Kdy žili na našem území Keltové
Keltové žili v oblastech severně od Alp, první zmínky o nich pocházejí z přelomu 6. a 5. století př. n.l.
Jak žili stáří Římané
Bohatí Římané bydleli v rozsáhlých domech s předsíní a mnoha pokoji a ložnicemi. V zadní části domu se rozprostírala dvorana lemovaná sloupořadím, okrasnou zelení a někdy kašnou s vodotryskem. Ti méně majetní Římané se tísnili v malých bytech několikaposchoďových činžovních domů. Domy tvořily rozsáhlá náměstí (tzv.
Odkud k nám přišli Keltové
První keltské stopy se v Evropě objevují kolem roku 750 př. n. l. Řekové nazývali Keltoi kmeny z Alp, podle Tita Livia byla ale jejich domovinou Gálie, tedy Francie a Benelux. Keltové žili také v Británii, Irsku a pod jižními svahy Alp, kde mezi jinými kmeny najdeme i pro nás důležitý kmen Bójů.
Jak zanikla říše římská
I nejmohutnější politický útvar starověku a jeden z největších v dějinách vůbec však skončil v troskách. Roku 395 se za vlády císaře Theodosia I. říše nejprve rozdělila na západní a východní část, načež v roce 476 první zmíněná definitivně zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar.
Co patří ke Keltům
Mezi předměty praktické povahy, které díky Keltům užíváme dosud, patří velké množství nástrojů: lopata, krumpáč, radlice, žací stroj, kosa, srp, brousek, mlýnské kolo, pilka, pilník, dláto, břitva, kladivo, kleště, vrták, nůžky, spínací špendlík, visací zámek, panty a závěsy ke dveřím a také pivní sud.
Kde žijí Keltové dnes
Stopy po Keltech ale nacházíme i ve stepích východní Evropy, Přední Asie, stejně jako na pouštích Afriky a mrazivých pláních Skandinávie. Později jsou ale Keltové zotročeni nastupujícími Germány a Římany. Právě před nimi musí z Itálie do povodí Dunaje, Vltavy a Labe k nám do Čech ustoupit i Bójové.
Co jedli stáří Římané
Běžným denním jídlem byla špaldová nebo ječná kaše, popřípadě polenta. Přílohu tvořila zelenina (kapusta, cibule, řepa, salát a pór), luštěniny a domácí sýr. Maso se jedlo zřídkakdy, převážně během významných svátků, kdy bylo základní součásti oběti, nebo na pohřební hostině.
Jak se mluví v Římě
Až do 19. století se tyto změny omezily na hranice Říma, ale později se rozšířily do dalších částí Lazia. Dnešní římštinou se mluví i za hranicemi města a je velmi podobná standardní italštině, ačkoli zůstává odlišná od ostatních nářečí Lazia.
Kdo zničil Řím
Za zánik Západořímské říše je tradičně pokládán rok 476, kdy germánský vojevůdce Odoaker sesadil nedospělého císaře Romula Augusta.
Kdo dobyl Zapadorimskou Risi
Rozloha Západořímské říše v roce 395 n. l. po smrti císaře Theodosia I. Západořímská říše zanikla již v roce 476 abdikací mladistvého císaře Romula Augustula, k čemuž byl přinucen Odoakerem – germánským velitelem římské armády.
Za co vděčíme Keltům
Přibližně 400 let před Kristem se na území Čech usadili Keltové, kterým vděčíme za kalhoty nebo dopravní předpisy.
Kam zmizeli Keltové
V Čechách se často uvažuje, že Keltové odešli, ovšem to samé říkají kolegové na Moravě, v Rakousku, v Bavorsku. Jenže to by se Keltové museli někde hromadit, a to nepozorujeme. Je proto docela dobře možné, že část z nich odešla, ale většina zemi nikdy neopustila.
Co vymysleli Kelti
Mezi předměty praktické povahy, které díky Keltům užíváme dosud, patří velké množství nástrojů: lopata, krumpáč, radlice, žací stroj, kosa, srp, brousek, mlýnské kolo, pilka, pilník, dláto, břitva, kladivo, kleště, vrták, nůžky, spínací špendlík, visací zámek, panty a závěsy ke dveřím a také pivní sud.
Co jedli bohatí Římané
Nejoblíbenější bylo vepřové, dále hovězí, různé druhy ptactva, zajíci a samozřejmě ryby a mořské plody, jichž měla přímořská země hojnost. Bohatí Římané neváhali utratit astronomické částky za vzácné druhy ryb. Naopak denní potravou chudých se staly solené ryby, na rozdíl od poměrně drahého masa cenově přístupné.
Co pili Římané
Řadový pěšáci římské armády pili víno nevalné kvality zvané posca. Šlo o kyselé víno, mnohdy dokonce až ocet. Posca se vytvářela tak, že čerstvé matoliny byly opakovaně luhovány horkou vodou a lisovány (řekli bychom klasický druhák).
Co je to Spqr
je latinská iniciálová zkratka ze sousloví Senatus Populusque Romanus, v překladu senát a lid římský. Symbolizovala tyto dvě složky vlády římské říše.
Jak jedli Římané
Hlavní jídlo se u Římanů nazývalo cena. Původně odpovídalo asi našemu obědu, později se přesunulo do odpoledních a večerních hodin, a u těch, kteří si to mohli dovolit, získalo podobu hostiny. Ostatní denní jídla byla jednoduchá – chléb, sýr, solená ryba, luštěniny, zelenina – a jedla se během práce.
Jak dlouho trval Řím
Starověký Řím
| Řím Roma (la) ← ← 753 př. n. l.–476 n. l. (565) → → znak | |
|---|---|
| geografie Římská republika Římská říše Západořímská říše Východořímská (Byzantská) říše | |
| státní útvar | |
| státní zřízení: | volená monarchie (753–509 př. n. l.) konstituční republika (509–27 př. n. l.) polo-volená absolutní monarchie (27 př. n. l.–476 n. l.) |
Kdo byl poslední římský císař
Romulus Augustus, známý rovněž jako Romulus Augustulus, byl poslední západořímský císař, vládnoucí od 31. října 475 do 4. září 476. Romulův předchůdce Julius Nepos jmenoval jeho otce Oresta do čela vojska.
Co jedli v Římě
Hlavní jídlo se u Římanů nazývalo cena. Původně odpovídalo asi našemu obědu, později se přesunulo do odpoledních a večerních hodin, a u těch, kteří si to mohli dovolit, získalo podobu hostiny. Ostatní denní jídla byla jednoduchá – chléb, sýr, solená ryba, luštěniny, zelenina – a jedla se během práce.
Jak dlouho trvala rimska republika
Dějiny starověkého Říma – Doba královská (753 – 510 př. n. l.) – Římská republika (510-27 př. n. l.) – Doba císařská (27 př. n. l. – 476 n. l.)
Co bylo po římské říši
Hlavním městem říše byl Řím. Roku 395 se impérium rozdělilo na západořímskou říši (zanikla roku 476) a východořímskou říši zvanou později Byzantská říše (zanikla roku 1453).
Kdy se rozpadl Řím
Pád Západořímské říše byl proces pozvolného rozpadu, který se odehrával zhruba od 3. do 6. století, často se však spojuje s datem 4. září 476.
Co je víc král nebo císař
Císař je panovník v čele říše (císařství), král je panovník v čele království.
Jak dlouho trvala Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky Imperium Romanum, řecky Βασιλεία τῶν Ῥωμαίων, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
