Jak se pouziva Samozavlazovaci květináč
Součástí květináče je vodoznak, který hlídá hladinu vody v zásobníku. Rostlina má tedy stálý přístup k vodě a sama si bere právě tolik, kolik zrovna potřebuje. Vyvarujete se tak přelití a o rostlinku se prakticky nemusíte vůbec starat. Stačí jen, když budete kontrolovat hladinu vody v zásobníku.
Jak osadit samozavlažovací truhlík
Můžete použít přímo substrát pro samozavlažovací truhlíky, který obsahuje kokosové vlákno. Jinak používejte substrát hrubší a hrudkovitý, který umožní přístup vzduchu ke kořenům. Osazený truhlík řádně zalijte. I samozavlažovací truhlíky nejprve několik dní zalévejte vrchem, na zeminu, aby půda řádně nasákla vodou.
Archiv
Co pestovat v Samozavlazovacim květináči
Samozavlažovací květináče jsou nejvhodnější pro rostliny, které potřebují vlhkou půdu. Dařit se v nich bude cherry rajčátkům, chilli paprikám, listové zelenině, bylinkám i řadě okrasných květin. Rostliny, které potřebují suchou půdu se naopak pro pěstování v samozavlažovacím květináči nehodí.
Jak pripravit Samozavlazovaci Truhlik
Klíčem k úspěchu je substrát
Protáhneme je dnem podle návodu tak, aby visely do spodní nádoby, a v truhlíku je lehce podsypeme substrátem. Doplníme substrát asi do poloviny truhlíku, na něj rozestavíme rostliny a obsypeme je zbývajícím substrátem, který lehce přimáčkneme. Výsadbu poté trochu zalijeme.
Co dát na dno truhlíku
Nejlepšími materiály se tedy jeví perlit a jemný keramzit. Hrubší substráty jsou vhodné do velkých květináčů, truhlíků a zahradních nádob. Opět zde můžeme využít štěrk, někdy se také používají keramické střepy nebo nalámaný polystyren. Ty ale opět nepropouští vodu.
Jak zalévat samozavlažovací truhlíky
Čerstvě osázené nádoby dostatečně zalijeme, poprvé pouze shora. Pokud jsme do nádoby zasadili velké, už vzrostlé rostliny, další zalévání provádíme pouze doplňováním zásobníku. Jestliže máme malé rostlinky, pokračujeme v zalévání shora další dva až tři týdny, teprve pak začneme vodu doplňovat jen do zásobníků.
Co na dno truhlíku
Nejlepšími materiály se tedy jeví perlit a jemný keramzit. Hrubší substráty jsou vhodné do velkých květináčů, truhlíků a zahradních nádob. Opět zde můžeme využít štěrk, někdy se také používají keramické střepy nebo nalámaný polystyren. Ty ale opět nepropouští vodu.
Jak kombinovat květiny do truhlíku
Výběr letniček a výsadba
Přímé slunce snesou například muškáty, petúnie, vitálky či afrikány. Do stínu naopak volte netýkavku, molici, begónie nebo popenec břečťanovitý. Odborníci doporučují kombinovat v jednom truhlíky rostlinky převislé s těmi vzpřímenými.
Jaké květiny do truhlíku
Mezi nejvhodnější balkonové rostliny na přímé slunce, které jsou odolné vysokým teplotám a zvládnou sucho, patří muškát, gazánie, petúnie, surfinie, minipetúnie, kosmatec, dále některé bylinky, jako třeba rozmarýn. Do květináčů k letničkám můžete zasadit i trvalky (levandule, sporýš argentinský nebo okrasné traviny).
Jakou zeminu do truhlíku
Pro rostliny pěstované v nádobách, tedy nejen v truhlících, ale také v květináčích, se nejlépe hodí zemina, která dobře zadržuje vodu. Měla by ji jen postupně odevzdávat rostlinám a přebytek nechat vytéct. Zemina by kořenům měla poskytovat dobré růstové podmínky, ale zároveň by měla zůstat kyprá.
Co je drenáž v květináči
Drenáž funguje jako vrstva oddělující vodu v podmisce nebo na dně nádoby od substrátu. Měla by umožňovat částečné nasávání vody zeminou, ne ale natolik, aby došlo k přemokření. K těmto účelům jsou používány nejrůznější materiály. Důležitá je jejich hrubá struktura a schopnost propouštět vodu.
Co použít místo keramzitu
Ideální je proto keramzit, který koupíte v každém hobby marketu. Jde vlastně o čistý jíl, jenž je v peci prudce vypálen a tím vznikne potřebná porézní a velmi stálá struktura. Místo keramzitu můžete použít perlit nebo kamínky obyčejného štěrku (v průměru maximálně 10 mm).
Co v létě do truhlíku
Pro výsadbu do truhlíků na přímé slunce je vhodné krásnoočko, šalvěj hajní, zakrslé třapatky, nízké koopretiny, astry, zvonky, denivky, hvozdíky a mnoho dalších.
Co dát na dno květináče
Na dno hliněného květináče umístíme drenážní vrstvu. Můžete použít hrubý štěrk, kamínky nebo střepy ze starých hliněných květináčů. U těch plastových není drenážní vrstva nutná, my ji ale vždy do květináče přidáváme, abychom měly jistotu, že kořeny rostliny nebudou sedět ve vodě.
Jak namíchat substrát pro pokojové květiny
Propustnou zeminu bohatou na živiny potřebují téměř všechny běžně pěstované druhy zeleniny. Vhodná směs je např. kompost, zahradní zemina, rašelina a písek v poměru 2:2:1:1 či zahradní zemina, písek a rašelina 1:1:1 s přídavkem granulovaného hnoje či umělého hnojiva v doporučeném množství.
Co dát pod květináč
Dalším způsobem, jak zabránit přemokření rostliny, je použití drenáže – písku, drobného štěrku nebo keramzitu. Ten je vhodný zejména do obalů na květináče, které neumožňují vizuální kontrolu přelití, ale lze jej použít i do podmisek.
Jaký je nejlepší substrát pro pokojové rostliny
Substrát pro výsev a množení by měl obsahovat vyvážené množství NPK živin pro rychlejší vývoj kořenů rostlin. Směsi vhodné pro pokojové rostliny dobře absorbují vodu a odolávají zhutňování. Vhodné jsou odlehčené substráty s vysokým obsahem perlitu či vermikulitu. Skvělou volbou je například Light-Mix od Biobizz.
Jak si namíchat vlastní substrát
Vylehčená zemina
substrát složený z písku a zahradní zeminy v poměru 2:1, či písku, zahradní zeminy a rašeliny 2:2:1) jsou vhodné pro pěstování převážně suchomilnějších rostlin, ne příliš náročných na živiny, např. kaktusů a sukulentů, některých skalniček, cibulovin, okrasných travin a dalších.
Co zasadit do velkého květináče
Mrazuvzdorné rostliny ve velkých květináčíchRuj vlasatáBylinky.Javor dlanitolistýHortenzie.Rododendrony.Zimostráz.Šeřík.Zakrslá borovice.
Jaký je rozdíl mezi substrátem a rašelinou
Rašelina zajišťuje nasákavost a snižuje pH. Univerzální substrát má všechny složky namíchané v takovém poměru, který vyhovuje většině pěstovaných rostlin. Hodí se pro: balkonovky s běžnými nároky, například pelargonie, fuchsie, bidends, petunie.
Proč nepoužívat rašelinu
Pokud se plocha rašelinišť na světě výrazně sníží, úměrně tomu vzroste riziko záplav a dojde k obrovskému skleníkovému efektu. Někteří odborníci tvrdí, že rašeliniště jsou pro zadržování oxidu uhličitého dokonce zásadnější než deštné pralesy, o kterých se v této souvislosti v posledních letech často hovoří.
Co přidat do hlíny
Zemina by měla tvořit 40 až 60% substrátu a vylehčit ji lze pískem, bude propustnější. Místo písku lze použít perlit a nebo klidně aplikujeme obě složky, ale opatrně. U sukulentů a kaktusů pískem a perlitem nešetříme, u plodové zeleniny naopak.
Co dát do velkych květináčů
Nejlepšími materiály se tedy jeví perlit a jemný keramzit. Hrubší substráty jsou vhodné do velkých květináčů, truhlíků a zahradních nádob. Opět zde můžeme využít štěrk, někdy se také používají keramické střepy nebo nalámaný polystyren. Ty ale opět nepropouští vodu.
Co dát do vysokých květináčů
Odolné kvetoucí rostliny do květináče a nádoby
Kakost, denivka nebo ořechokřídlec rovněž patří k mrazuvzdorným druhům, které rostou v květináči a kvetou v létě. Rozchodník, hvězdnice vřesovcová a pampová tráva jsou pozdní rostliny, které rozkvétají až na podzim.
Co zasadit do rašeliny
V substrátu s rašelinou, tedy v kyselém prostředí, pěstujeme například borůvky, brusinky, azalky nebo rododendrony. Ale i další vřesovištní rostliny, pro které je kyselá půda přirozenou.
