Kde najdu Sklerenchym
Sklerenchym je rostlinné pletivo, někdy se mu říká kamenné buňky. Vyskytuje se v plodech (je dobře pozorovatelné mikroskopem v hrušce) a svazcích cévních. Neobsahuje mezibuněčné prostory, tzn. interceluláry.
Kde se vyskytuje Parenchym
Parenchym je nejběžnější typ pletiva. Díky velkému zastoupení intercelulár má velmi nízkou hustotu. Typickým příkladem parenchymu je dužina ve vnitřní části větví bezu nebo některých rostlin z čeledi hvězdnicovitých, mezofyl listů, dužina ovoce a další.
Co to je Parenchym
Parenchym je označení pro funkční tkáň nebo buňky nějakého orgánu. Tato tkáň nebo buňky zajišťují samotnou funkci daného orgánu, a pro každý orgán jsou charakteristické. Například mozkový parenchym je tvořen neurony a neurogliemi. Protikladem parenchymu je stroma, což je podpůrná tkáň.
Jak se dělí pletiva
Na primární stavbě (tj. před potencionálním sekundárním tloustnutím) těla vyšších rostlin se podílejí následující čtyři typy pletiv: pletiva meristematická, pletiva základní, pletiva krycí a pletiva vodivá. Všechny tyto čtyři typy pletiv se skládají z charakteristických typů buněk a obvykle plní více než jednu funkci.
Archiv
Co je to Sklereid
Sklereidy (nazývané též kamenné buňky) jsou rostlinné buňky se ztluštělými stěnami bez živého obsahu. Nacházejí se například v plodech v parenchymatickém pletivu poblíž jádřince, jednotlivě či v menších či větších shlucích. Objevují se například v hruškách jako drobné tvrdé částečky.
Co je to Kolenchym
Kolenchym je typ pletiva s nepravidelně ztloustlými buněčnými stěnami, čímž se liší se od parenchymu s neztloustlými a sklerenchymu s rovnoměrně ztloustlými. Jeho vlastnostmi jsou pružnost a pevnost, z čehož vychází jeho funkce v rostlině.
Co je to Zasobni pletivo
Pletivo zásobní: Je určeno k uchovávání zásobních látek jako např. škrobu, olejů, proteinů aj. Částmi rostlin, kde převažuje tento typ pletiva, jsou např. hlízy, oddenky apod.
Kde se nachází Palisádový Parenchym
Palisádový parenchym se obvykle nachází na svrchní straně pod pokožkou a je tvořen jednou nebo více vrstvami válcovitých a protáhlých buněk (2). Počet buněk je, mimo jiné, závislí i na světelných podmínkách (1).
Jaký je rozdíl mezi pletivem a tkání
Tělo vyšších rostlin (cormus)
uvnitř má rozlišené skupiny buněk – pletiva ▪ vždy uvnitř obsahuje cévní svazky (rozvod látek) Pletivo – soubor buněk stejného tvaru a funkce u rostlin (u živočichů se takovým souborům říká "tkáně").
Co to je pletivo
Tělo vyšších rostlin (cormus)
uvnitř má rozlišené skupiny buněk – pletiva ▪ vždy uvnitř obsahuje cévní svazky (rozvod látek) Pletivo – soubor buněk stejného tvaru a funkce u rostlin (u živočichů se takovým souborům říká "tkáně").
Co patří ke krycím Pletivům
Mezi krycí pletiva patří pokožka (epidermis), průduchy, trichomy (chlupy), hydatody, a další. Epidermis (pokožka) je jednovrstevné pletivo chránící rostlinu především na listech, stoncích a kořenech.
Kde se nachází Dělivé pletivo
Buňky dělivých pletiv bývají menší a setkáme se s nimi ve vzrostných vrcholech, v listech, kořenech, ale i dalších částech rostlin – všude tam, kde rostlina roste.
Co je Protomeristém
Původní meristém – protomeristém (promeristém): Nachází se ve vrcholu stonku a kořene a v listovýchprimordiích. Vznikají z něj buňky primárního meristému. Primární (prvotní) meristém: Vzniká z původního meristému.
Jaké jsou přeměny listu
Listeny u lipnicovitých (Poaceae) jsou plevy a pluchy. K největším přeměnám listu dochází při metamorfóze v zásobní orgány. Jsou to většinou nezelené, masité šupiny cibule nebo zelené listy rostlin tlusticovitých. Listové trny vznikají přeměnou listů s palisty, kde zesílením listových svazků vznikají trojdílné trny.
Co to je stonek
Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy, pupeny a generativní orgány (květ, plod a semeno). Její další funkcí je ukládání zásob, zajištění transportu živin a případně má i funkci asimilační (pokud obsahuje chloroplasty) (1).
Co vznika z pletiv
Z dělivých pletiv postupným zvětšováním a přeměnou buněk vznikají pletiva trvalá (krycí, vodivá, zpevňovací ap.), jejichž buňky už nemají schopnost se dále množit. Tím se rostliny výrazně liší od živočichů, u nichž prakticky všechny tkáně mají zachovanou schopnost dělení po celou dobu života.
Co je to Meristem
Dělivé pletivo (též meristém) je rostlinné pletivo tvořené buňkami s dělivou funkcí. Tyto buňky diferencují buňky, které mění svojí funkčnost. Meristematické buňky se vyznačují větším jádrem, endoplazmatickým retikulem a golgiho aparátem.
Co je to Trichom
Trichom („chlup“) je dlouhý výčnělek na pokožce rostliny, vznikající z pokožkových buněk rostliny. Může být jednobuněčný i vícebuněčný. Buňky mladých trichomů jsou živé; buněčný obsah dospělých trichomů často odumírá.
Co je to Rhizodermis
Pokožka nadzemních orgánů se nazývá epidermis, pokožka kořene rhizodermis (z řec. rhiza= kořen). Pokožku většinou tvoří jediná vrstva těsně k sobě přiléhajících buněk bez chloroplastů (s výjimkou průduchů).
Co jsou Cystolity
Epidermis listů fíkovníků (Ficus) je třívrstevná. Nápadně velké epidermální buňky se nazývají lithocysty. V nich jsou na lopatkovitě rozšířených celulózních stopkách uloženy hroznovité shluky uhličitanu vápenatého, tzv. cystolity.
Z jakých částí se skládá list
List se skládá z čepele, řapíku, listové žilnatiny, okraje listu, vrcholu listu a báze čepele.
Jak dělíme listy
Listy dělíme na asimilační listy (základní typ), dále děložní lístky a listeny. List má tři základní funkce – výměna plynů s okolním prostředím, fotosyntéza a odpařování vody. Pokud je sucho, tak opadávají, aby zabránily ztrátám vody.
Co je to šlahouny
Šlahoun (specializovaný typ výhonku) je neodborný název pro pružný dřevnatý výběžek stonku z úžlabí přízemních listů. Bývá zpravidla nevětvený, listnatý. Nese na zkrácených větévkách (brachyblastech) květenství nebo květy, např. ostružiník (Rubus fruticosus).
Co je to dřevina
Dřevina je cévnatá vytrvalá rostlina se schopností druhotného tloustnutí dřevnatého stonku. Díky vrstvě dělivých buněk (kambiu) se mohou směrem dovnitř od této vrstvy tvořit buňky dřeva a vnějším směrem buňky lýka. Tím je umožněno druhotné tloustnutí dřevin a tvorba dřevnatých nadzemních stonků.
Co je to cévní svazek
Cévní svazek je část transportního systému u cévnatých rostlin, tvořená uspořádáním vodivých pletiv do provazců. Soustava cévních svazků ve stonku a kořenu tvoří (spolu s různými základními pletivy) centrální válec (stélé), v listech se projevuje jako žilnatina (nervatura).
