Jak prořezávat švestky?

Jak a kdy prořezat švestku

Řez švestek doporučujeme provádět hned z jara po vykouknutí prvních pupenů. Řez švestky na jaře totiž nekomplikují listy a lépe je tak vidět, co by se mělo prostříhat. Prořezání švestky v únoru spadá do kategorie mýty a pověsti. Je však možné nahradit jaro druhou polovinou června nebo dobou po sklizni.
Archiv

Jak ořezat starou švestku

Letní řez švestek

V průběhu celého léta vystřihujte nemocné větve a také letorosty, které vyrůstají ze starého dřeva dovnitř do koruny (vlky). Dále zkracujte na 10cm větvičky, které rostou ze starých větví přímo vzhůru a chcete je použít pro omlazení původní větve.
Archiv

Jak stříhat Sloupovitou švestku

V létě zakraťte delší výhony na 2-3 očka.

Tvorba těchto postranních výhonů se rok od roku zmenšuje – to je právě ona specifická vlastnost, díky níž vzniká sloupovitý tvar stromku, který se stromek již následně udržuje.

Jak ošetřit švestku

Doporučit můžeme fungicid Kuprikol 50, který aplikujeme ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravíme si 10g přípravku a promícháme jej ve 2 litrech vody (optimální množství pro 1 švestku).

Jaký postřik na švestky

Jarní chemická ochrana slivoní

Doporučuje se fungicid Kuprikol 50, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravíme si 10 g přípravku a promícháme jej ve 2 litrech vody, což je množství pro jednu průměrně vzrostlou švestku.

Kdy se stříkají švestky

Lze doporučit např. postřik Mospilan 20 SP nebo Sulka (při vyšších teplotách 20-25°C může pálit). Jarní postřik stromů (jabloní, třešní, švestek, drobného ovoce okrasných dřevin a rostlin,…) aplikujeme ke konci vegetačního klidu, na počátku rašení, do stádia zeleného až růžového poupěte, kdy už jsou škůdci vylíhlí.

Kdy jsou zralé švestky

Švestky dozrávají od začátku července do září. Plody nechejte na stromech zrát co možná nejdéle, protože jinak špatně dozrávají, a hlavně nemají tu správnou švestkovou chuť. Správně zralé švestky jsou sladké, pevné, ale měkké. A úplně prvním signálem, že jsou zralé tak akorát, je skutečnost, že začínají opadávat.

Jak daleko od sebe ovocné stromy

délka větví na každou stranu ovocného stromku je 75 cm. Doporučuje se sázet řady minimálně 1 m od plotu, další řady alespoň ve vzdálenosti alespoň 2-2,5 m od předchozí řady. Optimální vzdálenost ovocných stromků v řadě je 1,2-1,5 m, záleží na podnoži i odrůdě – např.

Jak ořezat slivoň

Výhony prvního patra musí být vždy seříznuty do jedné roviny, aby rostly stejnoměrně a zůstaly podřízeny střednímu výhonu (terminálu). Kdybychom totiž výhony sestříhli nestejnoměrně, ty silně zakrácené by rostly jen slabě a naopak výhony slabě zakrácené by rostly silně.

Co způsobuje Červivost švestek

Pilatky na slivoních

Hnědé nebo žluté larvy pilatek vyžírají dužninu a jádro (budoucí pecku) nově vznikajících plodů a tím způsobují jejich červivost.

Co napadá švestky

Slivoň – choroby a škůdciMoniliniová hniloba slivoně (Monilinia fructigena, M. laxa)Suchá skvrnitost listů slivoně (Stigmina carpophila)Puchrovitost slivoně (Taphrina pruni)Svilušky.Mšice na slivoních.Pilatka švestková (Hoplocampa minuta)Pilatka žlutá (Hoplocampa flava)Obaleč švestkový (Grapholita funebrana)

Jaký postřik proti Pilatce švestkové

Ze skupiny insekticidů se proti pilatkám úspěšně používá přípravek Calypso. Jeho účinnou látkou je thiacloprid, který se řadí do skupiny neonikotinoidů. Působí na pilatky dotykově i požerově a má vynikající účinek.

Jakou barvu má švestka

Švestky mají modrou až černofialovou barvu slupky, zatímco dužina je bílá až zelenožlutá. Bílý voskovitý povlak na slupce chrání plody před vysycháním, švestky si díky němu i lépe uchovávají své aroma.

Jak dlouho roste švestka

Zhruba 2 roky po výsadbě se můžeme tešit z prvních plodů. Zdravé slivoně plodí 20 – 30 let.

Jak hluboko sázet ovocné stromy

V případě, že stromek namočíte do vody déle, můžete poškodit kořeny. Stromek vsaďte do jámy a to tak, aby místo štěpování/roubování bylo cca 10 cm nad zemí a kořeny nebyly zatočeny vzhůru. Stromek zasypte dobrou zeminou.

Jak sázet ovocné keře

Stromku před výsadbou trochu zastřihněte kořeny a namočte ho na pár hodin do vody. Do jámy nejdříve zatlučte kůl. Zvolte jižní stranu, aby chránil kmínek před spálením sluncem. Poté umístěte stromek, rozložte pravidelně kořeny a začněte zasypávat zeminou, ideálně vylepšenou uleželým kompostem.

Proč mi Švestka neplodí

Nesprávný řez švestky

Zastínění koruny nebo nesprávné rozlišení květních pupenů během vegetačního období může být prvním problémem, který se vyskytne při nesprávně provedeném řezu. Málo prosvětlená koruna nebo ponechání příliš mnoha přebytečných větví může strom oslabit a snížit jeho plodnost na naprosté minimum.

Proč švestky nerodí

Nesprávný řez švestky

Zastínění koruny nebo nesprávné rozlišení květních pupenů během vegetačního období může být prvním problémem, který se vyskytne při nesprávně provedeném řezu. Málo prosvětlená koruna nebo ponechání příliš mnoha přebytečných větví může strom oslabit a snížit jeho plodnost na naprosté minimum.

Proč padají švestky

Vajíčka začínají klást 10–12 dní po odkvětu švestek, samotné období kladení trvá 2–3 týdny. Celý vývoj larvy probíhá uvnitř pecky, kterou larva vyžírá. V důsledku tohoto poškození plody ukončují růst, předčasně se vybarvují, mumifikují a ve většině případů opadávají. Opad plodů lze pozorovat již na počátku července.

Kam zasadit švestku

Místo, kamšvestku zasadíme, by mělo být teplé, slunečné, dostatečně chráněné před prudkými studenými větry, dobře se jí daří i v mírném polostínu. Stromy snesou krátkodobé mrazíky až –20 °C, je však lepší na zimu obalit kmen jutou nebo natřít kmen a hlavní větve 20% roztokem hašeného vápna a vody.

Jak daleko od sebe sázet švestky

Pokud chceme zasadit více stromků, je doporučena vzdálenost mezi jednotlivými vřeteny slivoní asi 1,5 – 1,8 metru průměrně. Pokud máme podnož Myrobalánu nebo St. Julienu, tedy podnože většího vzrůstu, sázíme 4,5×2,5 metru (vzdálenost mezi řadami × vzdálenost mezi stromky v řadě).

Jakou půdu potřebuje švestka

Slivoním švestkám se nejlépe daří v teplejší oblastech v nadmořských výškách od 300 do 500 metrů, s průměrnou roční teplotou kolem 8 °C a s ročními srážkami 500 až 700 mm. Slivoň švestka upřednostňuje vlhčí, středně těžké, dobře propustné půdy s pH vyšším než 5.

Proč neplodí švestky

Co bývá příčinou Mohlo se stát, že k vám letos na jaře nezavítal opylovač. Květy také mohl poškodit noční mrazík – stačí, aby se teplota dostala na -2 °C, a je zaděláno na problém. Velmi náchylné jsou i malé plody těsně po odkvětu.

Kdy se sází ovocné keře

Ovocné stromky a keře se sázejí na podzim po opadu listů, nebo na jaře, když je půda dostatečně rozmrzlá.

Kdy přesazovat ovocné stromy

Přesázejte podle stáří stromku

Peckoviny, které jsou na přesazení citlivější, z důvodu možnosti vzniku klejotoku, přesazujeme raději na jaře. Třešně, višně a slivoně pak do stáří deseti let, meruňky do sedmi let, broskvoně do čtyř let nejlépe na počátku rašení a ořešáky pak do stáří deseti až patnácti let.