Jak se jmenuje hlavni poledník
Základní poledník nebo též nultý poledník je poledník, od kterého se počítá zeměpisná délka. Prochází Královskou observatoří v Greenwichi v Anglii (dnes jižní předměstí Londýna), podle toho se nazývá též Greenwichský poledník.
Archiv
Co jsou to poledníky a rovnoběžky
poledník rozdělují Zemi na východní a západní polokouli. Rovnoběžky jsou kružnice obepínající celou Zemi a probíhají vždy ve směru západ – východ. Nejdelší rovnoběžkou je rovník, který dělí Zemi na severní a jižní polokouli.
Archiv
Co to je poledník
Poledník je pomyslná čára, vzniklá průnikem nějaké poloroviny, určené zemskou osou, a povrchu Země. Poledníky jsou také nejkratšími spojnicemi severního a jižního pólu, vedoucími po povrchu Země.
Co je to rovnoběžka na mapě
Rovnoběžky se označují zeměpisnou šířkou φ, měřenou ve stupních. Rovnoběžky se zkracují od rovníku (nejdelší rovnoběžka, odpovídající obvodu tělesa) směrem k pólům (bod), přičemž délka 60. rovnoběžky je rovna 1/2 délky rovníku. Pro výpočet délky rovnoběžky lze použít vzorce o · cos φ, kde o je obvod Země (40 074 km).
Jak se jmenuje nejdelší rovnoběžka
Zemský rovník je nejdelší rovnoběžka, pomyslná čára spojující body s nulovou zeměpisnou šířkou. Délka zemského rovníku činí asi 40 075 km.
Jak se jmenuje 180 poledník
Vpravo jsou poledníky také číslovány od 0° do 180°. Jsou to poledníky východní délky (v.d.). Číslo 180° má poledník, který je přímo proti poledníku 0°(hlavnímu poledníku). Tyto dva poledníky spolu tvoří kružnici, která dělí Zemi na dvě polokoule – východní a západní.
Jaké jsou rovnoběžky
Rovnoběžky mají čísla od 0° (rovník) nahoru, na sever, až po 90° severní šířky (s. š.), což je severní pól. Dolů, k jihu, také od 0° po 90° jižní šířky (j. š.), což je jižní pól.
Co to je rovnoběžná
Rovnoběžky jsou v matematice dvě přímky ležící v téže rovině, které se v Euklidovské geometrii nikde neprotínají. Rovnoběžky jsou takové dvě přímky, které mají stejný směr, ale neprotínají se v žádném bodě. I v případě prostorových přímek lze rovnoběžkami proložit rovinu.
Jak se dělají rovnoběžky
Rovnoběžky rýsujeme použitím dvou pravítek, z nich aspoň jedno je trojúhelník. Jednu stranu trojúhelníku přiložíme k narýsované přímce. K volné straně trojúhelníku přiložíme druhé pravítko, podél kterého trojúhelníkem posunujeme. Známým způsobem rýsování kolmic je použití pravítka s ryskou.
Jak se měří Zemepisna delka
Zeměpisná délka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k východu nebo západu od Greenwichského poledníku. Je to úhel, který svírá rovina místního poledníku, procházejícího určovaným bodem, a rovina Greenwichského (nultého) poledníku.
Jak se Znaci rovnoběžnost
Rovnoběžky jsou dvě přímky ležící ve stejné rovině, které se nikde neprotínají. Rovnoběžnost přímek p a q zapisujeme p ∥ q p \parallel q p∥q. Kolmice je přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní úhel 90°.
Co je to kolmost
Kolmice je geometrický útvar. Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první.
Co to je kolmice
Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první.
Co určují rovnoběžky
Rovnoběžky jsou kružnice rovnoběžné s rovníkem, jejichž délka se směrem k pólům zkracuje. Pomocí rovnoběžek pak určujeme zeměpisnou šířku. Základní rovnoběžkou je rovník. Místa ležící severně od rovníku mají severní zeměpisnou šířku – zkráceně s.z..
Co je to souřadnice
Souřadnice je údaj udávající polohu bodu na zemi. Sestává se ze dvou číselných údajů, severní (N) či jižní (S) zeměpisné šířky (latitude) a západní (W) či východní (E) zeměpisné délky (longitude).
Jak se zapisuje přímka
Přímka se obvykle zapisuje pomocí malých tiskacích písmen, například a. Přímka se obvykle zadává dvěma body, neboť každými dvěma body lze vést právě jednu přímku. Existuje také polopřímka, která je podobná přímce, akorát s tím rozdílem, že má počátek (ale stále nemá konec).
Co je přímka a Usecka
Úsečka – je část přímky, ohraničená dvěma krajními body. Úsečku označujeme krajními body, takže můžeme mluvit o úsečce AB, pokud má krajní body A a B.
Co je to Poloprimka
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.
Co to jsou souřadnice bodu
Souřadnice bodu jsou jeho vzdálenosti od tří rovin, které se protínají v osách x, y, z. Podle toho, v jakém pořadí se osy uvádějí, se někdy rozlišuje pravotočivá a levotočivá soustava souřadnic.
Jak se měří zeměpisná šířka
Zeměpisná šířka (čteme ji z rovnoběžek):
– měří se od rovníku směrem na sever nebo na jih – od rovníku směrem na sever = 0° až 90° severní šířky (s. š.) – od rovníku směrem na jih = 0° až 90° jižní šířky (j. š.)
Jak se značí body
Značíme ji AB. Platí AB=BA a zároveň body A, B jsou body úsečky AB – náleží úsečce AB (A ∊ AB, B ∊ AB). Body A, B se nazývají krajní body úsečky AB.
Co to je kolmo
Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první. O kolmicích lze mluvit i v případě polopřímek a úseček.
Co je to polopřímka
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.
Co to je osa úsečky
Střed úsečky je bod, který leží na úsečce a jehož vzdálenost od obou krajních bodů je stejná. Osa úsečky je přímka kolmá k úsečce procházející jejím středem. Všechny body na ose úsečky mají od obou krajních bodů stejnou vzdálenost. Úsečka je středově souměrná podle svého středu.
Co je to soustava Souradnic
Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát. Geometrické úlohy je pak možno řešit matematickými prostředky, což je základ analytické geometrie.
