Jak se ptáme na pády v němčině
Odborný jazyk NJ – všeobecné zemědělství
mužský rod | ženský rod | |
---|---|---|
1. pád | der Vater | die Mutter |
2. pád | des Vaters | der Mutter |
3. pád | dem Vater | der Mutter |
4. pád | den Vater | die Mutter |
Archiv
Jak se ptame na 3 pád
třetí pád. Ptáme se otázkou KDE, ve skříni, čili použijeme třetí pád. Ptáme se otázkou KAM, pod postel, čili použijeme čtvrtý pád.
Jaké jsou pády v němčině
Členy určité
jednotné číslo | ||
---|---|---|
rod | mužský | ženský |
2. pád (Genitiv) | des | der |
3. pád (Dativ) | dem | der |
4. pád (Akuzativ) | den | die |
Jaký je rozdíl mezi druhým a čtvrtým pádem
Cvičení
1. pád | nominativ | Kdo Co |
---|---|---|
2. pád | genitiv | Koho Čeho |
3. pád | dativ | Komu Čemu |
4. pád | akuzativ | Koho Co |
5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
Co to je Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích. Označuje objekt, který se pojí se slovesem. V mnohých jazycích také pro objekty s některými nebo i všemi předložkami.
Kdy se používá neurčitý člen v němčině
Použití neurčitého členu (ein, eine, ein)
Člen neurčitý použijeme tehdy, když mluvíme o něčem poprvé. In diesem Haus wohnt eine Frau. Die Frau hat einen Hund.
Jaký pád je v parku
skloňováníEditovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
dativ | parku | parkům |
akuzativ | park | parky |
vokativ | parku | parky |
lokál | parku | parcích |
Jak spravne urcit pád
Při určování pádu se vždy ptejte celou pádovou otázkou. Neurčujte pád pouze podle předložky a to hned z několika důvodů: některé předložky mohou být hned u několika pádů pád se většinou pojí s více jak jednou předložkou.
Kde pád v němčině
Předložky se 3. a 4. pádem | |
---|---|
in – v, ve, do, za | wo – in der Küche (v kuchyni) wohin – in die Küche (do kuchyně) in Prag (v Praze), in einer Stunde (za hodinu) |
neben – vedle | wo – neben dir (vedle tebe) wohin – neben dich (vedle tebe) |
über – nad | wo – über dem Tisch (nad stolem) wohin – über den Tisch (nad stůl) |
Kdy pouzivat cleny v němčině
Použití určitého členu (der, die, das)
Určitý člen používáme, pokud máme na mysli někoho nebo něco konkrétního: Das ist der Mann, der mir geholfen hat. To je ten muž, který mi pomohl. Člen určitý použijeme před podstatným jménem, o kterém jsme se již zmínili.
Jak se ptame na 2 pád
Tabulka jednotlivých pádů
Pád | Otázka | Příklad |
---|---|---|
1. pád (nominativ) | KDO CO | káva, květina, lesy, babička |
2. pád (genitiv) | bez KOHO ČEHO | (bez) sněhu, internetu, přítele |
3. pád (dativ) | KOMU ČEMU | kočce, Honzovi, pracovníkům |
4. pád (akuzativ) | KOHO CO | (vidím) tátu, muže, cizince, krávy |
Co je to Ablativ
Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, jenž se jako jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval. Dochoval se v arménštině, latině, romštině a sanskrtu.
Co to je Dativ
Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3. v pořadí (ptáme se komu, čemu). Často vyjadřuje adresáta u sloves se dvěma předměty (tj. přímým a nepřímým: dát / půjčit / poslat / říci…
Kde se píše The a kde ne
Člen neurčitý a – je pro podstatné jméno jednotného čísla, český ekvivalent je – nějaký, nějaká. Člen neurčitá an – používá se úplně stejně jako člen a – ale jen pro podstatná jména, která začínají na samohlásku. Člen určitý the – se používá pro podstatná jména jak jednotného tak množného čísla.
Jaký je pád v kom čem
ve stole ( v kom, v čem – 6. p.) na stole (na kom, na čem – 6. p.)
Jak vysvětlit pády
Při učení správného pořadí pádových otázek si můžeme pomoci skandováním. Skandujeme vždy název pádu a pádovou otázku (například 1– pád – kdo, co; 2. pád – koho, čeho). Učitel nebo rodič vždy předříkává správnou podobu, aby si děti zapamatovaly pádové otázky ve správném pořadí.
Jak si zapamatovat pády
Při učení správného pořadí pádových otázek si můžeme pomoci skandováním. Skandujeme vždy název pádu a pádovou otázku (například 1– pád – kdo, co; 2. pád – koho, čeho). Učitel nebo rodič vždy předříkává správnou podobu, aby si děti zapamatovaly pádové otázky ve správném pořadí.
Jaký pád je chvíli
skloňováníEditovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
akuzativ | chvíli | chvíle |
vokativ | chvíle | chvíle |
lokál | chvíli | chvílích |
instrumentál | chvílí | chvílemi |
Jaké jsou pády
Skloňováním se v češtině vyjadřuje jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a sedm pádů – nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál. Obě tyto mluvnické kategorie jsou vyjadřovány vždy připojením jediné koncovky, např. koncovka -u ve tvaru ženu vyjadřuje akuzativ a jednotné číslo slova žena.
Jak jdou měsíce po sobě německy
měsíce | česky | německy |
---|---|---|
1. měsíc | leden | jänner |
2. měsíc | únor | februar |
3. měsíc | březen | märz |
4. měsíc | duben | april |
Kdy použít Der Die Das
Podle čeho určit rod německých podstatných jmen
Člen určitý | Člen neurčitý | |
---|---|---|
Rod mužský | der | ein |
Rod ženský | die | eine |
Rod střední | das | ein |
Co je to genitiv
Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2. pád v pořadí (ptáme se (bez) koho, čeho). Jako přímý pád obvykle vyjadřuje přivlastňovací či jiný vztah mezi jménem v genitivu a jiným jménem nebo se pojí s některými předložkami.
Jaký je rozdíl mezi the aa
Člen neurčitý a – je pro podstatné jméno jednotného čísla, český ekvivalent je – nějaký, nějaká. Člen neurčitá an – používá se úplně stejně jako člen a – ale jen pro podstatná jména, která začínají na samohlásku. Člen určitý the – se používá pro podstatná jména jak jednotného tak množného čísla.
Kdy se dává the a kdy ne
a – neurčitý člen, někdy se vyskytuje ve tvaru “an“, pokud slovo za ním začíná ve výslovnosti na samohlásku (a, e, i, o, u…) the – určitý člen, jeho výslovnost se někdy prodlužuje, pokud slovo za ním začíná ve výslovnosti na samohlásku (a, e, i, o, u…)
Co je 3 pád
Dativ. Dativ (D, 3. pád) se pojí se slovesy ve funkci předmětu s významem prospěchu či neprospěchu, a to buď jako tzv. první objekt (např.