Jaký je nejrozšířenější nerost zemské kůry
Nejrozšířenějším nerostem zemské kůry je křemen. Na něj je také upřen velký zájem sběratelů.
Jak je silna zemská kůra
Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 5 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (5 až 10 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. V Českém masívu se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km. Hlavními minerály kůry jsou živce, křemen a slídy (muskovit, biotit).
Kde se rodí zemská kůra
Nová zemská kůra vzniká v oblastech tzv. riftů. Ty se mohou vyskytovat na dně oceánů v podobě středo-oceánských hřbetů, ale také na kontinentech. Např.
Kde vzniká a zaniká zemská kůra
Rozżha- vené horniny (magma) vystupují k zemskému povrchu. Když začnou chladnout a tuhnout, vzniká kůra. Ve středooceán- ských hřbetech kůra vzniká a v hlubokooceánských příkopech zaniká (obr. 6).
Který prvek má největší podíl v zemské kůře
Nejrozšířenější prvek zemské kůry je s podílem 49,13 % kyslík, druhý nejčastější prvek v zemské kůře je s podílem 26 % křemík, třetí nejrozšířenější chemický prvek na Zemi je s podílem 7,45 % hliník.
Jak vzniká žula
Vznikají roztavením hornin zemské kůry a utuhnutím taveniny (magmatu) bohaté oxidem křemičitým. Jde o poměrně hojné horniny. Na Českomoravské vrchovině tvoří zejména rozsáhlý centrální pluton moldanubika, probíhající od toku Dunaje v Rakousku přes hrad Landštejn, Telč (mrákotínská žula) až k Jihlavě a Lipnici.
Jak Delime zemskou kůru
Zemská kůra je složená z velkého počtu prvků, samostatně se v ní ale vyskytují jen prvky s malou reaktivitou (platina, zlato, stříbro). Ostatní prvky vytvářejí nerosty (minerály) a z nich jsou složeny horniny, které jsou základem zemské kůry. Ty dělíme podle jejich původu na vyvřelé, usazené a přeměněné.
Jak je silna oceánská kůra
Oceánská kůra zabírá 70 % zemského povrchu, je silná v průměru 5–10 kilometrů a vyznačuje se velkou hustotou.
Jak Zanika zemska kůra
Litosférické desky vznikají ve středooceánských hřbetech. Zde dochází k vyvěrání polotekuté hmoty zemského pláště na povrch a jeho tuhnutí. Vzniká nová zemská kůra a oddalují se zemské desky. Po několika milionech let putování zemská deska zaniká v hlubokomořských příkopech.
Co je pod zemskou Kurou
Na základě studia průchodu zemětřesných vln lze v pevném zemském tělese rozlišit několik základních vrstev: při povrchu zemskou kůru, pod ní svrchní plášť, spodní plášť, vnější jádro a uprostřed Země vnitřní jádro. však schází), granitové (uprostřed) a čedičové (naspodu).
Co je nejrozšířenější prvek na Zemi
1.1.
Vodík je nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru (89 %) a třetím (po kyslíku a křemíku) nejrozšířenějším prvkem na Zemi (15,4 % atomů). Uvažuje-li se hmotnostní zastoupení, je s 0,88 % na devátém místě v pořadí, v povrchových horninách je jeho obsah 0,15 % (10. místo). Volný je jen v nepatrném množství.
Jak stará je žula
Mrákotínská žula
Z regionálně-geologického hlediska je součástí moldanubického plutonického komplexu tvořeného jednotlivými intruzemi, které pronikaly do zemské kůry v různých fázích horotvorných procesů. Přibližně se jedná o období od 340 milionů let až do 300 milionů let.
Co je tvrdší mramor nebo žula
Trvanlivost- Žula je tvrdší a pevnější než mramor, který zase může vydržet déle po celá desetiletí.
Jaká je teplota zemského jádra
Jádro není dokonale vycentrované, mění rychlost své rotace a jeho tvar je s rotací proměnlivý. Díky obrovským tlakům (odhadovány na 1,4 miliónu atmosfér) je jádro velice žhavé a má vysokou hustotu (teploty do cca 5 100 °C a hustota v rozmezí 11,3–17,3 g/cm³, což bylo spočteno pomocí setrvačného momentu).
Kde se na Zemi vyskytuje nejmladší a nejstarší oceánská kůra
To že je oceánská kůra u oceánského hřbetu nejmladší a u kontinentu nejstarší je způsobeno tím že nová kůra vzniká v oblasti středooceánského hřbetu a od něj je odtlačována.
Kde vznika nová oceánská kůra
středooceánské hřbety – místa vzniku nové oceánské kůry.
Jak se rozdeluje zemská kůra
Celá zemská kůra je roztrhaná na litosférické desky (euroasijskou, arabskou a další), které do sebe narážejí a navzájem se podsouvají. Při těchto srážkách, nazývaných vrásnění čili orogeneze, se vytvářejí pohoří.
Jaký je nejtěžší kov na světě
Osmium bývá někdy označováno jako prvek s největší hustotou neboli nejtěžší prvek (těsně před iridiem), protože podle přesných teoretických výpočtů z krystalové mřížky by dokonale čisté osmium mělo dosahovat hustoty 22,587 ± 0,009 g/cm³, zatímco iridium 22,562 ± 0,009 g/cm³.
Co je tvrdší mramor nebo Žula
Trvanlivost- Žula je tvrdší a pevnější než mramor, který zase může vydržet déle po celá desetiletí.
Na co se používá Žula
Využití Žula se používá na sokly pomníků, na náhrobky, slouží jako stavební kámen pro liniové stavby (žulové kostky cest, dláždění luxusních chodníků a vnitřních prostor staveb) a v některých regionech jako běžný stavební kámen. Rozpukané žuly se používají na štěrk.
Jaký je rozdíl mezi žulou a mramorem
Mramorové nebo žulové desky Hlavní rozdíl mezi mramorem a žulou je jejich původ. Mramor je ve skutečnosti vápenec s určitými nečistotami vytvořenými usazením půdy (sediment), zatímco žula je čistého, sopečného původu.
Jak vznikla naše Země
Země vznikla podobně jako ostatní planety slunečního systému přibližně před 4,6 miliardami let akrecí z pracho-plynného disku, jenž obíhal kolem rodící se centrální hvězdy, tj. Slunce. Srážkami prachových částic se začala formovat malá tělesa, která svou gravitací přitahovala další částice a okolní plyn.
Jak vzniklo jadro
Jeho vznik (před 1 až 1,5 miliardou let) je vysvětlován gravitační krystalizací původní taveniny. Zkrystalizovalo možná před 0,5 miliardou let. Do dnešního dne není přesně známo, zdali bylo jádro roztaveno zcela, anebo jenom jeho část, ale vsoučasnosti se spíše předpokládá, že bylo celé roztaveno v období planetisimál.
Co je cennější než zlato
Platina je jedním z nejvzácnějších drahých kovů na světě. Svou hodnotou převyšuje nejen stříbro, ale dokonce i zlato. I přes to byla dlouhá léta opomíjena a stála ve stínu ostatních drahých kovů.
Jaký je nejlehčí kov
Lithium je nejlehčí kov. Najdeme ho ve varném skle nebo v keramice. Díky jeho pevnosti a nízké hmotnosti našlo využití ve slitinách používaných v letectví. Lithium se používá hlavně v bateriích.
