Jaké i y se píše my všichni
E) Podmět typu my všichni, oni všichni
Zde píšeme v příčestí činném (i trpném) -i. Například: Seděli jsme kolem ohně a povídali si. Taková milá rodina – tu pohromu si opravdu nezasloužili.
Archiv
Jak se píše my všichni
Slovní spojení my všichni (nikoli mi všichni) se často objevuje v souvislosti se shodou přísudku s podmětem. V některých případech je totiž podmět ve větě nevyjádřený a ani z kontextu nelze vysledovat, kdo konkrétně byl v podmětu zastoupen.
Archiv
Kde se píše mi my
Při psaní zájmen my a mi je nejdůležitější uvědomit si, jestli zájmeno zastupuje pouze jednu osobu nebo jestli se týká více osob. Pokud mluvíme o 2 a více lidech, musíme napsat Y. Jestliže se věta vztahuje na jednu jedinou osobu, píšeme I měkké.
Archiv
Kdy se píše mi nebo my
Pravidla psaní my / mi
| slovo | kdy se píše |
|---|---|
| MY | 1. osoba množného čísla (kdo => Zlobit se budeme my!) |
| MI | 3. osoba jednotného čísla (komu => Odpusť mi!) |
Archiv
Jak se naucit i y
Měkké a tvrdé souhlásky: mix
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti: dívka vs. dým, tisk vs.
Kdy psát i y
Po měkké (ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň) píšeme měkké i. Po tvrdé (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme tvrdé y. Po obojetných souhláskách (b, f, l, m, p, s, v, z) se řídíme vyjmenovanými slovy a slovy příbuznými. V takových slovech píšeme tvrdé y, v ostatních případech měkké i.
Jaké iy
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti: dívka vs. dým, tisk vs.
Jaké i se píše oni
PAMATUJTE: V tvarech přítomného času sloves zakončených na hlásku i/í se píše vždy měkké i. Např.: on (oni, ony) prosí, sází, myslí.
Co je to my
U zájmena „mi“ (tedy tvaru zájmena „já“) se oproti předchozímu výrazu objevuje hned několik variant, ve kterých je možné jej užít. Ve 2. a 4. pádě mohou být užívány rovnocenné tvary mě/mne.
Jaké se píše i
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti: dívka vs. dým, tisk vs.
Kdy se píše mě a mně
Tam, kde řeknete tě, patří kratší mě, tam, kde můžete říct tobě, je správný delší tvar mně. Případné tebe lze nahrazovat méně obvyklým mne.
Proč je v aby tvrdé Y
Vyjmenovaná slova, ve kterých se vždy píše tvrdé Y (včetně slov příbuzných): B: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, …, kdybych, kdybys, kdyby, …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj.
Kdy se píše iy na konci
Další zvláštní kategorii tvoří podstatná jména, která můžeme psát jak s měkkým i, tak s tvrdým y. Správnou variantu poznáme podle koncovky slova. Pokud podstatné jméno v množném čísle končí na životné koncovky i, é, či ové, píšeme měkké i. Končí-li naopak koncovkami y nebo e, píšeme tvrdé y.
Jaké i se píše v příjmeních
měkké -i, např.: Novákovi, Jan a Petr Novákovi, Jana a Petr Novákovi. (Pozor si však musíme dávat na 4. pád: dopis pro Jana a Petru Novákovy.) Příjmení, která se skloňují podle vzoru přídavných jmen, mají dvě možné koncovky: manželé Novotných, Veselých i manželé Novotní, Veselí.
Jak určit iy
Jen v předponě vy- / vý- píšeme tvrdé -y-/-ý-. Po měkké (ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň) píšeme měkké i. Po tvrdé (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme tvrdé y.
Jak urcit i y
Po měkké (ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň) píšeme měkké i. Po tvrdé (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme tvrdé y. Po obojetných souhláskách (b, f, l, m, p, s, v, z) se řídíme vyjmenovanými slovy a slovy příbuznými. V takových slovech píšeme tvrdé y, v ostatních případech měkké i.
Jak se píše byly
Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).
Kdy se píše i
Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)
U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech! V 1. pádě množného čísla rodu mužského životného píšeme -Í (malí chlapci jako mladí chlapci).
Kdy se píše tvrdé a měkké i
Po měkké (ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň) píšeme měkké i. Po tvrdé (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme tvrdé y. Po obojetných souhláskách (b, f, l, m, p, s, v, z) se řídíme vyjmenovanými slovy a slovy příbuznými. V takových slovech píšeme tvrdé y, v ostatních případech měkké i.
Koho co jí
Ji ni X jí ní
| 1. pád (kdo, co) | ona |
|---|---|
| 3. pád (komu, čemu) | jí, ní |
| 4. pád (koho, co) | ji, ni |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
| 6. pád (o kom, o čem) | ní |
Jak se správně píše Pomněnka
Pojmenování pomněnka vzniklo z ruského názvu „nezabudka“ (zabudnout – zapomenout), v květomluvě též darování pomněnky znamenalo „nezapomeň na mě“. Slovo je tedy i významově spjato se zmíněnou skupinou. Je tedy nutné psát vždy pomněnka. Stejně píšeme i slova příbuzná, např.: pomněnkový, pomněnkově, pomněnečka apod.
Proč mlít
Sloveso mlít (stejně jako výrazy mletí, mlecí, mleč) pochází z praslovanského *melti. Již ve staré češtině došlo k přesmyku hlásek el (mleti) a zdloužení slabiky na lé (mléti); v ní se pak é zúžilo na í (mlíti).
Co je to Mýtit
Sloveso mýtit má význam ‚kácením zbavovat porostu, zejména stromů; kácet' (např. mýtit prales), popř. i ‚kácením (porostu) vytvářet' (mýtit cestu).
Jaké i se píše na konci příjmení
Pamatujte si, že na schránku si píšeme Novákovi, Skřivánkovi, Dvořákovi či Kocourkovi s měkkým I, protože se jedná o 1. pád.
Jaké jsou pády
V češtině rozlišujeme 7 pádů:pád. nominativ. Kdo Co Pracuje jako dělník.pád. genitiv. Koho Čeho Cesta vedla z města.pád. dativ. Komu Čemu Navzdory počasí přišel včas.pád. akuzativ. Koho Co Viděl lupiče krást.pád. vokativ. Oslovujeme, voláme. Honzo, pojď sem! Pane Vomáčko, děkuji.pád. lokál. O kom O čempád.
