Jaké jsou změny skupenství
Změny skupenství – tuhnutí, tání, var, kondenzace, de/sublimace | Onlineschool.cz.
Archiv
Co je to změna skupenství
Jedna látka se může vyskytovat jako plynná, kapalná nebo pevná. Tyto tři stavy téže látky nazýváme skupenství plynné, kapalné a pevné. Změnou skupenství rozumíme fyzikální děj, při němž se mění skupenství látky.
ArchivPodobné
Kdy voda mění své skupenství
Voda se mění v led, když mrzne (teplota je nižší než 0 C ° ). Naopak pokud je teplota vyšší než 0 C ° , led taje mění se ve vodu.
Jak poznat skupenství látek
Látky v pevném skupenství mají stálý tvar a objem, jejich částice se výrazněji nepohybují. Látky v kapalném skupenství mají stálý objem, tvar mění podle nádoby. Částice jsou blízko sebe, ale mohou se volně pohybovat. Látky v plynném skupenství mají částice daleko od sebe, tyto částice na sebe víceméně nepůsobí.
Archiv
Která látka sublimuje
Za normálního tlaku sublimují např. led (pod 0 °C), suchý led (–78,5 °C) nebo fluorid uranový (56,5 °C), jod, naftalen nebo kafr. Většina látek je schopná sublimace za sníženého tlaku – přesněji řečeno tlaku nižším, než odpovídá jejich trojnému bodu.
Jaké jsou vlastnosti látek
Látky mají různé vlastnosti většinou nezávislé na množství látky (vzhled – barva, lesk, krystalový tvar; tvárnost – křehkost, ohebnost, elasticita; vůně – zápach). K přesné charakterizaci látek se častěji používají takové vlastnosti, které jsou měřitelné a vyjádřitelné čísly (např. teplota tání, teplota varu, hustota).
Jaké je skupenství vody
Voda se vyskytuje ve 3 skupenstvích: Kapalné – největší zastoupení (oceány, moře, řeky…) Plynné (vodní pára) – výskyt v atmosféře. Pevné (led, sníh, kroupy…)
Jaká může být voda
V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích: v pevném – led a sníh, v kapalném – voda a v plynném – vodní pára.
Jaké vlastnosti můžeme u látek měřit
Látky mají různé vlastnosti většinou nezávislé na množství látky (vzhled – barva, lesk, krystalový tvar; tvárnost – křehkost, ohebnost, elasticita; vůně – zápach). K přesné charakterizaci látek se častěji používají takové vlastnosti, které jsou měřitelné a vyjádřitelné čísly (např. teplota tání, teplota varu, hustota).
Co způsobuje barevnost látek
Barevnost látek
Barevnost je způsobena přechody elektronů mezi rozdílně energeticky bohatými elektronovými hladinami v atomech dané látky. Tyto přechody jsou spojeny s vyzářením energie v podobě fotonů. Pokud spadá vlnová délka těchto fotonů do viditelné oblasti spektra, můžeme ji vnímat jako barvu.
Kdy jod sublimuje
led (pod 0 °C), suchý led (–78,5 °C) nebo fluorid uranový (56,5 °C), jod, naftalen nebo kafr.
Kdy sublimuje led
Suchý led je pevný oxid uhličitý, který při vyšší teplotě než -79°C sublimuje.
Čím se látky liší
Tělesa jsou předměty, které můžeme pozorovat okolo sebe (kniha, sklenice, tabule, auto, ale i Slunce, Měsíc, člověk). Látky jsou to, z čeho jsou tělesa tvořena (papír, sklo, dřevo, kov, plast, vodík). Tělesa se od sebe liší svými vlastnostmi (skupenstvím, barvou, tvarem, teplotou, vodivostí aj.).
Co znamená že voda mění skupenství
Když kapalinu ochlazujeme, mění se v pevnou látku téže teploty. Teplota tuhnutí je rovna teplotě tání. Při dosažení teploty tuhnutí se začnou v kapalině vytvářet krystalizační jádra, ke kterým se připojují další molekuly vody a vytváří tak pevnou krystalickou mřížku. Vypařování je přeměna kapaliny v páru.
Co dělá voda při zahřátí
Voda má výjimečnou vlastnost. Při zahřívání od se její objem zmenšuje (hustota roste) a teprve nad se začíná objem zvětšovat (a hustota klesat). Tento jev nazýváme anomálie vody.
Co by se stalo kdyby nebyla voda
Kdyby byly ponechány zdroje pitné vody, lidstvo by mohlo nějakou dobu přežít. Zásoby vody by se však rychle zmenšovaly, usychaly by stromy i ostatní rostliny, hynula zvířata. V suchu by vznikaly rozsáhlé požáry, které by do stále tenčí atmosféry vypouštěly oxid uhličitý, čímž by urychlovaly globální oteplování.
Které základní vlastnosti látek můžeme zjišťovat měřením
K přesné charakterizaci látek se častěji používají takové vlastnosti, které jsou měřitelné a vyjádřitelné čísly (např. teplota tání, teplota varu, hustota).
Na čem závisí vlastnosti látek
Vlastnosti látek jsou výrazně závislé na typu chemické vazby mezi částicemi, z nichž se tyto látky skládají. krystaly. Stavební jednotkou krystalů je základní buňka, která představuje nejmenší seskupení částic opakující se v celém krystalu.
Proč látky sublimují
Většina pevných látek zvětšuje při zahřívání svůj objem, z čehož vyplývá i změna hustoty dané látky. Některé látky při zahřání za běžného tlaku sublimují, tedy přecházejí z pevného skupenství do plynného. Mezi tyto látky patří například jod, naftalen, chlorid amonný či kofein.
Který Nekov má schopnost sublimace
Nejrozšířenějším halogenem je chlor. Fluor a chlor jsou za normální teploty plyny, brom je kapalina a jód je pevná látka, která velmi snadno sublimuje.
Jaké jsou měkké látky
Pevné látkytvrdé: ocel (řezání), kámen …křehké: sklo, kámen, keramika, některá ocel (pilník), led…sypké: písek, mouka, čočka, štěrk…měkké: chléb, molitan, želé…tvárné: hlína (výroba nádobí), plastelína, těsto, tmel (kyt)…pružné: ocel (pružiny), molitan (matrace), guma, dřevo (lyže), některý plast…
Jak se dělí látky
Látky z chemického hlediska dělíme na látky čisté a směsné. Čisté látky zahrnují chemické prvky (atomy, chemická individua) a sloučeniny (molekuly). Směsné látky mohou být homogenní (např. slitiny, sklo), nebo heterogenní (např. beton, keramika).
Jak můžeme chránit vodu
Udržovat její přirozené zdroje (podzemní prameny a jezera), nedovolit snižování světových zásob vody znečišťováním. Nedovolit kácení deštných pralesů, protože potom by se mohlo stát, že se změní klima na planetě a vody budeme mít nedostatek.
Jak člověk využívá vodu
Význam pro člověka
Využívání vodních zdrojů k uspokojování lidských potřeb se v moderní době neustále zvětšuje. Kromě využívání vody jako pitného zdroje se připojilo využívání k mytí, zavlažování, k výrobě energie. Mimo to i spotřeba vody v domácnostech je několikanásobně vyšší.
Kdy voda Zvetsuje objem
U běžných látek hustota s poklesem teploty roste, u vody však toto pravidlo platí jen zčásti, až do 4 °C ( přesněji 3,95 °C ), kdy má voda největší hustotu a nejmenší objem. Dalším ochlazováním se její objem opět zvětšuje, což má za následek celou řadu závažných důsledků.
