Jak hnojit Ledviník?

Jak rozmnožovat Ledviník

Množení, přesazování, škůdci

Vybírat můžete z množení pomocí výtrusů, odnoží či mladými rostlinami, které se tvoří vždy na jaře na výběžcích rostliny. Ledviník patří mezi rostliny, které si žádají každoroční přesazování a to vždy hned z jara. Ledviník se také řadí mezi rostliny, které doslova nesnáší lesk na listy.
Archiv

Jak zalévat Ledviník

V době vegetace vyžaduje ledviník pravidelnou zálivku. Ideálně takovou, která zajistí, že kořenový bal bude neustále stejnoměrně vlhký, ne však přemokřený. Rostlinu zaléváme vlažnou vodou bez obsahu vápníku. Do zálivky můžeme 1x za 14 dní přidat tekuté hnojivo.
Archiv

Jak zachránit uschlé kapradí

Pokud začnou listy kapradiny na koncích žloutnout a poté hnědnout, může to být signál, že je rostlina příliš mokrá. V takové situaci můžete zkusit trochu uvolnit horní vrstvu půdy pomocí klacku, přičemž dávejte pozor, abyste nenarušili kořeny, a pak musíte počkat, až substrát vyschne.

Proč schne kapradí

Vlhkost, kterou rostliny vypařují, navíc v koupelně zpravidla nevadí. Každopádně je nutné udržovat půdu v pěstební nádobě stejnoměrně vlhkou, na půdní sucho kapradiny rychle reagují usycháním listů.

Jak vypadá bromélie

Většina bromélií jsou pralesní epifity, podobně jako orchideje. Rostliny mají zbarvené listeny, bubnovité hůlky, košťátka na silných barevných stoncích nebo květy ve tvaru kopí a meče. Listeny jsou zpravidla zářivě červené, žluté, oranžové nebo růžové a na rostlině vytrvávají několik měsíců.

Jak pěstovat kapradí doma

Kapradiny vyžadují teploty nad +15 °C, teplomilnější druhy pak alespoň běžnou teplotu pokojovou. Mají rády lehčí a vzdušnější substrát (obzvláště epifyty), kyselejší půdní reakci, kterou dosáhneme přídavkem rašeliny či kůry a při zalévání zásadně odstátou vodu bez chlóru.

Čím hnojit kapradiny

Živiny pro kapradiny

Ideální jsou pro ně vícesložková hnojiva nebo speciální přípravky. Vždy dodržujte doporučení výrobce na obalu. Pokud chcete použít domácí prostředky, nejlepší je kávová sedlina, kterou můžete nasypat na povrch květináče nebo smíchat s půdou. K výživě ale můžete využít také neslazený čaj.

Jak hnojit kapradiny

Předpokladem úspěšného růstu je také hnojení. I když divoce rostoucí kapradí v lese nikdo nehnojí, a přesto se mu daří, je dobré půdu u pěstovaných kapradin přibližně jednou za 2 měsíce mírně pohnojit doporučenými minerálními hnojivy, venku též kompostem.

Jak často zalévat bromélie

Zaléváme je přímo do středu listové růžice, jelikož listeny zásobují rostlinu vodou a živinami ze vzduchu. Použijte normální odstátou vodu bez vápníku. Substrát udržujte stále mírně vlhký, ale nikdy mokrý a v podmisce nesmí stát voda. Rostlinu zaléváme jednou za 2 až 3 dny.

Jak se zalévá bromélie

Bromélie potřebují dostatek tepla. Ideální je teplota kolem 20° C. Zalévejte je přímo do středu květové růžice každé 3 dny odstátou vodou. Substrát by měl být neustále mírně vlhký, v podmisce ale nesmí voda stát.

Jak často zalévat kapradiny

Nejlepší je mírně zalévat každý druhý den podle teploty, tak cca 0,5–1 dcl vody podle velikosti rostliny a květináče. Od začátku jara až do podzimu jednou za dva týdny do vody přidejte tekuté hnojivo na zelené rostliny. Rosení listů kapradinám velmi prospívá.

Kdy stříhat kapradiny

Staré listy kapradin stříháme až tehdy, když se na jaře objeví nové výhony. Suché listy chrání zranitelnou část rostliny před mrazem a chladným počasím jako přirozený mulč.

Kdy je dobře sadit kapradiny

Nejlepší dobou je však jaro, protože rostliny pak mají až do zimy dostatek času, aby zakořenily a zesílily.

Jak často zalévat kapradí

Nejlepší je mírně zalévat každý druhý den podle teploty, tak cca 0,5–1 dcl vody podle velikosti rostliny a květináče. Od začátku jara až do podzimu jednou za dva týdny do vody přidejte tekuté hnojivo na zelené rostliny. Rosení listů kapradinám velmi prospívá.

Čím hnojit bromélie

Rostliny přihnojujte velmi opatrně, spíše slabším roztokem minerálního hnojiva. Bromélie nejsou při pěstování náročné na zvláštní výživu. Přes léto je stačí přihnojovat speciálním hnojivem pro bromélie a orchideje jednou až dvakrát měsíčně. V zimě úplně stačí poloviční dávka.

Co dělat po odkvětu bromélie

Obecně platí, že po odkvetení se musí rostliny zalévat méně. Vodu je třeba doplňovat i do listových trychtýřků, a to do dvou třetin. Přibližně jednou za měsíc ji však musíte vyměnit, aby bromélie nezačaly zahnívat. Pokud jde o přihnojování, to je nutné hlavně v případě kvetoucích rostlin, ideálně dvakrát měsíčně.

Jak pečovat o bromélie

Zalévejte je přímo do středu květové růžice každé 3 dny odstátou vodou. Substrát by měl být neustále mírně vlhký, v podmisce ale nesmí voda stát. Přihnojujte je opatrně, nejlépe jednou až dvakrát za měsíc. Používejte speciální hnojivo pro bromélie.

Kdy přesazovat bromélie

Přesazujeme až tehdy, když je květináč prokořenělý. Používáme propustný substrát s přídavkem rašeliny, lze použít i jemnější substrát pro orchideje.

Co potrebuje kapradina

Stanoviště: Potřebuje vlhký vzduch, teplo a ochranu před přímým sluncem, nejlépe se mu daří v teráriu. Teplota by měla být 16 °C, letní maximum 24 °C. Zálivka a hnojení: Kořeny musejí být stále udržovány ve vlhku. V létě zalévejte tak, aby substrát nevyschnul, v zimě 1x týdně.

Co potřebuje kapradiny

Kapradiny vyžadují teploty nad +15 °C, teplomilnější druhy pak alespoň běžnou teplotu pokojovou. Mají rády lehčí a vzdušnější substrát (obzvláště epifyty), kyselejší půdní reakci, kterou dosáhneme přídavkem rašeliny či kůry a při zalévání zásadně odstátou vodu bez chlóru.

Kdy po Presazeni hnojit

Čerstvě přesazené rostliny není třeba okamžitě hnojit. Nový substrát obsahuje živiny, které rostlinám po určitou dobu vydrží. Většinou je to v rozmezí šesti až osmi týdnů. Po uplynutí této doby je třeba začít jednat.

Jak zalévat bromélie

Zalévejte je přímo do středu květové růžice každé 3 dny odstátou vodou. Substrát by měl být neustále mírně vlhký, v podmisce ale nesmí voda stát. Přihnojujte je opatrně, nejlépe jednou až dvakrát za měsíc. Používejte speciální hnojivo pro bromélie.

Jak správně hnojit

Na podzim hnojíme především organickými pomalu působícími hnojivy (např. chlévský hnůj a zelené hnojení, případně i kompost). Chlévský (hovězí) hnůj (mrva) je ideální pro všechny typy půd. Do půdy však vpravujeme jen hnůj vyzrálý, ten nevyzrálý zapravíme do kompostu, nebo prostě necháme dál zrát.

Kdy přestat hnojit

Doba, kdy je vhodné vysadit hnojivo, může být různá. Nejčastěji se ale udává časový interval posledních 7-14 dní pěstování, a to podle toho, čím konkrétně a v jakém množství pěstitel rostliny hnojí. U šetrnějších biohnojiv můžeme počítat s dobou posledních 5-7 dní.

Čím nejlépe hnojit

Pokud chcete využít organická hnojiva, zapravte do půdy například dobře uleželý koňský hnůj, který je bohatý na dusík. Vhodnou alternativou jsou organická hnojiva ve formě fermentovaných granulí. Z minerálních hnojiv pak doporučujeme ta s vysokým obsahem dusíku, protože dusík je látka, která podporuje růst rostlin.