Co je typické pro Vánoce
K Vánocům se pojí množství lidových zvyků jako koleda, jesličky (betlém), vánoční cukroví a vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek. V 19. století se v Česku začal rozšiřovat také původně protestanský zvyk zdobení vánočního stromku.
Co se dává na Vánoce
K našim vánočním svátkům patří ozdobený vánoční stromek, svíčky a prskavky (a někdy také ohořelé záclony či propálený koberec), smažený kapr s bramborovým salátem, cukroví a domácí vánočka plná mandlí a rozinek, a samozřejmě dárky, které pod stromeček nosí Ježíšek.
Co se zapaluje na Vánoce
Vánočním františkem se nazývá vonný kužel, který se v našich domácnostech zapaluje o Vánocích. Jedná se o pálené dřevěné uhlí (často lípa). Dřevěné uhlí se namele a přidá se k němu kadidlo (olibanum) – pryskyřice z kadidlovníku pravého (Boswellia sacra), které dodává hořícímu františku známou vůni a škrobové lepidlo.
Proč se dávají dárky pod stromeček
Zároveň jde o symboliku obdarování: Bůh obdaroval člověka, a proto si i lidé dávají dárky. Křesťané slaví i následující dny. 25. prosince pokračují v oslavách narození Ježíše Krista, ten den se přimyká k noci zrození.
Jaká vánoční tradice přináší hojnost
Na Štědrý den při večeři se dává šupina z kapra pod talíř. Rybí šupina by měla přinášet peníze a hojnost. Následně by se měla šupina z vánočního kapra nosit v peněžence pro dostatek peněz v příštím roce.
Kdo vymyslel Vánoce
První Vánoce slavili v Římě
Historicky je za vznik Vánoc možné považovat období na přelomu třetího a čtvrtého století, protože první zmínky jsou v řeckém kalendáři Furia Dionysia Philocata z roku 354. kalendář ale vznikal mnohem dříve, a tak je možné usuzovat, že první Vánoce se v Římě slavily kolem roku 330.
Jak se slaví Vánoce v ČR
K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu, který na tyto dny též připadá.
Co se nemá dělat na Vánoce
Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, aby dobytek nezačal kulhat. Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu.
V čem pálit purpuru
Purpura se dá pálit v nádobce aromalampy, kam normálně kapeme vonný olej do vody. Místnost však můžeme nechat provonět i během pouhého zahřívání purpury na podložce na topení, což je asi ta nejbezpečnější varianta.
Kdo nosí dárky ve Švýcarsku
Ve Švýcarsku nemají Santu Clause, ale Ježíška, kterému říkají Christkind nebo také Le petit Jésus. Jedná se o zářící bytost s křídly, která je celá oblečená v bílém.
Kdo nosí dárky v Číně
Nově mají Číňané také svého Santu či Ježíška. Jmenuje se Sheng Dan Lao Ren čili Vánoční starý muž a naděluje dětem dárky do punčoch ponechaných za oknem. Číňané si však velmi oblíbili i jiný západní svátek – Silvestr, který je přeci jen podobnější jejich oslavám čínského nového roku.
Kdy se nesmí síť
Málokdo také ví, že se na Štědrý den nesmí šít, plést ani prát, vše přináší smůlu. Nesmíte psát ani dopis své drahé polovičce – mohlo by to přinést rozchod. Naopak štěstí přináší chléb upečený v den prvního svátku vánočního.
Kdy se nesmí prát prádlo
Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.
Co znamená slovo Vánoce
Původ slova Vánoce vychází ze staroněmeckého výrazu den wihen Nachten, který znamená posvátné noci nebo svaté noci, výraz se v čase změnil na Weihnachten, což jsou česky Vánoce. Křesťanské Vánoce mají svůj původ v příběhu narození Ježíše Krista.
V jaké zemi se neslaví Vánoce
Kolem rozsvíceného stromečku si nezahopsáte ani v Saúdské Arábii a v Tádžikistánu. V něm si dokonce neškrtne ani (za Sovětského svazu všudypřítomný) ruský Děda Mráz a děti si v tamních školách nesmějí na Vánoce ani dávat dárečky. Naopak třeba v Dubaji nebo v Kataru jsou obchoďáky vánočně vyzdobené.
Kdo neslaví Vánoce
V době křesťanského adventu a vánočních svátků mají Židé Chanuku. Není to nejvýznamnější židovský svátek a Židé sami ani Chanuku nepovažují za oslavu Vánoc.
Kdy se nesmí prát prádlo na Vánoce
Tak nejdříve, co by se mělo a nemělo. Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí.
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.
Co je to purpura nemoc
1.1 Co je to Henoch-Schönleinova purpura je onemocnění, při kterém dochází k zánětu velmi malých cév (kapilár). Tento zánět se nazývá vaskulitida a obvykle postihuje male cévy v kůži, střevech a ledvinách. Tyto malé cévy mohou krvácet do kůže a působit tak tmavě červenou nebo fialovou vyrážku nazývanou purpura.
Jak správně zapálit Františka
Jak zapálit františka
Františky nejlépe zapálíte nad svíčkou nebo pomocí zapalovače. Františka přidržte nad plamenem a přibližně po dobu 15 – 20 sekund jím pomalu otáčejte, aby se rovnoměrně zapálil vnější okraj. Po rozežhnutí je vhodné ještě mírně františka rozfoukat.
Kdo chodí na Vánoce v Polsku
Dárky v Polsku nosí na většině území sv. Mikuláš, v nejjižnější části Polska Ježíšek a v Kašubsku hvězdička. Vánoce v Polsku se nazývají Boże Narodzenie (Boží narození).
Kdo nosí dárky v Kolumbii
Charakteristika seznamu
| Stát | Starý muž |
|---|---|
| Kolumbie | Papá Noel (Otec Vánoc) |
| Kypr | Άγιος Βασίλης (Svatý Basil) 1. ledna |
| Lichtenštejnsko | |
| Litva | Kalėdų Senelis (Děda Vánoc) |
Kdy se nesmi Veset pradlo na Vanoce
Na Boží hod se nemá stlát postel ani věšet prádlo.
Co se nesmí jíst na Velký pátek
Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso. Velký pátek je nejvýznamnějším velikonočním dnem. Podle křesťanské tradice je to den ukřižování a smrti Páně, smrti Ježíše Krista.
Co se nesmí na Velký pátek
Předkové se proto obávali zlých duchů, čarodějnic a možného uhranutí. Takže se raději držte starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.
