Jak se dělí statni moc
Moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní jsou na sobě nezávislé, demokraticky kontrolovatelné a vzájemně vyvažované do rovnováhy. Naproti tomu vláda v totalitních režimech uplatňuje jednoty moci – neexistuje dělba na moc výkonnou, zákonodárnou a soudní.
Jak je rozdělena moc v ČR
V České republice je systém oddělenosti státních mocí specifický v tom, že nejenže jsou odděleny moci zákonodárná, výkonná a soudní (čl. 2 odst. 1 Ústavy), ale rozděleny jsou i „zevnitř“ (Poslanecká sněmovna – Senát, prezident republiky – vláda, Ústavní soud – obecné soudy).
Kde sidli vykonna moc
V Ústavě České republiky je uvedena v Hlavě III. Výkonnou moc podle Ústavy ČR vykonává prezident republiky, vláda ČR a státní zastupitelství.
Kdo patří do výkonné moci
V České republice výkonnou moc obstarává především vláda a prezident. Činnosti výkonné moci jsou podřízeny moci zákonodárné. Vláda nemůže vydávat zákony, pouze podzákonné předpisy – například vládní nařízení.
Co je to výkonná moc
Výkonnou mocí (označovanou také jako exekutiva) se rozumí pověření ke každodennímu řízení státu – státní správa.
Co je podstatou demokracie
Demokracie (řecky ,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou. Způsob, jak občané své mínění v demokratickém státě uplatňují, určuje ústava.
Který zákon určuje systém moci v republice
Čl. 1 Ústavy charakterizuje Českou republiku jako demokratický právní stát založený na úctě k základním lidským právům, čl. 2 charakterizuje systém státní moci, jejímž zdrojem je lid, a která je rozdělena do tří složek (zákonodárné, výkonné a soudní).
Co to je soudní moc
Soudní moc se především uplatňuje při poskytování ochrany právům občanů a dalším subjektům v občanskoprávním řízení, např. při rozhodování sporů o náhradu škody, výživné, o platnost skončení pracovního poměru, o ochranu vlastnických práv apod., dále při přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů (správní soudnictví).
Kdo má nejvyšší moc v ČR
Prezident republiky je hlavou státu a je volen přímou volbou na pětileté volební období. K jeho pravomocem patří jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, svolávání zasedání Poslanecké sněmovny a případné rozpouštění Poslanecké sněmovny.
Jak se volí vláda
68. (1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. (2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. (3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
Co vše může prezident
propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice, viz shora), má právo udělovat amnestii.
Co může prezident ČR
Prezident podle Ústavy České republiky:jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,svolává zasedání Poslanecké sněmovny,rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
Jaké jsou 4 pilíře demokracie
Čtyři pilíře zelené politiky (také čtyři pilíře strany zelených) je základní prohlášení zelené politiky. Definuje tento politický směr jako kombinaci čtyř společenských vlivů – mírového hnutí, hnutí za občanská práva, hnutí za ochranu přírody, a dělnického hnutí.
V jakých státech je demokracie
Mezi demokratické státy patří téměř všechny státy Evropy, Austrálie, Nový Zéland, Indie, Izrael, USA, Kanada či některé státy v Jižní Americe. Demokracie předpokládá svobodnou politickou soutěž.
Kdo má nejvetsi moc v ČR
Prezident republiky je hlavou státu a je volen přímou volbou na pětileté volební období. K jeho pravomocem patří jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, svolávání zasedání Poslanecké sněmovny a případné rozpouštění Poslanecké sněmovny.
Jakou moc má parlament
vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)
Jaké vzdělání musí mít soudce
Předpoklady pro funkci soudce a přísedícího
(2) Soudce mimo splnění podmínek uvedených v předchozím odstavci musí mít úplné vysokoškolské právnické vzdělání a odbornou justiční zkoušku.
Kdo má v ČR soudní moc
81 Ústavy, podle kterého soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Čl. 82 odst.
Co může dělat prezident
Pravomocijmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,svolává zasedání Poslanecké sněmovny,rozpouští Poslaneckou sněmovnu,pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatím až do jmenování nové vlády,
Kdo vyhlašuje válku
V Česku lze válečný stav vyhlásit pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit smlouvy o společné obraně. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu.
Na jakou dobu se volí vláda
Od ledna 2013 hlavu státu volí občané. V České republice je funkční období prezidenta 5 let. Právo volit má každý český občan, který dosáhl věku 18 let. Právo být volen má každý občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.
Kdy je možné volit
Aktivní volební právo mají všichni občané od 18 let, pasivní se liší podle orgánu (viz tabulka níže).
Kdo může vyhlásit válku
V Česku lze válečný stav vyhlásit pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit smlouvy o společné obraně. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu.
Kdo stojí v čele státu
Prezident je hlavou státu a reprezentuje ho v zahraničí. Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ministry. Jmenuje také soudce, guvernéra České národní banky a bankovní členy České národní banky a prezidenta a viceprezidenty Nejvyššího kontrolního úřadu.
Jak je volen prezident
Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva všech českých občanů nad 18 let.
