Co to je podmět Nevyjádřený
Podmět nevyjádřený
Není ve větě vyjádřen, ale víme, o koho/co se jedná. Příklad: Chceš [ty] kousek čokolády
Archiv
Jak se pozná podmět
Jak ho najdeme (poznáme)
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.
Archiv
Jak bývá podmět vyjádřen
Podmět bývá vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo číslovkou v 1. pádě. Ptáme se na něj otázkou KDO, CO a přísudkem.
Jak se ptáme na podmět všeobecný
Ptáme se na něj otázkou prvního pádu: kdo co a přísudkem. Vyjadřuje, o kom nebo o čem vypovídá přísudek, společně s přísudkem tvoří základní skladební dvojici.
Jak zapsat Nevyjádřený podmět
podmět vyjádřený – vyjadřuje přímo ve větě původce děje (Kočka seděla na okně.), podmět nevyjádřený – lze ho domyslet z tvaru slovesa, můžeme ho nahradit osobním zájmenem ((Odešel před chvílí. -(on)), podmět všeobecný – oni, někdo, člověk, lidé = není konkrétní, ve větách s obecnou platností (V kině nic nehrají.
Jaký je rozdíl mezi podmětem Nevyjádřeným a všeobecným
Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony. Neurčitý podmět je podmět, který je ve větě neznámý.
Jak se zeptat na doplněk
Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Jak se pozná doplněk
Jak poznat doplněk
Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).
Čím může být vyjádřen přísudek
Ve větě ho hledáme jako první (i dříve než podmět), vyjadřuje, co dělá podmět; nejčastěji je vyjádřen slovesným tvarem (jednoduchým nebo složeným). Přísudek můžeme rozdělit také na: holý (Petr studuje.), rozvitý (Petr dobře studuje.) a několikanásobný (Petr studuje a cestuje.)
Jaký máme podmět
Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.
Co všechno může být podmět
Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.
Co to je podmět Rozvitý
Podmět rozvitý
Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem. Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.
Jaký rod má přednost
Pokud je podmět složen z podstatných jmen různých rodů, rod mužský životný má přednost před ostatními rody, rod ženský a mužský neživotný mají přednost před rodem středním. Příklady: muži a ženy byli. kočky a koťata byly.
Co rozvíjí doplněk
Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.
Jak se určuje doplněk
Doplněk značíme D, popř. Do. NA ČEM VE VĚTĚ ZÁVISÍ Tento rozvíjející větný člen závisí ve větě současně na dvou členech.
Čím je vyjádřen doplněk
Bývá vyjádřen podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, slovesným infinitivem, slovesným přechodníkem či vedlejší větou. Většinou bývá na konci věty. Doplněk, pokud je vyjádřen podstatným jménem, může být bezespojkový nebo uvozen spojkou (v češtině většinou jako, za).
Jak se ptá na doplněk
Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Jak určit přísudek
PřísudekVyjadřuje činnost nebo stav podmětu.Může být vyjádřen: slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem.Ptáme se na něj: Co dělá podmět (Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka Rostou.)
Jaké i se píše Když se mluví o ženách
Jde‑li o ženy, píšeme v příčestí ‑y: Nechtěly jsme se už hádat s manželi, vyrazily jsme proto na výlet samy. Jde‑li o muže nebo o muže a ženy zároveň, mužský rod má přednost před ženským, píšeme ‑i: Byli jsme rádi, že máme klid na sledování sportovního přenosu.
Co dělá podmět
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Jak poznam podmět Rozvity
Podmět rozvitý
Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem. Příklad: Hvězdné války nekončí.
Kdy se píše byli a kdy byly
Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).
Jak najit doplněk ve větě
Většinou bývá na konci věty. Doplněk, pokud je vyjádřen podstatným jménem, může být bezespojkový nebo uvozen spojkou (v češtině většinou jako, za). Bezespojkový doplněk se většinou pádem shoduje se svým jmenným členem, který rozvíjí, může však být i v jiném (ve slovanských jazycích běžně v instrumentálu).
Jak se ptáme na větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk. Blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký Který Čí
Jak se pozná předmět
Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.
