Který plyn je lehčí než vzduch
Co se týče vlastností plynů, nelze přehlédnout jejich hustotu. Helium je vzácný plyn s nejnižší hustotou, která je 0,1785 kg/m³, díky čemuž je přibližně 7krát lehčí než vzduch!
Které plyny obsahuje vzduch
Největší část vzduchu, 78%, tvoří dusík. 21% obsahuje kyslík a zbylé 1% připadá na další látky jako je např. oxid uhličitý, argon, neon, helium, xenon, krypton nebo vodík. Přirozenou součástí vzduchu jsou také vodní páry, částečky prachu, průmyslové látky a různé mikroorganismy.
Archiv
Který plyn je nezbytný pro dýchání
Dýchání (respirace /ve fyziologii ventilace/) je proces výměny plynů, zejména kyslíku a oxidu uhličitého mezi organizmem a jeho externím prostředím. Projevem tohoto procesu je dech.
Co obsahuje vydechovaný vzduch
Část kyslíku se spotřebuje v lidském těle v buňkách, vydechovaný vzduch pak obsahuje asi 5 % oxidu uhličitého (produktu buněčného dýchání), asi 14 % kyslíku a vodní páru.
CO je lehčí než vzduch
Oxid uhelnatý (CO) je bezbarvý, nedráždivý plyn bez zápachu, mírně lehčí než vzduch. Se vzduchem se volně mísí, takže distribuce v uzavřených prostorech je závislá spíše na proudění v místnosti.
CO je Jedovatejsi CO nebo CO2
Otrava CO (oxidem uhelnatým)
Správně! Tento plyn je jedovatý už od nízkých koncentrací. Na rozdíl od ohrožující koncentrace CO2 oxidu uhličitého (8-10%) u oxidu uhelnatého CO stačí koncentrace 0,6%, aby zdraví ohrožující situace nastala během pár minut.
Co je lehčí než vzduch
Helium je vzácný plyn s vynikajícími vlastnostmi – je stálý, lehčí než vzduch a vůbec není výbušný. To předvedeme na pouťových balóncích. Významné využití však má zkapalněná forma hélia.
Jak těžký je vzduch
Jeden litr vzduchu (1 dm3) má hmotnost přibližně 1,25 g. Hustota vzduchu je tedy přibližně 1,25 kg/m3.
Co se deje při Nadechu
Při nádechu se sklípky naplní vzduchem. Kyslík poté prochází přes stěnu sklípku do kapilár, jimiž jsou sklípky opleteny. Každá červená krvinka přijme určité množství kyslíku a odnese jej krevním proudem k cílovým orgánům. Opačným směrem nesou krvinky oxid uhličitý, který opouští dýchací cesty při výdechu.
Kde dochází k výměně plynu
K vlastní výměně plynů (O2, CO2) dochází v plicních sklípcích (alveolech). Celkový povrch alveolů je 100 m2. K alveolům přiléhá hustá síť vlásečnic. Difúze je přechod kyslíku a oxidu uhličitého přes alveolokapilární membránu.
Jak se prumyslove vyuziva dusík
Plynný dusík nalézá využití jako inertní atmosféra např. v prostředí, kde hrozí nebezpečí výbuchu, pro svařování v inertní atmosféře (TIG), při výrobě integrovaných obvodů, nerezové oceli. Používá se také k plnění obalů, aby se výrobky nezmačkaly a nezvlhly – například brambůrky v sáčku.
Proč je CO jedovatý
Oxid uhelnatý je značně jedovatý; jeho jedovatost je způsobena silnou afinitou k hemoglobinu (krevnímu barvivu), s nímž vytváří karboxyhemoglobin (COHb), čímž znemožňuje přenos kyslíku v podobě oxyhemoglobinu z plic do tkání.
CO smrtelna koncentrace
Přirozená koncentrace oxidu uhelnatého v ovzduší se pohybuje kolem 0-10 ppm, v domácnostech s plynovým kotlem a v městských aglomeracích může být tato hodnota až 200 ppm. První příznaky otravy oxidem uhelnatým se objevují při koncentraci kolem 200 ppm, život ohrožující je koncentrace nad 400 ppm.
Kde se bere CO2
Oxid uhličitý se uvolňuje do ovzduší při každém spalování. Právě spalovaní fosilních paliv jako je uhlí a ropa, vede k jeho značnému nárůstu v atmosféře. Od počátku průmyslové revoluce vzrostla koncentrace CO2 přibližně o 30%. Zdrojem oxidu uhličitého je také dýchání většiny živých organismů.
Proč teplý vzduch stoupá
Voda je horká a teplý je i vzduch (a vodní pára) nad hrncem. Protože teplý vzduch je lehčí než studený, proto stoupá vzhůru.
Proč nevidíme vzduch
Vzduch nevidíme a pokud nezafouká vítr, ani ho nevnímáme. Dýcháme vlastně směs plynů. Úplně suchý vzduch tvoří ze 78% dusík a z 21% kyslík, na kterém je závislí náš život. Zbývající jedno procento tvoří oxid uhličitý a některé další plyny.
Kde dochází k výměně plynů
K vlastní výměně plynů (O2, CO2) dochází v plicních sklípcích (alveolech). Celkový povrch alveolů je 100 m2. K alveolům přiléhá hustá síť vlásečnic. Difúze je přechod kyslíku a oxidu uhličitého přes alveolokapilární membránu.
Co vylučují plíce při dýchání
Kyslík dovnitř, oxid uhličitý ven
Kyslík vstupuje do krve a z té naopak do sklípků přechází oxid uhličitý. Oxid uhličitý (CO2) v těle vzniká jako odpadní produkt a je vydechován plícemi.
Co je dobré na plíce
Plíce výrazně povzbudí a příznivě ovlivní čerstvý vzduch, rozličná dechová cvičení, inhalace bylinných roztoků, pohyb, cvičení, ale například i pocení. Také pravidelná půlhodinová procházka nebo pobyt na zdravém vzduchu je nedocenitelný.
Co dělá dusík
Plynný dusík nalézá využití jako inertní atmosféra např. v prostředí, kde hrozí nebezpečí výbuchu, pro svařování v inertní atmosféře (TIG), při výrobě integrovaných obvodů, nerezové oceli. Používá se také k plnění obalů, aby se výrobky nezmačkaly a nezvlhly – například brambůrky v sáčku.
Kdy se objevil dusík
Dusík
| český název | Dusík |
|---|---|
| rok objevu | 1772 |
| objevitel | Lavoisier |
| teplota tání [°C] | -209,86 |
| teplota varu [°C] | -195,8 |
Jak je citit oxid uhelnatý
Typické je třešňové zbarvení kůže a sliznic. Mezi hasiči bývá oxid uhelnatý nazýván tichým zabijákem, není totiž vidět ani cítit a již při velice malých koncentracích se pevně navazuje na krevní barvivo namísto kyslíku. Krví je pak roznášen po celém těle, vytlačuje kyslík a dochází k tragické otravě.
Jaký je rozdíl mezi CO a CO2
Oxid uhličitý (CO2) je stejně jako oxid uhelnatý bezbarvý plyn bez chuti a bez zápachu. I když u té chuti to není úplně přesné – při jeho vyšší koncentraci můžete v ústech cítit nakyslou pachuť. Na rozdíl od CO je ale oxid uhličitý těžší než vzduch a klesá tedy k zemi.
Jaký vzduch má menší hustotu teplý nebo studený
Npaříklad horký vzduch má menší hustotu než Page 2 studený, stoupá tedy vzhůru. Na tomto principu fungují například horkovzdušné balóny. Výjimkou z pravidla je voda: nejvyšší hustotu má voda o teplotě 4 °C (a ne o voda s teplotou 0 °C, jak bychom čekali).
Kdy je nejvetsi vlhkost vzduchu
Průměrná relativní vlhkost vzduchu je nejvyšší v prosinci (93%) a v lednu a listopadu (shodně 92%). Nejniží je mezi dubnem až srpnem (75% – 77%). Metr krychlový vzduchu váží u zemského povrchu 1,3 kg.
