Jaký je teoreticky nejnižší možný počet hlasu poslanců nutný pro schválení běžného zákona
Ke schválení zákona je potřeba nadpoloviční většina hlasů přítomných členů (minimum PS = 34, S = 14). Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, vláda, senát nebo zastupitelstvo vyššího samosprávního celku, tedy zastupitelstvo kraje.
Co je to výhrada zákona
Výhrada vlastnického práva (lat. pactum reservati dominii) je ujednání v kupní smlouvě, kterým si prodávající zajišťuje zaplacení kupní ceny. Toto ujednání spočívá v tom, že kupující se stane vlastníkem až od okamžiku, kdy plně zaplatí kupní cenu.
Kdo přijímá zákonná opatření v případě rozpuštění PS
Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, náleží omezená zákonodárná funkce Senátu, který může přijímat zákonná opatření Senátu ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.
Jak dlouho trvá schválení zákona
Poslanecká sněmovna
přehlasováno a zákon je přijat. Pokud Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, hlasuje Sněmovna o pozměněném návrhu nejdříve za 10 dnů (ke schválení stačí prostá většina). V opačném případě hlasuje o původním znění zákona. Ten musí být potvrzen nadpoloviční většinou všech poslanců.
Co je to parlament
Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu. Původní význam tohoto slova ve francouzštině je mluvení, rozprávka, rozhovor (parler, mluvit).
Kdy může prezident rozpustit Poslaneckou sněmovnu
Rozpustit ji může svým rozhodnutím prezident, a to jen z těchto Ústavou stanovených důvodů: nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny (nastává až po dvou nevysloveních důvěry vládě, jejíž předseda byl vybrán i jmenován prezidentem)
Co se stane když prezident vetuje zákon
Prezident má pak buď zákon podepsat, nebo jej může vetovat, tedy s odůvodněním vrátit do 15 dnů Poslanecké sněmovně. V české ústavní praxi se nicméně prosadila i další možnost, ačkoli o ní Ústava nehovoří, kdy prezident zákon ani nepodepíše, ani jej nevrátí a zákon je tak poté vyhlášen bez jeho podpisu.
Kdo schvaluje zákony v ČR
Návrh zákona je podán jako zákonodárná iniciativa do Poslanecké sněmovny, po jeho projednání a schválení Poslaneckou sněmovnou postupuje do Senátu. Pokud není návrh v senátní fázi schválen, návrh se vrací do Poslanecké sněmovny, která rozhodne o výsledku projednávání.
Co když prezident nepodepíše zákon
Prezident má pak buď zákon podepsat, nebo jej může vetovat, tedy s odůvodněním vrátit do 15 dnů Poslanecké sněmovně. V české ústavní praxi se nicméně prosadila i další možnost, ačkoli o ní Ústava nehovoří, kdy prezident zákon ani nepodepíše, ani jej nevrátí a zákon je tak poté vyhlášen bez jeho podpisu.
Kdy nelze přehlasovat Senát
Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátorem může být zvolen každý občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva. Sídlem Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb.
Co kdyz Senát Neschvali zákon
Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti. Návrh zákona se předkládá předsedovi Sněmovny, který jej postoupí organizačnímu výboru. Předseda zároveň rozešle návrh zákona všem poslancům a poslaneckým klubům, aby se mohli na jeho projednávání včas připravit.
Kdo podává návrh zákona
Návrh zákona
41 Ústavy disponuje poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (hl. m. Prahy nebo kraje). Nejčastěji ale návrhy zákonů podává vláda, pokud jde o návrh zákona o státním rozpočtu nebo o státním závěrečném účtu, může tak dokonce učinit jen ona.
Kde je sídlo Senátu
Valdštejnský palác v Praze na Malé Straně
Valdštejnský palác na Malé Straně představuje jednu z nejvýznamnějších staveb českého raného baroka. Jedná se o celý palácový komplex, který doplňuje Valdštejnská zahrada a Valdštejnská jízdárna. V současné době slouží palác jako sídlo Senátu Parlamentu České republiky.
Co je hlavním úkolem parlamentu
Význam zákonodárný (zastupitelský) sbor dostal parlament až v anglickém prostředí. Jeho moc a vliv se odvíjí od politického uspořádání či režimu, v demokraciích má zákonodárnou moc, může mít důležitou roli při tvorbě nebo rozpuštění vlády, má vyšetřovací a intervenční právo.
Co může a nemůže prezident
Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Je mu uděleno slovo, kdykoliv o to požádá. Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.
Kdo se může stát poslancem
Poslanec musí být českým státním občanem a musí být starší 21 let. Svůj mandát získává zvolením. Ačkoli může být zvolen jen na kandidátní listině nějaké politické strany nebo politického hnutí, je jeho mandát volný, není tedy vázán žádnými příkazy, což se odráží i ve slibu, který skládá na první schůzi sněmovny.
Kdy zaniká mandát poslance
Mandát zaniká především uplynutím volebního období či rozpuštěním Poslanecké sněmovny. Kromě toho také tehdy, pokud poslanec či senátor odepře po zvolení složit slib nebo jej složí s výhradou, pokud pozbude státní občanství, pokud bude zvolen prezidentem či jmenován soudcem nebo pokud zemře.
Co má na starosti Senát
Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může: schválit – návrh zákona je postoupen prezidentovi ČR.
Kdy je zákon schválen
Neprojde-li žádný návrh, platí, že po uplynutí 30 dnů od postoupení návrhu Senátu je zákon přijat. Pokud je návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou schválen, je zákon také přijat a postoupen prezidentu republiky.
Kdo může podat návrh na změnu zákona
Návrh zákona
41 Ústavy disponuje poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (hl. m. Prahy nebo kraje). Nejčastěji ale návrhy zákonů podává vláda, pokud jde o návrh zákona o státním rozpočtu nebo o státním závěrečném účtu, může tak dokonce učinit jen ona.
Jak často se volí do Senátu
Volby probíhají v 81 jednomandátových obvodech, každé 2 roky v jedné třetině obvodů, za každý obvod je zvolen 1 kandidát. Volební obvody jsou pevně určené zákonem.
Co je to horní komora
Horní komora je označení pro jednu ze sněmoven dvoukomorového parlamentu. Často se jedná o komoru s nižšími pravomocemi než má dolní komora, není to však pravidlem.
Kdy je komora Usnaseni schopná
Sněmovna je usnášeníschopná při třetinovém kvóru (tedy je přítomno aspoň 67 poslanců), usnesení se schvalují prostou většinou (nadpoloviční většinou přítomných). U některých usnesení, specifikovaných v zákoně o jednacím řádu sněmovny, je pro přijetí usnesení potřeba souhlasu vyššího počtu poslanců.
Jak funguje parlament
Parlament České republiky má dvě komory, Poslaneckou sněmovnu a Senát. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců volených na čtyřleté období podle poměrného systému s 5 % uzavírací klauzulí. V Senátu zasedá 81 senátorů volených většinovým dvoukolovým systémem na 6 let.
Kdy nastoupi prezident na Hrad
Volba prezidenta České republiky 2023
| 2. kolo | |
|---|---|
| Stát | Česko |
| Druh voleb | prezidentské |
| Volební termín | 27. a 28. ledna 2023 |
| Předchozí volby | 2018 |
