Jak chodi Hrkaci
Často kluci vycházejí od kostela, od kříže, od zvonice, začínají společnou modlitbou, u křížů se zastavují, pomodlí se, někdy je s klapotem také obcházejí dokola. A stále platí, že stejně jako v minulosti si výslužku, tedy naturálie i peníze, vybírají až na Bílou sobotu. Liší se obchůzky v obcích časově
Archiv
Kdy končí Hrkání
Komentář k symbolice a významu velikonočního hrkání
Začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou, a končí se na Boží hod velikonoční. Připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.
Proč chodí Hrkači
V době velikonočních svátků od Zeleného čtvrtku večer, přes celý Velký pátek až do poledne o Bílé sobotě nesmí v kostele vyzvánět zvony. Říká se, že zvony odletěly do Říma. Proto se v čase, kdy mají zvony vyzvánět, zavedla tradice hrkání. Hrkači,chlapci, projdou celou vesnicí po tradiční trase.
Archiv
Kdy se chodi Vrkat
Hrkání, vrkání – služba za odlétlé zvony
Na Bílou sobotu pak ta parta kluků dopoledne chodí dům od domu a vybírá od každého peníze za svou „službu“ a přeje pěkné svátky. Tito kluci jsou různého věku, velí jim ti z nejstaršího ročníku základní školy a bývají to většinou ministranti v kostele.
Archiv
Kdy odlétají zvony do Říma
Na Zelený čtvrtek odletěly zvony do Říma, aby umlkly až do Bílé soboty, praví velikonoční tradice.
Co se děje na Zelený čtvrtek
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení.
Jak se chodi řehtat
Na řehtání se v Nové Vsi stejně jako v jiných obcích chodí po tři dny Svatého týdne, tj. od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, a ještě v osmdesátých letech 20. století se jej zúčastňovali téměř všichni místní chlapci školního věku od šesti do čtrnácti, respektive patnácti let, méně často chlapci mladší nebo starší.
Co je to Hrkání
Velikonoční hrkání se pojí se Svatým neboli Pašijovým týdnem a odletem zvonů do Říma. Na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany, které umlknou až do Velikonoční vigilie a jejich místo zaplní dřevěné hrkače, řehtačky a klapačky – odtud název „Velikonoční hrkání“.
Kdy se chodi s pomlázkou
Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí.
Co se nemá dělat na Bílou sobotu
Křesťanské svátosti. Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
Co je to Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek (latinsky feria quinta hebdomadae sanctae) je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně) a předvečer velikonočního tridua. Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie.
Co se nesmí jíst na Velký pátek
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Co se nesmí na Velký pátek
Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.
Kdy se chodí koledovat
Velký pátek letos vychází na 15. dubna. Po něm již následuje Bílá sobota a již zmiňovaná Velikonoční neděle. Většina lidí se ovšem nejvíc těší na Velikonoční pondělí, někdy také Červené pondělí, kdy se chodí s pomlázkou koledovat.
Kdy se vraci zvony
Na Bílou sobotu se z Říma vracejí zvony.
Co se říká při pomlázce
Názvosloví a etymologie. Slovo pomlázka je všeobecně, jen s několika málo výjimkami, používáno v Čechách, zatímco na Moravě a v českém Slezsku je názvosloví bohatší. Na jižní Moravě se tak lze setkat s výrazy mrskút a mrskačka, mezi Kroměříží a Vsetínem a na Slovácku zase se slovem šlahačka.
Co znamená Bílá stuha na pomlázce
Pentle, mašle, stuhy jako nikdo druhý
Ale pozor, jedině bílé barvy. Ty barevné jim poté na pomlázku připevňují vyšlehané dívky a ženy a vyjadřují tak, jak si u nich ten který koledník stojí. Nejvyšší ze všech, červenou stuhou, vyjadřují ženy náklonnost a lásku, kdežto žlutá značí jasné odmítnutí.
Co to znamená Velký pátek
Velký pátek (latinsky dies passionis Domini) je křesťanský svátek připomínající ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na Kalvárii. Je to pátek Svatého týdne a součást velikonočního tridua.
Proč se říká Modré pondělí
Křesťanské zvyky a tradice
O tom nejsou žádné zmínky, spíše se jedná o nejednotný význam německého slova “blau”. To totiž znamená jak modrou barvu, tak výraz pro podnapilost či neschopnost práce. O Modrém pondělí by se totiž podle výkladu pověr nemělo pracovat.
Kdy se nesmí prát prádlo
Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu. Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí.
Kdy se nesmí uklízet
Dáváte si záležet na slavnostním nedělním obědě nebo se soustředíte až na Velikonoční pondělí A věděli jste, že byste neměli na Boží hod uklízet Podobně jako všechny dny Svatého týdne je i Velikonoční neděle plná zvyků a pověr.
Proč se barví vajíčka
Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.
Co se dělá na Škaredou středu
Na Škaredou nebo také Sazometnou středu začíná "přituhovat". Den připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Pro křesťany začínají tři přísné postní dny plné hrachu a čočky, končí společenská posedávání a popíjení, začínají se chystat první malovaná vejce a hlavně se každý na každého musí usmívat.
Co Odleta na Zelený čtvrtek do Rima
Zvony odletěly do Říma
Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček.
Kdy zvoní zvony v kostele
Zvony vždy především svolávali k modlitbě. Proto se zvoní před bohoslužbou a také v tradičních zastaveních dne: polední modlitba Anděl Páně a večerní modlitba (lidově řečené „klekání“). Později se připojilo zvonění v každou hodinu.