Jak se dříve říkalo Vánočce
stol. říkalo a někde dosud říká houska, štědrovka, štědrovnice, štědrák, pletenice, štricla, štola, calta, křehtík a že šlo jednak o pečivo typu pletýnky, jednak o pečivo nepletené, podlouhlé i kulaté, plněnou buchtu, koláč a že prvořadou rolí vánočky byla její funkce a zvyky s ním spojené.
Proč se na Vánoce péče vánočka
První upečenou vánočku podle tradice dostal hospodář, aby byla v novém roce dobrá úroda. A byl to opět hospodář, kdo v závěru štědrovečerní večeře nakrojil největší vánočku a podělil jí celou rodinu. Často z ní dostal krajíček i dobytek, aby na něj nemohly zlé síly a nemoci.
Proč se vánočka plete a co znamená
Proplétání cůpků vánočky má totiž symbolický význam – spodní nejsilnější prameny cůpku představují zemi, slunce, vodu a vzduch. V prostředním cůpku jsou spleteny rozum, vůle a cit. Vrchní dva zapletené prameny symbolizují vědění a lásku.
Jak správně upéct vánočku
Troubu předehřejte na 200 stupňů Celsia. Vánočku pečte na vymazaném plechu asi 15 až 20 minut, dokud nezačne červenat. Pak teplotu snižte na 170 stupňů Celsia, vánočku přikryjte pečicím papírem a pomalu ji dopékejte ještě 35 až 40 minut. Po vyjmutí z trouby nechte vánočku dobře vychladnout.
Jak dlouho nechat kynout vánočku
Kynutí je kapitola sama pro sebe. Říká se, že těsto na vánočku by mělo kynout čtyři hodiny, někdo říká, že stačí tři. Třemi až čtyřmi hodinami určitě nic nezkazíte, je lepší, když těsto kyne déle, než kdyby vykynulo málo nebo vůbec.
Proč vánočka při pečení praskne
Když necháte vánočku kynout moc dlouho, kvasnice se unaví a vaše vánočka bude tvrdá, nenadýchaná a hutná. Ani krátké kynutí ale není dobré, jelikož by se vám mohla vánočka při pečení začít ještě zvětšovat a následně se rozvrátit. V troubě by už vánočka neměla zvětšovat objem.
Co je to Stedrovka
Původně se tak označovala někdejší drobná mince v hodnotě tří haléřů, později půlkrejcar, v přeneseném významu se tak běžně nazýval jakýkoli malý peníz nebo malá peněžitá částka. Štědrovnička je zdrobnělina podstatného jména štědrovnice, což je nářeční označení vánočky. Variantní podobu štědrovka známe např.
Kdy se dělá vánočka
Tohle pečivo, které má svým tvarem připomínat Ježíška zavinutého v peřince, se většinou připravovala v noci z třiadvacátého na čtyřiadvacátého prosince. „Pékávalo se v noci před Štědrým dnem v peci.
Co je to Štedrovka
Původně se tak označovala někdejší drobná mince v hodnotě tří haléřů, později půlkrejcar, v přeneseném významu se tak běžně nazýval jakýkoli malý peníz nebo malá peněžitá částka. Štědrovnička je zdrobnělina podstatného jména štědrovnice, což je nářeční označení vánočky. Variantní podobu štědrovka známe např.
Jaká je nejlepší mouka na vánočku
Používejte ty nejlepší suroviny
Nešetřete máslem, rozinkami ani mandlemi a používejte jen kvalitní mouku, ideálně typu 00.
Čím nejlépe potřít vánočku
Jakmile je vánočka pěkně vykynutá, potřete jí rozšlehaným vejcem a posypte mandlemi. Dejte do trouby, snižte teplotu na 160 °C a pečte asi 45 minut. V polovině vánočku zkontrolujte a jestli na povrchu příliš rychle zlátne, zakryjte ji kouskem alobalu.
Jak dlouho vydrží domácí vánočka
Při správném skladování vydrží i týden
Pozor, ne v lednici. Při dodržení těchto podmínek vydrží klidně i týden ve skvělém stavu. Vlastní vánočku jste ještě nezkoušely
Kdy se jí vánočka
Vánočka se tradičně rozkrajovala a servírovala při štědrovečerní večeři. Každý člen rodiny musel dostat kousek, dávána však byla také dobytku a domácím zvířatům. Krávy pak měly dávat dobré mléko a slepice snášet hodně vajec. V některých krajích házel hospodář kus vánočky do studny – to aby příští rok nevyschla.
Jaký cukr se dává do vánočky
Postup přípravy receptu
Prosátou mouku, moučkový cukr, vanilkový cukr, nastrouhanou citronovou kůru špetku soli, vejce a změklé máslo to vše pořádně propracujeme. Potom přidáme hotový kvásek a vypracujeme těsto, přidáme rozinky a nasekané mandle.
Čím se potírá vánočka
Když je těsto vykynuté vytvoříme z něj klasicky (4,3,2) dvě vánočky, které dáme na plech, potřeme rozšlehaným vejcem, poklademe nasekané mandle, propíchneme špejlemi, aby se nám vánočka neskácela a necháme ještě asi 15 minut odpočinout.
Co to je jmelí
Jmelí (Viscum) je rod poloparazitických keříkovitých rostlin. V Česku se vyskytuje pouze jeden druh (v jeho širším pojetí), tzn. jmelí bílé (Viscum album). Celkově se však rozlišuje asi 70–100 druhů.
Z jaké mouky se dělá vánočka
Recepty na nejlepší vánočku se možná dědí z generace na generaci, klíčem k úspěchu jsou ale vždy ingredience. Nešetřete máslem, rozinkami ani mandlemi a používejte jen kvalitní mouku, ideálně typu 00. Jen tak získáte nadýchanou vánočku, která nejen báječně chutná, ale je také krásná na pohled.
Z jaké mouky je lepší vánočka
Mouku používáme výběrovou hladkou nebo polohrubou. Než ji použijeme, necháme ji chvíli stát v teplé místnosti. Cukr se používá většinou krupicový, na posypání moučkový. Z tuků je nejlepší máslo, ale lze použít i rostlinné tuky, kterých je na trhu opravdu velký výběr.
Jak dlouho vydrží vánočka
Při správném skladování vydrží i týden
Pokud máme vánočku upečenou z opravdu kvalitních surovin a chceme, aby vydržela co nejdéle, je ideální ji skladovat při 10-12 stupních v suchém prostředí. Pozor, ne v lednici. Při dodržení těchto podmínek vydrží klidně i týden ve skvělém stavu.
Co je to Haustoria
Haustorium (příchytné kořeny, stahovací kořeny) patří mezi metamorfózy kořene u parazitických rostlin. Haustoria jsou kořeny, které zarůstají do cévních svazků hostitelské rostliny.
Co je Poloparazit
Poloparazité jsou zelené rostliny, schopné fotosyntézy, pouze vodu a minerální živiny přijímají z hostitele. Jsou napojeny na dřevní část cévního svazku hostitele.
Jaká mouka se dává do vánočky
Recepty na nejlepší vánočku se možná dědí z generace na generaci, klíčem k úspěchu jsou ale vždy ingredience. Nešetřete máslem, rozinkami ani mandlemi a používejte jen kvalitní mouku, ideálně typu 00. Jen tak získáte nadýchanou vánočku, která nejen báječně chutná, ale je také krásná na pohled.
Co je to kořen
Kořen (radix) je nečlánkovaný rostlinný vegetativní orgán, který nenese listy ani šupiny. Zpravidla je podzemní a heterotrofní, tzn. neprovozující fotosyntézu. Kořenem čerpá rostlina z půdy vodu s rozpuštěnými minerálními živinami a upevňuje se v půdě.
Co je vzdušné kořeny
– je typ kořenu, který slouží zejména k příjmu vzdušné vlhkosti. Má nejčastěji šlahounovitý tvar, visí ve vzduchu a často obsahuje chlorofyl (takže může být zelený). Vzdušné kořeny se vyskytují zejména u tropických a subtropických, epifyticky žijících rostlin, nejvíce u orchidejí a áronovitých (např.
Co to je parazit
Parazit neboli cizopasník je organismus, který žije na úkor jiného organismu (hostitele). V širším slova smyslu lze za parazity považovat i viry a bakterie způsobující infekční onemocnění, většinou však pojem „parazit“ označuje složitější formu života (prvok, škrkavka, tasemnice, veš apod.).
