Co je vápenocementová omítka
Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště). Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku.
Jaké vápno do omítky
Vápno na maltu
Používá se hašené vápno nebo vápenný hydrát. Pro vápennou omítku dávkujte v poměru 1 díl vápna + 3 díly písku.
Jak se míchá jádrová omítka
Pro namíchání jádrové omítky svépomocí budete potřebovat hašené vápno, vodu, písek a příp. cement (pokud potřebujete vápenocementovou jádrovou omítku). Poměr lopat písku, vápna a cementu je přibližně 3:1:1 až 5:1:1, tedy 3–5 lopat písku na 1 lopatu vápna a 1 lopatu cementu.
Jak namíchat venkovní omítku
Směs připravujte v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. Dostatek vápenného pojiva je důležitý k tomu, aby se směs dobře zpracovávala. Nadbytek ale žádoucí není, vyšší množství vápna sníží pevnost omítky a zvýší její sklon k praskání.
Archiv
Jak udělat hladkou omítku
Záměsová voda pro zamíchání jemné štukové omítky se připraví přidáním adhezní emulze H do čisté vody v poměru 1:3 pro cementové povrchy a 1:5 pro vápenocementové povrchy. Jemná štuková omítka se nanáší plastovým hladítkem na předem mírně zvlhčený podklad nejlépe záměsovou vodou.
Co je potreba na omítku
Maltu na omítání namícháte z hašeného vápna, cementu, říčního či kopaného písku a příp. vody. Jedná se o klasickou vápennocementovou omítku namíchanou tradičním způsobem. Poměr složek malty je 1:1:3 – 1:1:5, tedy 1 lopata vápna, 1 lopata cementu a 3 – 5 lopat písku.
Proč praská malta
S ostrým pískem v maltě se sice o něco hůř pracuje, zato máte záruku, že směs bude na stěně držet a nepopraská. Čím je písek jílovitější a hlinitější, tím je malta soudržnější, víc lepí, ale je náchylná k popraskání. Záleží i na zrnitosti – čím je písek hrubší, tím více pojiva (vápna) je potřeba do směsi zamíchat.
Jak udělat maltu na zdění
Vápenocementová malta na zdění se míchá v poměru 4 lopaty písku, 1 lopata vápna a 1 lopata cementu. Při přípravě malty v menších množstvích se vždy nejprve smíchají suché složky a až poté se přidává voda. U přípravy v automatické míchačce je to pak přesně naopak.
Jak silná omítka
Zbytečně silná vrstva omítky navíc může snáze praskat; jádrová omítka by měla být ideálně nanášena ve vrstvě 15-20 mm. V problematických místech, kde hrozí rozměrové pnutí (například spoj různých materiálů), zpevníme omítku perlinkou, tedy sklovláknitou mřížkou, která zabrání vzniku trhlin.
Jak dlouho zraje jádrová omítka
Jádrové (hrubé) omítky zajistí vyrovnání podkladu, samy o sobě však mají velmi zrnitou strukturu a neumožňují dokonalé vyhlazení. Můžete je ale nanášet v silnější vrstvě (až 20 mm). Jádrové omítky poměrně dlouhou dobu zrají. Při tloušťce 10 mm potřebují k vyzrání minimálně 10 dnů.
Jak opravit venkovní omítku
Postup opravy trhlin omítceOpatrně proškrábněte prasklinu v omítce ostrým předmětem, nejlépe špachtlíOčistěte spáru od prachu a nečistot.Okolí zdiva navlhčete.Špachtlí vtlačte tmel do spáry.Stěrkou plochu vyrovnejte s okolní omítkou.Po zavadnutí tmelu opravované místo lehce zahlaďte.
Jak vyrovnat omítku
Kromě sádry můžete na vyrovnání nerovností a vyhlazení zdí použít speciální tmely. Jedná se o práškové vnitřní vyrovnávací hmoty s rychlým tuhnutím. Aplikace je pomocí pistole ještě jednodušší než v případě rozmíchávání sádry. Povrch vyrovnáte špachtlí stejným způsobem jako se sádrou.
Jak vyhladit zdi
Střídavými pohyby stěnu nejsnáze a nejpečlivěji vyhladíte. Vyhněte se tahům do oblouku. Nechte stěnu chvíli schnout. Jakmile pod rukou ucítíte na dotek pevný povrch – do kterého byste však prstem ještě dokázali vytlačit důlek – krouživými pohyby stěnu pomocí houby navlhčete.
Jak vyhladit štuk
Vyhlazení štuku pomocí filcového hladítka
Do vyhlazování štukové omítky se pusťte až ve chvíli, kdy trochu zaschne, přestane lepit a zesvětlá. Pak je ideální chvíle pustit se do vymývání pomocí filcového hladítka. Filc namočte do vody a velkými kruhovými pohyby materiál rozmývejte po stropu i stěnách.
Jak se nanáší omítka
Omítku nahazujeme lžící vždy odshora dolů, přičemž příliš tuhá konzistence, která tvoří na zdi koláče, není vhodná. Stejně jako malta řídká, která po zdi stéká. Maltu lze nahazovat i přímo ze zednické naběračky, chce to ale už opravdu zkušenost a malta musí být hodně mastná (vysoký obsah vápna, díky čemuž dobře lepí).
Jak dlouho zraje omítka
Omítky musí být vyzrálé
Vápenné štuky potřebují alespoň 4 týdny při teplotě okolo 20 °C a alespoň mírné vlhkosti. Při velkém suchu se zrání zastaví, stačí ale zdi pokropit vodou a proces se opět spustí.
Jak se míchá Zdici malta
Pro směs na zdění smíchejte písek, vápno a cement v poměru 4 : 3 : 1. Písek je plnivo, vápno je pojivo. Směs si nejdřív smíchejte v kolečku nasucho a teprve po důkladném promíchání přidejte vodu. Čím déle mícháte, tím lépe.
Jaký písek na omítky
Pro malty a omítky se ve většině případů používá velmi jemný kopaný písek, který má po vyschnutí velkou tvrdost a velkou soudržnost. Jako přísada do betonů se používá štěrkopísek, který je hrubší než kopaný písek a též má velice dobrou pevnost a soudržnost po vyschnutí.
Jaký je rozdíl mezi betonem a Maltou
Z Rozdíly.cz
Malta je směs vody, písku a hašeného vápna Beton je směs vody, písku (nebo štěrku) a cementu Rozdíl je tedy především v použité "chemikálii", u malty je to vápno, u betonu cement. Z toho také vyplývá rozdíl v tuhnutí a zpracování.
Proč se dává do malty vápno
Vápno jako pojivo je energeticky méně náročné na výrobu než cement, část CO2, který vznikne při výrobě, zase spotřebují chemické procesy při tvrdnutí vápenných malt. Vápno má velký potenciál, na druhou stranu se s ním musí umět pracovat – jako se vším.
Jakou zvolit zrnitost omítky
Pokud jde o estetiku, větší zrnitost dekorativní fasádní omítky (2,0 mm) dodává fasádě drsnější a rustikálnější vzhled, zatímco jemnější zrnitost (1,0 mm) dosahuje efektu obzvláště hladkého povrchu. Co se týče barevné palety, fasádní omítky lze tónovat v široké škále odstínů.
Čím se brousí omítka
Proto při odstraňování omítek a hrubých stěrkových hmot doporučujeme pracovat se sanační frézkou. Také v interiéru, když už není hrubá strukturovaná omítka na stěnách a stropě žádoucí, se nabízí obrousit omítku sanační frézkou, aby pak bylo možné na stěnách a stropě např. vytvořit hladký povrch.
Jak dlouho nechat schnout omítku
Každý milimetr tloušťky omítky schne cca 1 den. Štuková omítka tedy schne minimálně 2 – 3 dny, lepší je však počkat déle.
Jak dlouho vysychá omítka
Omítky jsou několik dnů po aplikaci vlhké. Délka kompletního vysušení záleží na ročním období, zdivu, větrání a mnoha dalších vlivech. Při ideálních podmínkách jde zhruba o deset dní. Naopak, při velmi špatných podmínkách můžou omítky schnout i dva měsíce.
Co na opravu omítky
Pro drobnější opravy omítek stěn a stropů využijeme celulózový tmel. V těchto případech nemusíme strhávat celé plochy, malé díry a praskliny stačí zaplnit tmelem a uhladit. Tmely se dodávají v tubách, plechovkách nebo jako prášek, který se rozdělá s vodou na hustotu krému.
