Jaký je druh zájmena svůj
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Archiv
Kdy použít svůj a kdy můj
Obecná zásada při volbě správného zájmena můj/svůj zní: Jestliže se dané zájmeno týká podmětu věty, který je současně také vlastníkem, musíme můj nahradit zvratným přivlastňovacím zájmenem svůj. To stejné platí, jedná-li se o zájmena jeho a náš. Já vítám (kdo, co – podmět nevyjádřený) a já jsem vlastníkem domu.
ArchivPodobné
Jaký druh zájmena
Přehled druhů zájmen
| Druhy zájmen | Příklady |
|---|---|
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
| vztažná | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
| neurčitá | někdo, něco, nějaký, některý, něčí, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, cokoli, jakýkoli, málokterý, máločí, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, lecjaký, lecčí, ledasco, ledaskdo, ledaskterý, každý, všechen |
Jak poznat druhy zájmen
Druhy zájmenosobní (on, já, ty)přivlastňovací (náš, jejich, vaše)ukazovací (ten, ta, to)tázací (kdo, co, který)vztažná (kdo, co, jenž)neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)záporná (nikdo, nic, žádný)
Archiv
Kdy použít zájmeno svůj
Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj užijeme tehdy, jestliže přivlastňovaná věc, event. osoba patří osobě/věci, která je ve větě původcem děje (typicky podmětem): Pavel vychovává své děti dobře. Starý hrad skrývá svá tajemství. Jdem (= my) za svou pravdou dál.
Jaký druh zájmena je toho
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Kdy použít své
Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj je takový nejmladší bratříček k osobním přivlastňovacím zájmenům můj, tvůj, jeho apod. Nikdo ho nemá rád, ale musí mu všichni věnovat pozornost. Zájmeno svůj užijeme tehdy, pokud přivlastňovaná věc nebo osoba patří osobě/věci, která je ve větě podmětem: Kamil posekal svoji zahradu.
Jaké je zájmeno tebe
Místo zájmena já použijemeve větě ukazovací zájmeno TY (TEBE, TOBĚ).
Jak se dělí zájmena
Typy zájmen
zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj. zájmena ukazovací (též demonstrativa) – ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám. zájmena tázací (též interogativa) – kdo, co, jaký, který, čí
Jaký druh zájmena je jenž
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž.
Kdy se používá zájmeno svůj
Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj užijeme tehdy, jestliže přivlastňovaná věc, event. osoba patří osobě/věci, která je ve větě původcem děje (typicky podmětem): Pavel vychovává své děti dobře. Starý hrad skrývá svá tajemství. Jdem (= my) za svou pravdou dál.
Jaký druh zájmena Je sobě
Zvratné osobní zájmeno
| 1. Nominativ | —- |
|---|---|
| 2. Genitiv | sebe |
| 3. Dativ | sobě, si |
| 4. Akuzativ | sebe, se |
| 6. Lokál | sobě |
Jaký je druh zájmena toho
Druhy zájmen
| druhy zájmen | příklady |
|---|---|
| osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se |
| přivlastňovací | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
| ukazovací | ten, tenhle, tento, onen, takový, týž, tentýž, sám |
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
Jaké zájmeno je sebe
Zvratné osobní zájmeno
| 1. Nominativ | —- |
|---|---|
| 2. Genitiv | sebe |
| 3. Dativ | sobě, si |
| 4. Akuzativ | sebe, se |
| 6. Lokál | sobě |
Jaké jsou osobní zájmena
zájmena osobní (též personalia) – já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratná zájmena se a si. zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj.
Jaký druh zájmena je tobě
Místo zájmena já použijemeve větě ukazovací zájmeno TY (TEBE, TOBĚ).
Jaký druh zájmena je slovo nám
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Co je sobě za zájmeno
Zvratné zájmeno
Poznáme ho většinou podle toho, že obsahuje písmeno s – jde tedy o si, sebe, sobě.
Jaké je zájmeno toho
Vzory zájmen
| tvrdý vzor ten | příklad | |
|---|---|---|
| 1. pád | ten | onen |
| 2. pád | toho | onoho |
| 3. pád | tomu | onomu |
| 4. pád | toho | onoho |
Jaké zájmeno je ti
Zájmeno ti – osobní (Podal ti knihu.) X zájmeno ukazovací (Ti to ale umí.) Zájmeno jeho – přivlastňovací (Jeho kniha se nám líbila.)
Jaké zájmeno je mě
U osobních zájmen je zpravidla morfologicky odlišeno podmětové a předmětové užití a to dokonce i v jazycích, které nepoužívají skloňování – např. anglické I (já) – me (mě).
Kdy se používá svůj
Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj užijeme tehdy, jestliže přivlastňovaná věc, event. osoba patří osobě/věci, která je ve větě původcem děje (typicky podmětem): Pavel vychovává své děti dobře. Starý hrad skrývá svá tajemství. Jdem (= my) za svou pravdou dál.
Jaké zájmeno Je tato
Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:
| ZÁJMENA PÁDY | TEN | TATO |
|---|---|---|
| 1. pád | Ten | Tato |
| 2. pád | Toho | Této |
| 3. pád | Tomu | Této |
| 4. pád | Toho, ten |
Co se určuje u zájmen
Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
