se využívají pro výztuž ztraceného bednění. Roxory, známé také jako betonářské tyče, betonky či roksory, slouží ke zvýšení stability a únosnosti celé konstrukce.
Jak hluboko roxor
Dle projektu jsem měl napíchat 10mm roxor po 500 mm. A vychází to v pohodě. Na lavičkách jsem si odměřil střed ZB ( v mém případe ZB 30 tj. 15 cm od okraje ZB) natáhl provázek a olovnicí po 0,5 m jsem si značil v betonu značku kam jsem potom zapíchl roxor.
Co na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Jak daleko musí být skleník od plotu
(stavební zákon, §103 odst. 1a + §79, odst. 2, bod n), není nutné stavební povolení ani ohlášení pro: "skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení".
Jakou hlínu do skleníku
Nejvhodnější je pro skleníkové rostliny středně těžká hlinitá půda. Dobře na sebe dokáže vázat živiny a vysychá pomaleji než půdy písčité. Stejně jako písčité půdy se do skleníků nehodí ani ty těžké jílovité, jelikož nejsou porézní a těžko je zpracováváme.
Jak hluboko se sází rajčata
Předem připravené rostliny sázíme spíše hlouběji a zahrneme i spodní část stonku. Nejčastěji je vysazujeme šikmo, a to tak, že kořenový bal s částí stonku položíme do vyhloubené jamky a zahrneme zeminou. Důvodem je to, že rajče bude následně kořenit i ze stonku, čímž se vytvoří silnější a bohatší kořenový systém.
