Kdy zasadit do pařeniště
Kdy založit pařeniště
Studený pařník je dobré založit už na podzim nebo před Novým rokem, aby pod ním zem příliš nepromrzla a první semínka nám nenastydla. Odmítala by pak klíčit. Vhodná doba na setí bývá koncem března, ale záleží na počasí a teplotě. Oproti tomu teplé pařeniště stačí založit až v půlce března.
Jak zalévat pařeniště
Ve sklenících a pařeništích bývají vysoké teploty, a proto je důležité zalévat rostliny pravidelně a vydatně. Ale pozor! Používejte pouze vodu odstátou. Pokud byste rostliny zalévali čerstvou studenou vodou, mohli byste jim způsobit teplotní šok.
Co se dává do pařeniště
Díky pařeništi se lze poměrně rychle dobrat i raného salátu. Hodně se vysévají ředkvičky, předpěstovává se květák, kedlubny, zelí i kapusta nebo sadba celeru a póru. Ale na své si přijdou i květomilci, předpěstovávají si letničky, například astry nebo afrikány.
Archiv
Jak funguje pařeniště
Pařeniště, stejně jako skleník, funguje na principu skleníkového efektu. Sluneční paprsky dopadají na půdu a zahřívají ji. Teplo, které se uvolňuje, je zadržováno krytem (ať už fóliovým, nebo skleněným). V pařeništi je tak dříve teplo než na běžném záhonu.
Archiv
Jak se starat o pařeniště
Při pěstování v pařeništi mějte na paměti, že nejde jenom o výživu, kterou musíte rostlinám zajistit – tedy kvalitní substrát. Potřebujete mít také zajištěno větrání, tedy podpěru oken v podobě větracího kolíku a pravidelně větrat – díky zahřívání hnoje může teplota přesáhnout únosnou míru.
Jak udělat záhony ve skleníku
Záhony si důkladně rozměřte a vytvořte je buď po levé a pravé straně skleníku, nebo ve tvaru písmene U tak, aby mezi nimi vznikla ulička (ideálně o šířce alespoň 50 cm). Záhony by měly být v takové šířce, abyste pohodlně dosáhli na jejich konec.
Kdy sazet do Foliaku
Sazenice můžete do fóliovníku zasadit ve chvíli, kdy teplota v něm neklesá pod 15 °C (vhodné je umístit do fóliovníku teploměr), a stejně tak by neměla vystoupat nad 27 °C (v teplých dnech je třeba větrat).
Kam umístit pařeniště
Místo pro pařeniště by mělo být dostatečně světlé, aby na ně dopadaly jižní paprsky. Avšak počítejte s tím, že v parném létě bude potřeba pařeniště dostatečně větrat a rostliny chránit před spálením. Pro tyto účely jsou pařeniště opatřená distančním kolíkem, který zabezpečí, aby se střecha pařeniště nezavřela.
Jaká rajčata se hodí do skleníku
Do skleníku se hodí tzv. tyčková rajčata, protože rostou do výšky. Oproti tomu keříčková rajčata se rozrůstají do šířky a je pro ně vhodnější klasický záhon s dostatkem místa.
Co dát na dno skleníku
Jak založit záhon ve skleníku Ať už jste zvolili hloubený či vyvýšený záhon, postup je stejný. Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí.
Kdy dát hnůj do skleníku
Hnojení ve skleníku
Ideální je koňský hnůj, zahřívá půdu, aplikujeme ho tedy spíše na jaře, kdy půda potřebuje vyhřát, ale pokud ho máme k dispozici na podzim, použijeme ho. Ani prasečí hnůj skleníkovou půdu neurazí, ale jeho nevýhodou je, že půdu nezahřeje. Opravdu je ale důležité, aby hnůj byl proleželý a ne čerstvý.
Co už můžu dát do skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Jak daleko od sebe rajčata
Opora: Rozhodnete-li se pro rajčata tyčková, je třeba ještě před zasazením rostlin zarazit do země opěrné kůly nebo spirálové opory o délce zhruba 1,5 metru (asi jedna třetina opory bude pod zemí) a ve vzdálenosti přibližně 60 – 70 cm od sebe.
Jak založit Parnik
Pařeniště studené i teplé
Na dně vyhloubené jámy vytvoříme jemnou drenážní vrstvičku z písku nebo škváry a u teplého pařeniště našlapeme následovně vrstvu 30 až 40 cm hnoje, na kterou dáme 10 až 15 cm kvalitní proseté kompostové zeminy. U studeného pařeniště vyplníme celou hloubku výkopu kompostovou zeminou.
Jak vybrat pařeniště
Při výběru pařeniště je nutné položit si otázku, které plodiny chcete pěstovat a samozřejmě je důležitá i velikost vaší zahrady. Poté již můžete vybírat potřebnou stabilitu konstrukce i materiál výplně. Před koupí si zkontrolujte také způsob větrání.
Jak daleko sázet rajčata ve skleníku
Při pěstování ve skleníku nebo fóliovníku vysazujeme tyčková rajčata do sponu 100 x 50 cm, na venkovním stanovišti do sponu volnějšího, asi okolo 100 x 70 cm.
Kdy se dává hnůj do skleníku
Zatímco na podzim můžeme do skleníku použít i proleželý chlévský hnůj, na jaře lze aplikovat už jen hnůj koňský, který se v půdě rozkládá mnohem rychleji. V chladnějších měsících na začátku pěstební sezóny je rovněž výhodná vysoká výhřevnost koňského hnoje.
Jak často měnit hlínu ve skleníku
Do skleníku můžete přestěhovat truhlíkové rostliny. Je také ideální čas na výměnu půdy. Ta by měla ve skleníku proběhnout alespoň jednou za pět let. Pokud půdu letos neměníte, zapracujte do ní kompost.
Co se dává do skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Jak pečovat o rajčata ve skleníku
Skleník je obvykle na slunném místě, ale pokud bude slunce příliš, mohlo by sazeničky spálit. Sázíme do cca 25 cm a ideální je dát přímo k rostlině také hnůj, nebo kompost. Před zasazením rostlinky zastřihněte a nechte jen horní listy. Do zeminy se zasazuje kořenový bal a rostlina až na nejvyšší listy.
Co zasadit k rajčatům
Co zasadit vedle rajčat: Paprika Kapusta Kedlubny Česnek Cibule Fazole MrkevPaprika.Kapusta.Kedlubny.Česnek.Cibule.Fazole.Mrkev.
Jak hluboko koření rajčata
Sázejte hluboko
Při tzv. přepichování se nebojte zasadit rajčata co nejhlouběji! Z hlíny by měl vykukovat jen růstový vrchol, který měří 10 až 15 cm. Rostlina tak může vytvářet mohutnější kořeny a lépe vstřebávat vodu i živiny ze zálivky.
Jak založit teplé pařeniště
Teplé a studené pařeniště
U pařeniště teplého kopeme jámu do hloubky asi 50 – 60 cm. Na její dno nasypeme drenážní vrstvu z písku a nebo kačírku, stačí 5 cm. Na ni umístíme vrstvu kvalitního hnoje o mocnosti cca 30 – 40 cm. Na něj pak přijde zhruba 10 až 15 cm kvalitního kompostu.
Jak založit parník
U pařeniště teplého kopeme jámu do hloubky asi 50 – 60 cm. Na její dno nasypeme drenážní vrstvu z písku a nebo kačírku, stačí 5 cm. Na ni umístíme vrstvu kvalitního hnoje o mocnosti cca 30 – 40 cm. Na něj pak přijde zhruba 10 až 15 cm kvalitního kompostu.
Které rostliny se nesnáší
Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.
