Čím se vyznačuje právní stát
Právní stát (anglicky rule of law, německy Rechtsstaat, francouzsky état de droit) je takový stát, kdy výkon státní moci je omezen a podřízen zákonu. Vztah mezi občanem a státem je vymezen pomocí práva. Podle ideje právního státu by stát měl sloužit občanovi, nikoli naopak.
Co je demokratický právní stát
Demokratický právní stát je pojmem založeným na dynamickém vyvažování složek, mezi kterými může vznikat určité napětí. Jeho ideál naplňuje situace, kdy dochází k neustálému zlepšování jeho jednotlivých aspektů co nejvyváženějším možným způsobem.
Co zákon nezakazuje
Orgány veřejné moci smějí v právním státě činit jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, zatímco občan v právním státě smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit něco, co zákon neukládá).
Archiv
Co jsou podstatné náležitosti demokratického právního státu
[21] Bröstl za atributy právního státu řadí především záruky základních práv a svobod, suverenitu ústavy, vzájemné brzdy a protiváhy mocí, dělbu moci, suverenitu lidu, legitimitu a legalitu a právní jistotu.
Archiv
Co tvoří stát
Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím.
Jaké jsou funkce státu
právní – zajišťuje občanům práva, legislativa atd.. bezpečnostní – chrání občany uvnitř státu – majetek, finance, zdraví -> policie, armáda, tajné služby. ekonomická – ekonomicky zajišťuje chod státu, daně.
Co je to právo
2.1. Pojem právo. Právo je charakterizované jako "soubor pravidel chování, která jsou určená státem, a jejich dodržování je zajištěno státním donucením". To, že stát má možnost donutit subjekty dodržovat tato pravidla chování, je znakem, který odlišuje právní normy od ostatních pravidel společenského chování.
Co je to materiální jádro ústavy
“[1] Tomáš Sobek následně pojem materiální jádro ústavy definuje jako nadřazenou kategorii, která obsahuje na jedné straně svou metafyzickou část (identitu) a na straně druhé svou normativní část (klauzuli věčnosti).
Kdo vymyslel demokracii
Pojem demokracie se objevil v 5. st. př. n. l. v řeckých městských státech, významně v klasických Aténách, kdy znamenal „vládu lidu“ v kontrastu k vládě aristokracie (ἀριστοκρατία, aristokratía), tedy „vládě elity“ či „vládě těch nejlepších“.
Kdo řídí stát
Prezident republiky je hlavou státu a je volen přímou volbou na pětileté volební období. K jeho pravomocem patří jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, svolávání zasedání Poslanecké sněmovny a případné rozpouštění Poslanecké sněmovny.
Co je hlavní činnosti státu
Stát je neutrální, neboť nezahrnuje myšlenku dobra ani zla. Jeho hlavním a jediným zájmem je rozšíření a udržení moci, či jeho stability, kterou neudržuje řád, ale vojenská síla.
Jaké jsou vnější funkce státu
vnější: právní, bezpečnostní, ekonomická, sociální a kulturní.
Co patří mezi základní znaky práva
Znaky právní normy:Normativnost – příkazy, zákony, oprávněníZávaznost – subjekt právního vztahu si nemůže rozhodovat o tom, zda-li pravidlo chování dodrží, či nikoliv.Obecnost – znamená to, že se vztahuje na neurčitý počet případů k neurčitému počtu subjektů.
Jaké jsou druhy práva
Právní odvětví
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Jaké jsou 4 pilíře demokracie
Čtyři pilíře zelené politiky (také čtyři pilíře strany zelených) je základní prohlášení zelené politiky. Definuje tento politický směr jako kombinaci čtyř společenských vlivů – mírového hnutí, hnutí za občanská práva, hnutí za ochranu přírody, a dělnického hnutí.
Jaké jsou znaky demokracie
Jedna z teorií vyžaduje tři základní principy:vzestupná pyramida vlády tj. svrchovanost náležící v nejnižší úrovni autority,politická rovnost,sociální normy, skrze které osoby a instituce akceptují pouze takové jednání, které je v souladu s principy vzestupné vlády a politické rovnosti.
Kdo má výkonnou moc v ČR
Vláda České republiky je definována jako vrcholný orgán výkonné moci. Skládá se z předsedy, místopředsedů vlády a ministrů. Předseda vlády je jmenován prezidentem republiky, který poté na návrh předsedy jmenuje i ostatní členy vlády.
Jak se dělí státní moc
Moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní jsou na sobě nezávislé, demokraticky kontrolovatelné a vzájemně vyvažované do rovnováhy. Naproti tomu vláda v totalitních režimech uplatňuje jednoty moci – neexistuje dělba na moc výkonnou, zákonodárnou a soudní.
Co musí mít kazdy stát
stálé obyvatelstvo, vymezené státní území, státní moc – vláda a státní aparát, schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy (tzv.
Jaké úkoly má stát
právní – zajišťuje občanům práva, legislativa atd.. bezpečnostní – chrání občany uvnitř státu – majetek, finance, zdraví -> policie, armáda, tajné služby. ekonomická – ekonomicky zajišťuje chod státu, daně.
Jaké jsou základní práva
Všeobecná deklarace lidských práv obsahuje všechna tato práva: hospodářská, občanská, politická, sociální i kulturní.
Jaké jsou základní lidská práva
Základní práva jsou souborem základních práv a svobod náležejících všem lidem v EU. Jsou stejná bez ohledu na to, odkud pocházíte, v co věříte nebo jak žijete. Tato práva prosazují důležité zásady, jako je důstojnost, spravedlnost, respekt a rovnost. Stanoví normy pro to, jak dnes žijeme a pracujeme v Evropě.
Jaké právo se zabývá právními vztahy ve státě
d) Občanské právo – upravuje především majetkové právní vztahy mezi fyzickými a právnickými osobami a státem a dále práva týkající se občanskoprávní ochrany osobnosti.
Jak se dělí právo
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Jak dělíme moc ve státě
Moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní jsou na sobě nezávislé, demokraticky kontrolovatelné a vzájemně vyvažované do rovnováhy. Naproti tomu vláda v totalitních režimech uplatňuje jednoty moci – neexistuje dělba na moc výkonnou, zákonodárnou a soudní.
