Co jsou to horniny a nerosty
Horniny jsou tvořeny několika nerosty, nejsou homogenní, neboť na každém místě mají jiné složení. Výjimkou jsou horniny z jednoho nerostu, např. vápenec, celý z kalcitu nebo křemenec, celý z křemene. Nerostů o známé vnitřní struktuře, krystalové soustavě a chemickém složení, je dnes na 5000.
ArchivPodobné
Jaký je rozdíl mezi nerostem a minerálem
Minerály neboli nerosty jsou anorganické stejnorodé přírodniny. Jejich složení je možno vyjádřit chemickou značkou nebo chemickým vzorcem. Za minerály považujeme i některé přírodní organické látky (například jantar). Studiem minerálů se zabývá věda mineralogie.
Jak dělíme horniny a nerosty
Od nerostů k horninám
Horniny dělíme na tři skupiny: vyvřelé (magmatické) – horniny z magmatu a lávy; ● usazené (sedimentární) – horniny z kalu, prachu a organismů; ● přeměněné (metamorfované) – horniny vzniklé přeměnou obou předchozích.
Co patří mezi horniny
ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ HORNIN
Podle původu a způsobu vzniku se rozlišují tři základní kategorie hornin: horniny magmatické (vyvřelé) horniny sedimentární (usazené) horniny metamorfované (přeměněné)
Archiv
Co je čedič hornina nebo nerost
Čedič neboli bazalt je velice četná tmavá výlevná vyvřelá hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou. Vyskytuje se však i ve formě škváry, bez viditelných krystalů. Obvykle má šedou či černou barvu, zvětralý čedič má barvu spíše šedou.
Co je hornin
Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru. Skládají se z různých minerálů, někdy i organických složek nebo vulkanického skla.
Co to je hornina
Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru. Skládají se z různých minerálů, někdy i organických složek nebo vulkanického skla.
Kde jsou horniny
Horniny najdeme na povrchu pevnin, ale i na dně moří a oceánů. Na některých místech bývají překryty půdou. Jsou složeny z nerostů. Místo na zemském povrchu, kde vytéká nebo vytékalo magma ze země nazýváme sopka či vulkán.
Z jakých nerostu se sklada žula
Žuly. Jako žuly označujeme světlé vyvřelé horniny, jejichž základní minerální složení je křemen, různé druhy živců, světlé a tmavé slídy (muskovit a biotit) a některé další tmavé minerály, jako je např. amfibol nebo pyroxen.
Co je vyvřelé horniny
Vyvřelé neboli magmatické horniny vznikají tuhnutím magmatu či lávy (to je magma, které se dostalo na zemský povrch). Rozdělují se na hlubinné, žilné a výlevné. Hlubinné vyvřelé horniny vznikají tuhnutím magmatu hluboko pod povrchem. Magma zde tuhne pomalu, proto dochází k vytváření větších krystalů minerálů.
Jaká je nejznámější hornina
Zřejmě nejznámější hlubinnou horninou je žula. Je tomu tak proto, že patří mezi nejrozšířenější horninový typ a často se využívá jako stavební, obkladový ale i sochařský kámen.
Jak horniny vznikly
Sedimentární hornina či usazená hornina je hornina, která vznikla přemístěním, usazením a následným zpevněním zvětralých úlomků (tzv. fyzikální proces), či vysrážením z roztoků (tzv. chemický proces) anebo usazením vlivem biologického činitele (biologický proces).
Jak vznikají nerosty
Minerály (nerosty) vznikají krystalizací z taveniny nebo z roztoku. Krystalizace je proces, při němž se molekuly chemických látek shlukují do uspořádané pravidelné pevné struktury (krystalu).
Co je tvrdší mramor nebo žula
Trvanlivost- Žula je tvrdší a pevnější než mramor, který zase může vydržet déle po celá desetiletí.
Jak dlouho chladné láva
V závislosti na mocnosti tuhnoucí lávy může láva tuhnout od několika minut po roky. Při dlouhodobějším tuhnutí lávy dochází často ke vzniku kamenných varhan.
Jaký je rozdíl mezi žulou a mramorem
Mramorové nebo žulové desky Hlavní rozdíl mezi mramorem a žulou je jejich původ. Mramor je ve skutečnosti vápenec s určitými nečistotami vytvořenými usazením půdy (sediment), zatímco žula je čistého, sopečného původu.
Jaký je rozdíl mezi lávou a magmatem
Láva označuje taveninu, která se dostane na povrch, kdežto magma je tavenina, která je uvnitř v zemském tělese.
Co se stane kdyz se láva dostane do moře
„Spojení lávy s mořem dokáže být nádherné, ale také dost nebezpečné," řekla Babbová. Když se láva dostane k oceánu, chladne, tmavne a tvrdne uprostřed oblak páry. Zatvrdlá láva vytváří deltu, která vypadá jako pevná půda, ale je nestabilní a může se kdykoli bez varování propadnout.
Kdy vznikl mramor
Stáří kontaktní přeměny (metamorfózy) silurského vápence na mramor je variské a bylo stanoveno na 340 miliónů let (karbon). VZNIK: Tato hornina vznikla kontaktní přeměnou uložených hornin – vápenců ukládajících se před 420 mil. lety (silur) na dně mořských pánví v prostoru, který se dnes nazývá Barrandien.
Kdy vznikla žula
Granit neboli žula se řadí mezi hlubinné vyvřelé horniny. Původ granitu lze hledat zejména v prekambriu, tedy v období, které zahrnuje prahory a starohory. Jsou však i mladší výskyty. V současnosti tvoří velkou část kontinentální kůry.
Jaký je rozdíl mezi sopkou a vulkánem
Sopka neboli vulkán je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují z magmatického krbu pod povrchem na zemský povrch, ať již na souši nebo pod vodou. Přívodní cesta, kterou vystupuje žhavé magma do kráteru sopky, se nazývá sopouch.
Jak hluboko je láva
Krb bývá v hloubce 5–30 km pod povrchem země. Parazitický kráter: Pokud je sopka vysoká, magma neputuje pouze sopouchem, ale hledá si i jiné cesty, které pak ústí na svazích vulkánu. Magmatu vyvrženému na povrch se říká láva. Jde o roztavenou horninovou hmotu, jejíž obvyklá teplota je 700 až 1200 °C.
Jak se jmenuje ztuhlá láva
Magma je hlubinný ekvivalent lávy; jakmile se magma dostane na povrch tělesa, používá se pro jeho označení termín láva. Magma, které vzniká v zemském plášti, se nazývá primární; sekundární (žulové) vzniká horotvornou činností. Primární magma je poněkud řidší a snadno proniká k zemskému povrchu, kde tuhne.
Co je to žula
Žuly. Jako žuly označujeme světlé vyvřelé horniny, jejichž základní minerální složení je křemen, různé druhy živců, světlé a tmavé slídy (muskovit a biotit) a některé další tmavé minerály, jako je např. amfibol nebo pyroxen.
Co to je Granit
Žuly (též granity) jsou hlubinné vyvřelé horniny obsahující v podstatném množství křemen. Žuly jsou obvykle světlé, šedavě nebo bělavě zbarvené, někdy s modrým odstínem. Známé jsou ovšem také žlutavé, růžové a červené druhy. Žuly jsou stejnoměrně všesměrně zrnité (eugranitické), občas porfyrické.
