Jak správně letovat
Pájení spoje: Na spoj aplikujte současně pájedlo a pájku. Nechejte pájku roztéct po celém spoji, aby mohlo působit tavidlo. Do spoje naneste přiměřené (dostatečné) množství pájky, avšak ne mnoho; pájka nesmí přetéct kolem. Pájení nesmí trvat déle, než několik vteřin, jinak pájka zoxiduje a vytvoří studený spoj.
Archiv
Jak funguje pájení
Při pájení se kovové součástky nejdříve páječkou zahřejí a přidáním roztavené pájky se spojí. Pájka vytvoří po vychladnutí pevné mechanické a elektrické spojení. Kovové součástky nejsou na rozdíl od svařování nataveny. Přesto vzniká na povrchu kovové součástky ve styku s pájkou tenká legovaná vrstva.
Jak spojit mosaz
Pokud Vám nejde o pevnost a barvu spoje, můžete použít měkkou pájku se stříbrem a nebo s příměsí mědi. V případě, že by spoj měl být pevnostní a je důležitá i výsledná barva tzn. spoj se nejvíce podobal mosazi. Je nutné zapájet natvrdo s pájkou, která má 20% stříbra.
Jak se páji měď
Na měď stačí obyčejná mosaz a trocha boraxu. Jinak všude, kde prodávají svařovací přídavné materiály, ti prodají pájku na kusy. Obvykle jsou obalované (i s tavidlem), průměr drátu 2 mm, délka 500 mm, cena podle obsahu stříbra, konkrétně Ag45Sn (BO680) stojí 300 Kč/kus. Pájet by to mělo jít i s PB.
Co potřebuji na pájení
Jediné vybavení je v podstatě páječka s vhodným očkem, pájka (cín), tavidlo a čistý povrch na pájení. Dobré je mít ještě jemný ocelový kartáč na očištění očka a místo obyčejné kalafuny lze použít nějaké speciální tavidlo. To je nezbytné při pájení třeba na hliník, nebo poniklovaný povrch.
Jaký je rozdíl mezi pájením a svařováním
Tvrdé pájení, na rozdíl od svařování, vytváří hladké spoje s pravidelnými housenkami, takže je tato metoda vhodná tam, kde je rozhodující kosmetický vzhled. V porovnání se svařováním vytváří díky nízké teplotě zpracování spoje s minimálním zbytkovým napětím a tepelnou deformací.
Co to je tavidlo
Jako tavidlo se v metalurgii označuje chemická látka, jejímž úkolem je působit jako čistidlo při tvrdém či měkkém pájení nebo při svařování, s cílem odstranit zoxidované kovy z míst, která se spojují.
Na jakou teplotu pájet
Ideální teplota pro většinu užití je tedy zhruba 303°C, ta zajistí, že bod tání cínu bude dosažen nejen na hrotu pájky, ale i v celém objemu cínu. Zvýšení teploty o každých 10°C sníží dle výrobců životnost pájecího hrotu na polovinu.
Jak spojit měď a nerez
Pro pájení nerezu doporučujeme stříbrnou tvrdou pájku s 55% stříbra, pájecí teplota je 630 – 660°C. Pájka může být holá Ternalloy 55 či obalovaná Fluxalloy 55. Pájka s 55% bude mít maximální barevnou shodu s nerezí.
Čím se dá pájet
Pájení provádíme pomocí páječek, což jsou přístroje, které musí vyrobit a přenést dostatečné množství tepla k roztavení pájky. Teplo do zamýšleného spoje přenášíme pomocí hrotu, který je obvykle ohříván elektricky nebo plamenem.
Co to je pájka
Pájka v tradičním pojetí je slitina cínu a olova. Existují různé druhy pájky podle toho, k jakým účelům se používají. Kromě využití v elektronickém průmyslu je známé její používání při klempířských pracích. Pájka pro elektroniku nejčastěji obsahuje 60 % cínu a 40 % olova, což se obecně označuje „pájka 60/40“.
Co to je Kalafuna
Kalafuna je destilační zbytek z pryskyřice borovic nebo získávaný při výrobě buničiny. Název je odvozen od starořeckého ionského města Kolofónu, které proslulo spolu s Chiem především vývozem pryskyřice.
Kdy taje cín
| Cín | |
|---|---|
| Termodynamické vlastnosti | |
| Teplota tání | 231,93 °C (505,08 K) |
| Teplota varu | 2602 °C (2 875,15 K) |
| Elektromagnetické vlastnosti |
Jak spojit hliník a ocel
Mezi tyto metody patří válcování, svařování výbuchem, svařování třením, odtavovací stykové svařování (neboli horké tlakové svařování) a obloukové svařování. Obloukové svařování ocelových a hliníkových bimetalových přechodových vložek se provádí běžnými metodami „GMAW“ nebo „GTAW“.
Jak spojit ocel
Materiál ohřejeme plamenem na pracovní teplotu a přidáme pájku, která difúzí zateče do pájeného spoje. Při tvrdém pájení se obvykle používá pájka a tavidlo, nebo pájky obalené tavidlem. Tvrdé pájky jsou vhodné pro pájení kovů s teplotou tavení nad 1000°C s požadavkem na vyšší mechanickou a tepelnou odolnost.
Jak se Cinuje
Napouštědlo na stěrky. Aby se cín na stěrku při práci nelepil, je nutné stěrku ošetřit látkou, která zabrání přilepení cínu na dřevo. Koupené stěrky jsou již ošetřené, přesto je třeba úpravu opakovat. Použít lze jakékoli oleje, kromě převodového (zapáchá), dobře funguje parafín, ale nejlepší je surový včelí vosk.
Proč se do pájky přidává olovo
Bod tání těchto pájek je dán poměrem obou kovů, pohybuje se v rozmezí 250–400 °C. Pro zvýšení bodu tání a pevnosti sváru se vyrábějí slitiny cínu, olova, stříbra, kadmia a antimonu. Pro účely, vyžadující zvlášť velkou tvrdost spoje se navíc přidává i fosfor, který však zvyšuje křehkost materiálu.
Co je potřeba k pájení
Jediné vybavení je v podstatě páječka s vhodným očkem, pájka (cín), tavidlo a čistý povrch na pájení. Dobré je mít ještě jemný ocelový kartáč na očištění očka a místo obyčejné kalafuny lze použít nějaké speciální tavidlo. To je nezbytné při pájení třeba na hliník, nebo poniklovaný povrch.
Jak pájet bez kalafuny
Pro pájení kovů či jejich slitin existují též speciální tavidla, která se prodávají ve formě roztoků v lahvičkách s aplikátorem. Můžete tak koupit tavidla pro nikl, hliník, nerez, atd.
Co to je cínový mor
Cínový mor je samovolný fyzikální proces, při kterém se kovový cín mění na práškovou šedou formu (rekrystalizace). Může vzniknout při vystavení kovu nízkým teplotám (už pod 13,2 °C) a je „nakažlivý“ – přenáší se mezi předměty navzájem.
Který kov má nízkou teplotu tání
Nejvyšší teplotu tání za normálního tlaku má wolfram 3 370 °C naopak jednu z nejnižších má např. rtuť –39 °C.
Jak se chránit před korozi
Ochranu kovových výrobků proti vlivům prostředí lze zajistit různými způsoby, z nichž nejběžnějšími jsou volba materiálu, úprava korozního prostředí a použití ochranných povlaků. Volba materiálu je zdánlivě nejjednodušší způsob. Nevyhovuje-li nám daný materiál, zvolíme jiný, vhodnější.
Jak probíhá koroze u železa
Koroze se často nazývá rezivění , což se týká kovových materiálů. Když dojde k rezivění, kovový povrch se pokryje charakteristickým červeným povlakem zvaným rez . Rez není jednotlivá chemická sloučenina, ale vrstva oxidů, hydroxidů a železnatých solí (které vznikají oxidací železa a jeho slitin, např. oceli).
Čím pájet ocel
Tavidla třídy FH – jsou určená k tvrdému pájení oceli, nerezu, mědi a jejích slitin, niklu a jeho slitin, drahých kovů, molybdenu a wolframu. Zbytky tavidel jsou korozivní a musí být odstraněny oplachem vodou nebo mořením (a případně i pasivací). Tavidla třídy FL – jsou určená pro tvrdé pájení hliníku a jeho slitin.
Co je to čin
Cín (chemická značka Sn, latinsky stannum) patří mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od pravěku především jako součást slitiny zvané bronz. Má velmi nízký bod tání a je dobře kujný a odolný vůči korozi.
