Jak vypadá Znělec
Znělec (též fonolit) je výlevná magmatická hornina světle šedé až nazelenalé barvy. Samotný název ve většině jazyků vyjadřuje vlastnost horniny vydávat při poklepání zvuk, tedy znít. Obvykle obsahuje značný podíl živcových hornin a živce (s větším obsahem alkalických prvků), v menší míře plagioklasy.
Kde se tezi Znelec
Znělec se těží v Tachově u Doks a na Chlumu u Maršovic. Bazalty (čediče) pak v Krásném Lese a na dvou místech u Smrčí pod Kozákovem. Významným ložiskem drceného čediče je také vrch Tlustec u Brniště.
Jak vzniká Znělec
Vznik. Znělec je neobvyklý v tom, že se formuje z vysoce křemičitě nenasycených tavenin při nízkém stupni částečného tavení (méně než 10 %) vysoce hliníkových hornin zemské kůry jako je tonalit, monzonit a přeměněné horniny.
Kde se vyskytuje Znělec
Znělcem jsou tvořeny vrcholy – Bezděz, Bořeň, Hvozd, Jedlová, Kubíčka, Kunětická hora, Milešovka, Mariánský vrch v Ústí nad Labem.
Jak se rozdělují vyvřelé horniny
Vyvřelé horniny se dělí na extruzívní (výlevné) a intruzívní. Extruzívní horniny byly vyvrženy sopkami a na zemském povrchu se ochladily jako lávy. Naproti tomu intruzívní horniny utuhly pod zemským povrchem.
Jak nejčastěji vznikají nerosty
Vznik nerostů Nerosty vzniklé přímou krystalizací z magmatu současně se vznikem horniny nebo vzniklé ze zbytkových roztoků (hydroterm) se označují jako nerosty primární. Z původně homogenní taveniny mohou vznikat dvě kapalné fáze odlišného složení a rozdílných fyzikálních vlastností.
Kde se tezi gabro v ČR
Česká republika. Amfibolická gabro se nachází především ve středočeském plutonu (mezi Březnicí a Kamýkem nad Vltavou, u Benešova), dále v poběžovickém bazickém masivu.
Jak vzniká břidlice
Břidlice je označení pro usazené částečně metamorfované horniny s jemnou zrnitostí vzniklé z jílovců a prachovců. Obsahuje především minerály biotit, muskovit a andalusit. Pokud jsou břidlice dále vystaveny vyššímu tlaku a teplotě, vznikají z nich přeměněné horniny označované jako krystalické břidlice.
Co je Vyvřelá láva
Vyvřelé neboli magmatické horniny vznikají tuhnutím magmatu či lávy (to je magma, které se dostalo na zemský povrch). Rozdělují se na hlubinné, žilné a výlevné. Hlubinné vyvřelé horniny vznikají tuhnutím magmatu hluboko pod povrchem. Magma zde tuhne pomalu, proto dochází k vytváření větších krystalů minerálů.
Co to je nerost
Nerost je totéž jako minerál, oba názvy se používají stejně často. Definice je důležitá: nerost je homogenní, čili stejnorodá pevná látka, lze ji vyjádřit chemickým složením a je anorganického původu. Homogenní je proto, že má v každém místě stejné složení.
Jak stará je žula
Mrákotínská žula
Z regionálně-geologického hlediska je součástí moldanubického plutonického komplexu tvořeného jednotlivými intruzemi, které pronikaly do zemské kůry v různých fázích horotvorných procesů. Přibližně se jedná o období od 340 milionů let až do 300 milionů let.
Co je hornina a co nerost
Mezi minerály (nerosty) patří například křemen, diamant, sádrovec, kalcit, pyrit atd. Horniny jsou složeny z více minerálů a homogenní tedy nejsou – každý druh minerálu v hornině vykazuje jiné vlastnosti. Mezi horniny patří například žula (složená zejména z křemene, živců a slíd).
Jak poznat co mám za minerál
Vhodnou pomůckou je železná preparační jehla či hůře nůž (tvrdost 5-6), kus skla (tvrdost 6) a křemen (tvrdost 7). Mezi typické měkké minerály patří především mastek, sádrovec a grafit. O něco tvrdší jsou slídy a karbonáty, které však také snadno poškrábete. Naopak minerály jako topaz či beryl jsou tvrdší než křemen.
Jak vypadá slída
Muskovit (světlá slída, kočičí stříbro) – stříbřitě bílý, slabě nažloutlý či nazelenalý nerost. Obsahuje ho žula, krystalické břidlice nebo svory. Chemicky jde o hlinitokřemičitan draselný s malou příměsí sodíku, vápníku a železa. Biotit (tmavá slída) – nerost v hornině černý, samostatný lístek pak hnědý až černohnědý.
Co je to žula
Žuly. Jako žuly označujeme světlé vyvřelé horniny, jejichž základní minerální složení je křemen, různé druhy živců, světlé a tmavé slídy (muskovit a biotit) a některé další tmavé minerály, jako je např. amfibol nebo pyroxen.
Jak štípat břidlici
Já břidlici štípu pomocí velkého kuchyňského nože, do kterého pomalu poťukávám gumovou paličkou do hloubky cca 1,5 cm, pak s ním zakvrdlám – houpy hou, a pomalu tlakem táhnu k sobě. Tím se většinou odloupne velký plát.
Kde sehnat břidlici
V lomu, na skládce stavebniho odpadu, u známých vlastnících kamenné zídky, v kamenictví, ve stavebninách a v zahradních centrech. Tak to bych obešel nějakou vesnici s kamennými zdmi a nebo šel na procházku do lesa k potoku.
Jak hluboko je láva
Krb bývá v hloubce 5–30 km pod povrchem země. Parazitický kráter: Pokud je sopka vysoká, magma neputuje pouze sopouchem, ale hledá si i jiné cesty, které pak ústí na svazích vulkánu. Magmatu vyvrženému na povrch se říká láva. Jde o roztavenou horninovou hmotu, jejíž obvyklá teplota je 700 až 1200 °C.
Jak rychle teče láva
Rychlost lávových proudů je velmi různorodá (KUKAL, Z., 1983, 124). Viskózní kyselé lávy tečou zpravidla velmi pomalu, jsou to pouze cm/h – m/h. Havajské sopky uvolňují proudy o rychlostech 300 m /h – 3 km/h. Nejrychlejší jsou samozřejmě bazické taveniny, které mohou dosahovat desítek km/h.
Co je součástí žuly
Jako žuly označujeme světlé vyvřelé horniny, jejichž základní minerální složení je křemen, různé druhy živců, světlé a tmavé slídy (muskovit a biotit) a některé další tmavé minerály, jako je např. amfibol nebo pyroxen.
Kde jsou horniny
Horniny najdeme na povrchu pevnin, ale i na dně moří a oceánů. Na některých místech bývají překryty půdou. Jsou složeny z nerostů. Místo na zemském povrchu, kde vytéká nebo vytékalo magma ze země nazýváme sopka či vulkán.
Jak se pozná Křemen
Jak poznat křemen Křemen na Mohsově stupnici tvrdosti dosahuje hodnoty 7, a tak je opravdu poměrně tvrdý (lze s ním rýpat do skla). Samotný křemen je většinou neprůhledný (průhledné jsou jeho drahokamové odrůdy). Může tvořit samostatné krystaly, které vytváří šestiboké hranoly.
Jak doplnit do těla minerály
Mezi přírodní zdroje minerálů patří např. ovoce, zelenina, mořské plody, ryby a jiné druhy masa či nejrůznější semínka. Zelené části rostlin obsahují minerály v organické formě, v podobě tzv. chelátu.
Jakou barvu má slída
V přírodě se ze slíd vyskytují nejčastěji dva druhy: Muskovit (světlá slída, kočičí stříbro) – stříbřitě bílý, slabě nažloutlý či nazelenalý nerost. Obsahuje ho žula, krystalické břidlice nebo svory. Chemicky jde o hlinitokřemičitan draselný s malou příměsí sodíku, vápníku a železa.
Na co je slída
Jemnozrnné slídy (muskovit, flogopit a biotit) slouží jako surovina pro výrobu elektrokeramiky a tepelně izolačních materiálů, speciálních cementů, omítek, střešních krytin, papíru, antioxidačních nátěrů, jako plnivo do barev, plastů atd.
