Jak má být orientovaný skleník
Odborníci se shodují, že v ideálním případě stojí podélný skleník severojižním směrem, protože taková poloha zajišťuje po celé léto maximální množství světla. Chcete-li ale ve skleníku zimovat rostliny a preferujete zimní osvětlení, zvolte východozápadní orientaci.
Archiv
Kde má být skleník
Skleník má rád severojižní osu, ale i východnězápadní
Chcete-li ho využívat hlavně v době vegetačního období, případně si zde vypěstovat i několik druhů zeleniny, je ideální orientace sever–jih.
Archiv
Jak daleko skleník od hranice pozemku
Podle nového stavebního zákona nepotřebujeme na postavení skleníku do 40 m2 zastavěné plochy žádné povolení od stavebního úřadu. Platí to ale pouze v případě, že je skleník umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku. V opačném případě je třeba si na stavebním úřadě potřebná povolení vyžádat.
Archiv
Jak správně větrat skleník
Chladný vzduch přichází bočním oknem, a když se ohřeje, vystoupá střešním otvorem ven. Tak je zajištěna dokonalá cirkulace, výměna vzduchu. Zvláště v létě by se měl vzduch kompletně vyměnit i třikrát za hodinu. V horkých dnech je často nutné nechat otevřené i dveře, aby se vnitřek skleníku nepřehřál.
Jak daleko musí být skleník od plotu
(stavební zákon, §103 odst. 1a + §79, odst. 2, bod n), není nutné stavební povolení ani ohlášení pro: "skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení".
Jak udělat základy pro skleník
Nejvhodnějším podkladem pod jakýkoli skleník je betonový základ. Není podmínkou, aby byl vždy do nezámrzné hloubky. Zvláště pod menší skleníky stačí vybetonovat cca do hloubky 30-40 cm pod terén a cca 10 cm nad zem. S velikostí skleníku teprve narůstá potřeba hlubších základů.
Kam situovat skleník
Nejvíce světla i slunečních paprsků skleník zachytí, pokud je svou podélnou osou orientován severojižním směrem. Pokud však má sloužit především k přezimování rostlin, je důležité jeho osvětlení v zimě. Proto bývá vhodnější východozápadní orientace.
Jak daleko od plotu postavit skleník
183/2006 Sb. (stavební zákon, §103 odst. 1a + §79, odst. 2, bod n), není nutné stavební povolení ani ohlášení pro: "skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení".
Co na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Jaká má být vlhkost ve skleníku
Pro většinu rostlin prospívajících při teplotě 18-26 °C se optimální vlhkost prostředí pohybuje v rozmezí 60-70% RH. Zatímco při nízké vlhkosti může dojít k zasychání rostliny. Při vlhkosti blížící se 100% se v rostlině zvyšuje vnitřní tlak.
Kdy stavět skleník
Ideálním obdobím ke stavbě skleníku je podle zahradníků babí léto. Výhodou je, že ho můžete během podzimu a zimy připravit na jaro. Ovšem ani teď, v čase předjaří, není nic ztraceno. Jen vyčkejte na stálejší počasí.
Co pod skleník
Nejvhodnějším podkladem pod jakýkoli skleník je betonový základ. Není podmínkou, aby byl vždy do nezámrzné hloubky. Zvláště pod menší skleníky stačí vybetonovat cca do hloubky 30-40 cm pod terén a cca 10 cm nad zem.
Jak sázet do skleníku
Optimální je vysadit 2–3 rostliny na 1 m2 pěstební plochy a vyhradit jim celý „zadní“ záhon, kde budou mít poměrně dost prostoru. Můžete jim tam navíc udržovat vyšší vlhkost substrátu a tím, že budete větrat pouze přední část skleníku, budou mít i vyšší teplotu a vlhkost vzduchu.
Jak udělat základy na skleník
Aby základy byly dostatečně pevné, zpevněte je armovací sítí nebo alespoň několika betonářskými dráty. Také se musí podsypat 5 až 10 cm silnou vrstvou štěrku, který zabrání vzlínání vody. Základy vybudujte alespoň 10 centimetrů nad terén, ať hlína neleží na konstrukci skleníku.
Co a kdy sazet do skleníku
S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.
Co dát na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Jak udržet teplotu ve skleníku
Chytejte teplo
Nebo skleník jednou stěnou přistavit ke stěně domu. Teplo však lze uložit nejen ve zdivu, ale také ve vodě nebo půdě. Řešením tedy může být i částečné zapuštění skleníku pod zem. „Teplo je také možné ukládat do zeminy pod skleníkem, pokud si tam uděláte kanály pro cirkulaci vzduchu.
Jak udělat základy pod skleník
Nejvhodnějším podkladem pod jakýkoli skleník je betonový základ. Není podmínkou, aby byl vždy do nezámrzné hloubky. Zvláště pod menší skleníky stačí vybetonovat cca do hloubky 30-40 cm pod terén a cca 10 cm nad zem. S velikostí skleníku teprve narůstá potřeba hlubších základů.
Co už můžu dát do skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Kdy dát sazenice do skleníku
S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.
Co dát pod skleník
Při silném větru se skleník může o základ opřít a nedochází tak k deformaci konstrukce a uvolnění výplní. Materiály pro zhotovení základů můžou být různé a výběr je skutečně široký. Nejlepším řešením je samozřejmě beton s kovovými výztuhami. Dobrým řešením je určitě ztracené bednění.
Kdy se dává hnůj do skleníku
Zatímco na podzim můžeme do skleníku použít i proleželý chlévský hnůj, na jaře lze aplikovat už jen hnůj koňský, který se v půdě rozkládá mnohem rychleji. V chladnějších měsících na začátku pěstební sezóny je rovněž výhodná vysoká výhřevnost koňského hnoje.
Jaká má být teplota ve skleníku
V denních hodinách by se teplota ve skleníku měla ideálně pohybovat v rozmezí 20 až 26 °C, v noci mezi 15 až 20 °C. Samozřejmě, existují rostliny, kterým teplo vyhovuje více. U nich lze krátkodobě akceptovat i výrazně vyšší maximální teplotu, až 32 až 35 °C.
Jak správně sázet rajčata do skleníku
Skleník je obvykle na slunném místě, ale pokud bude slunce příliš, mohlo by sazeničky spálit. Sázíme do cca 25 cm a ideální je dát přímo k rostlině také hnůj, nebo kompost. Před zasazením rostlinky zastřihněte a nechte jen horní listy. Do zeminy se zasazuje kořenový bal a rostlina až na nejvyšší listy.
Jaká rajčata se hodí do skleníku
Do skleníku se hodí tzv. tyčková rajčata, protože rostou do výšky. Oproti tomu keříčková rajčata se rozrůstají do šířky a je pro ně vhodnější klasický záhon s dostatkem místa.
