Jak poznat kvalitní Čagu?

Na kterých stromech roste čaga

Co je čaga zač Jedná se o houbu, která parazituje na listnatých stromech, nejčastěji na bříze. Tento choroš roste na celé severní polokouli. Nejsilnější účinky mají houby z extrémních klimatických podmínek – ze Sibiře.

Jak poznat rezavec šikmý

Jak ho poznat

Bývají polokulovité až protáhlé, 10 – 35 cm velké, uhlově černé a na jejich povrchu je možné najít šedozelená až hnědozelená vlákna. Dokonalé plodnice se začnou tvořit, když strom odumírá nebo už zahynul a podhoubí prostoupilo větší část jeho kmene, zpravidla v období od července do listopadu.

Jak dlouho roste čaga

Čaga, na rozdíl od jiných hub, roste velmi dlouho – až 15-25 let. Během této doby hromadí houba čaga obrovské množství živin.

Jak zpracovat Čagu

Posilující čaj z čagy

Postup: Čagu dáme do kastrůlku se studenou vodou a vše pomalinku přivedeme k varu, poté ztlumíme a ještě 10 minut vaříme. Pak odstavíme a necháme 15 minut louhovat. Po uplynutí této doby přecedíme a hotový čaj po douškách vypijeme. Čaj popíjíme 2× denně po dobu 8 týdnů.

Na co je dobrá čaga

Protože čaga může pomoci předcházet rakovině jater, minimalizovat zánět jater, předcházet poškození jaterních buněk a podporovat schopnost jater bránit se proti infekci. Tato houba si právem získává své místo při léčbě onemocnění jater již ve více zemích.

Kdy se sbírá čaga

Čagu není možné pěstovat, jedná se pouze o přírodní produkt divoce rostoucí v přírodě, kde se sbírá. Houba čaga se sbírá především od července až do přelomu října a listopadu, protože v tomto období obsahuje nejvíce účinných látek.

Jaká houba roste na bříze

Hostitel: bříza. Březovník obecný roste ve smíšených lesích nebo v březových hájích, parazituje jak na mrtvém dřevě, tak i na živých kmenech a větvích bříz. Fermentovaný výluh připravíme z 50gr prášku, který zalejeme horkou ne vroucí!

Kdy užívat Čagu

Pro co nejlepší účinek je třeba užívat čagu na lačno, nejméně 15 minut před jídlem. Ideální je ráno před snídaní. Dávkování Vzhledem k vysokému obsahu polysacharidů (přes 40 %) stačí pro preventivní užívání brát jednu tobolku denně.

Jak dlouho užívat Čagu

Ideální je užívat 3 měsíce a poté udělat 10-14 dní pauzu a znovu užívat 3 měsíce.

Jak často užívat Čagu

Dávkování Chaganela extraktuPři prevenci – pro podporu a uchování zdraví: 1 gram (2 kapsle) denněPři závažnějších problémech: 2 gramy (4 kapsle) denně. Rozdělte do 2 denních dávek.Při nádorových onemocnění (chemoterapie, ozařování, jiné): až 3 gramy (6 kapslí) denně. Rozdělte do 3 denních dávek.

Co roste na bříze

Místo výskytu, popis. Jak jeho název a fotka napovídají, březovník roste výhradně na bříze. Na to, že se jedná o dřevokaznou houbu, pozoruhodně dobře chutná škůdcům, a tak jej najdete často červivý.

Jak nejlépe užívat Čagu

Způsob užívání a doporučené dávkování: 1 čajová lžička roztoku (5ml) 3x denně před jídlem. Denní dávka 3 čajové lžičky (15ml) obsahuje cca 3g extraktu z čagy.

Jak dlouho uzivat Čagu

Léčba sibiřskou čagou vyžaduje svůj čas. Většinu zdravotních problémů si každý v sobě buduje po dlouhou dobu. Pokud budete užívat výtažek z čagy pravidelně, příznivý účinek můžete očekávat za 3-6 měsíců. Ideální stav organismu je 12 měsíců.

Kdy raší bříza

Zajímavým druhem je i bříza Ermanova, původem z Dálného východu. Její kůra má nažloutlý, někdy až mírně oranžový nádech. Je to strom, který zvěstuje jaro, protože raší mezi prvními, ale také se mezi prvními na podzim vybarvuje a opadává.

Jak dlouho žije bříza

U nás je nejrozšířenější bříza bělokorá, která se může dožívat stáří až 150 let. Její větve jsou zpočátku přímé, později převislé. Bříza je rostlina jednodomá a obojí květy samčí i samičí jsou směstnány do válcovitých jehněd. Tento strom začíná kvést v patnáctém roce života.

Proč hoří mokrá bříza

Březové dřevo je pórovité, takže se k němu dostává snadno vzduch, který podporuje hoření. Zároveň má unikátní kůru, která odpuzuje vodu a obsahuje hořlavé éterické oleje a betulin. Proto lze březovou kůru z mladých stromů podpálit dokonce i mokrou.

Kde rostou břízy

Výskyt. Je vysazována i v monokulturách, (paseky a osluněná místa s narušenou půdou, skrývky, výsypky, výskyt uhelných slojí apod.), je jako příměs přítomná prakticky ve všech lesích (mimo lužní) od nížin, přes pahorkatiny až do hor, kde ji střídá její příbuzný druh bříza pýřitá.

Jak se jmenuje plod břízy

Květy jsou uspořádány v jehnědách, zvlášť samčí – převislé, a zvlášť samičí – menší a zpočátku vzpřímené. Plodem je nažka (bříza plodí již v 10–15 letech na volném prostranství, v porostech po 20–30 letech). Plodí téměř každoročně a úroda nažek bývá velmi bohatá.

Jak dlouho musí schnout bříza

Bříza – vysoká výhřevnost, nepraská, březová kůra hoří i mokrá, dřevo je náchylné k hnilobě a vlhnutí, schne 1 rok. Buk – vynikající výhřevnost, dlouhá doba hoření, ideální dříví pro krby, poměrně rychle podléhá hnilobě, schne cca 2 roky. Dub – dobrá výhřevnost, dlouhá doba hoření, schne více než 2 roky.

Jak hoří smrk

Dřevo jehličnanů hoří podstatně kratší dobu než dřevo stromů listnatých, avšak jeho výhřevnost je vyšší. Pokud budeme porovnávat třeba smrk a dub, dozvíme se, že smrkové dřevo shoří rychleji a jeho 1 kilogram dřeva vydá 4,4 kWh/kg.

Které dřevo hoří nejdéle

Jaké dřevo je nejvhodnější

dřevo – dub, buk, jasan, habr nebo dřevo z ovocných stromů. Tato dřeva hoří sálavým plamenem a zanechávají velké množství rozžhavených uhlíků, ze kterých sálá příjemné teplo po dlouhé hodiny.

Co je lepší na topení buk nebo dub

Buk. Buk má menší tloušťku kůry než dub, díky tomu má ještě menší popelnatost. Je rovněž vhodný pro celoroční vytápění ve všech druzích kotlů, kamen i krbů. Výhřevnost buku je o málo nižší než u dubu a to 10830 MJ/m3.

Které z paliv má největší výhřevnost

Hnědé uhlí dosahuje výhřevnosti 10000 až 19000 kJ/kg, černé uhlí 21000 – 31000 kJ/kg, koks 23000 až 30000 kJ/kg a brikety 19000 až 26000 kJ/kg. Více méně se dnes i přes vysokou výhřevnost od vytápění uhlím ustupuje a uhlí je nahrazováno například peletami.

Které dřevo špatně hoří

Mokré dřevo špatně hoří a také vzniká více spalin, ty se usazují na skle či ve spalinových cestách. Větší výdrž a tím pádem i výhřevnost mají tvrdá dřeva – buk, dub, habr. Měkké dřevo se rychleji rozhoří – smrk, borovice, bříza.

Které dřevo se štípe lépe

Vlastnosti dřeva

Tak například tvrdé dřevo (buk, dub, javor, jasan, …) se štípe mnohem lépe než sukovité dřevo měkké (smrk, borovice, topol, jedle, …). Každé dřevo se liší strukturou, pevností a dalšími vlastnostmi a právě tyto vlastnosti definují jeho využití.