Jaký je rozdíl mezi osobním ohodnocením a prémiemi?

Co to je osobní ohodnocení

Osobní příplatek, v běžné řeči a častěji se užívá výraz osobní ohodnocení, představuje nenárokovou složku platu. Uděluje se za velmi dobré pracovní výsledky až do výše 100 procent platového tarifu. O přiznání osobního ohodnocení a jeho výši rozhoduje zaměstnavatel.
Archiv

Co to je prémie

Prémie doplňuje základní mzdové formy (většinou časovou mzdu) a stimuluje tak pracovníka k podání vyššího výkonu. Mohou ji ale využívat pouze zaměstnavatelé v podnikatelské sféře.

Jaký je rozdíl mezi odměnou a prémií

Prémiové ukazatele jsou předem známy, odměna je nejistá

Naproti tomu o mimořádné odměně hovoříme tehdy a tam, kde není možno stanovit jednoznačný a měřitelný ukazatel, kriterium hodnocení práce.
Archiv

Jak se daní osobní ohodnocení

Častým dotazem je, jak se daní osobní ohodnocení. Osobní ohodnocení je součástí vaší hrubé mzdy, tedy podléhá kompletnímu zdanění, a zaměstnavatel vám srazí zdravotní i sociální pojištění a současně daň z příjmu.

Kdy dostanu osobni ohodnoceni

Pokud dlouhodobě dosahujete velmi dobrých pracovních výsledků nebo plníte větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může vám podle § 131 odst. 1 ZP zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek. A to až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které jste zařazeni.

Kdy lze odebrat osobní ohodnocení

Máte-li tedy ve výměru (vnitřním předpisu nebo smlouvě) výslovně uvedeno, že jde o nenárokovou složku mzdy anebo závisející na rozhodnutí zaměstnavatele pro ten který měsíc, situace pro Vás bude nepříznivá, zaměstnavatel Vám může příplatek odebrat a mít k tomu jakýkoliv důvod, třeba jen zástupný.

Kdy může zaměstnavatel odebrat osobní ohodnocení

Nelze jej přiznávat ihned při nástupu do pracovního poměru, ale až po určité době pracovní činnosti, kdy je možno zjistit pracovní výsledky, kvalitu a rozsah plnění pracovních úkolů; osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

Jak rozdělit prémie

Nejčastěji se používá poměr 70:30, kdy 70% platu tvoří základní mzda a 30% prémie. Pokud zvyšujete zaměstnanci plat, měli byste tento poměr zachovat. Pokud se prémie dostanou ke 20 až 10% z platu, jejich motivace je téměř nulová.

Kdy může zaměstnavatel snížit osobní ohodnocení

Aby bylo možné osobní příplatek snížit či odebrat, musí se jednat o kvalifikované porušení pracovní kázně, které se současně projeví ve vašich zhoršených výsledcích práce.

Co je to pohyblivá složka platu

Pohyblivá složka mzdy je právo zaměstnavatele na určení bonusů pro zvlášť dobře odvedenou práci. Podmínky získání této složky mzdy musí zaměstnavatel uvést buď ve smlouvě, popř. je stanovit vnitřním předpisem, aby každý ze zaměstnanců měl rovný přístup k informacím o ní.

Kdy se prémie stávají nárokovou složkou mzdy

Zaměstnanec má nárok na poskytnutí měsíční prémie ve výši 15 % základní mzdy v případě, že dojde ke splnění plánu prodeje uvedeného ve vnitřním předpisu č. 26/2020. Jedná se o nárokovou složku mzdy, na kterou zaměstnanci v případě splnění plánu prodeje vznikne automaticky právo.

Kdy může zaměstnavatel snížit plat

To přichází v úvahu zejména tehdy, kdy se změní kvalitativní podmínky rozhodující pro stanovení nebo určení mzdy. Jde např. o změnu složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, snížení obtížnosti pracovních podmínek a zejména – zhoršení pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků zaměstnance.

Kdy mám nárok na osobní ohodnocení

Osobní příplatek lze přiznat pouze zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, nebo zaměstnanci, který je vynikajícím a všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy.

Jaké jsou pobídkové složky mzdy

Jako příklady pobídkových složek mzdy lze typicky uvést osobní ohodnocení, pro- vize z obratu nebo roční bonusy podle dosaženého hospodářského výsledku za- městnavatele. Za příklad stabilizačních složek mzdy lze uvést bonusy při dosažení pracovních výročí nebo 13.

Co jsou neuspokojivé pracovní výsledky

Když člověka propustí z práce, ve většině případů to subjektivně bere jako nespravedlnost. A zvlášť citliví jsme vůči výpovědi kvůli tomu, že prý jsme nepracovali dost dobře. Zákoník práce tenhle výpovědní důvod nazývá „neuspokojivé pracovní výsledky“.

Co to je mzdový výměr

Mzdový výměr je dokument, na který odkazuje pracovní smlouva a jímž je stanovena jednostranně zaměstnavatelem výše mzdy. Důležitá je informace, že není přesně stanovena podoba mzdového výměru. Ta je na zaměstnavateli. Zákoník práce mu ale stanovuje mantinely v podobě náležitostí, jež musí výměr obsahovat.

Kdy je možné snížit osobní ohodnocení

Aby bylo možné osobní příplatek snížit či odebrat, musí se jednat o kvalifikované porušení pracovní kázně, které se současně projeví ve vašich zhoršených výsledcích práce.

Co je paragraf 55

§ 55 ZP Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem. Jedním ze způsobů, jak může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem, je též jeho okamžité zrušení. Je nutné mít ale na paměti, že jde o velice citlivý a výjimečný způsob rozvázání pracovního poměru, jehož uplatnění končí nezřídka soudním sporem.

Za co mohu dostat Vytykaci dopis

Těmito předpisy může být míněn jak například zákoník práce, tak také jiné právní předpisy, anebo i vnitřní předpisy zaměstnavatele. Může se taktéž jednat o případy, kdy zaměstnanec porušuje pracovní kázeň nebo jeho pracovní výkon zjevně neodpovídá tomu, co bylo sjednáno smlouvou nebo předepsáno předpisy.

Co kdyz Nepodepisu Mzdovy Vymer

Jestliže tedy k této situaci dojde (zaměstnanec nepodepíše převzetí nového mzdového výměru), musí být zaměstnavatel připraven v případě potřeby (např. soudní spor, kontrola z inspektorátu práce) prokázat, že zaměstnanec odmítl písemnost přijmout.

Co je paragraf 66

§ 66 – Zrušení pracovního poměru ve zkušební době Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.

Co je závazně porušení pracovních povinností

Za zvlášť hrubé porušení povinnosti se považuje – odcizení či poškození majetku zaměstnavatele nebo jiných zaměstnanců, fyzické napadení zaměstnavatele nebo jiných zaměstnanců, opilost na pracovišti, dlouhodobější neomluvená absence a další jiné závažnější prohřešky.

Kdy je možné dát vytýkací dopis

Podle § 52 písm. f) věty za středníkem zákoníku práce může zaměstnavatel zaměstnanci udělit výpověď, pokud jej během posledních 12 měsíců („vytýkacími dopisy”) upozornil na nedostatky v pracovním výkonu, spočívající v neuspokojivých pracovních výsledcích.

Jak se bránit proti Vytýkacímu dopisu

Proti vytýkacímu dopisu jako takovému se nelze bránit prostředky práva. Je však možné napsat zaměstnavateli proti dopisu námitky. V nich zaměstnanec uvede svá tvrzení, doloží, že se žádných pochybení při výkonu práce nedopustil, a sdělí zaměstnavateli, že s jeho tvrzením nesouhlasí.

Co je paragraf 50

Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.