Jaké jsou Polokovy
K polokovům patří následující prvky: bor, křemík, germanium, arsen, antimon, tellur a radioaktivní polonium. Zařazení polonia mezi polokovy je poněkud nejasné, někteří autoři řadí polonium mezi kovy. Naopak někteří autoři řadí k polokovům také astat, který bývá obvykle zařazován mezi halogeny.
Jak se nazývají Dvouprvkové sloučeniny křemíku s vodíkem
Křemík vytváří dvouprvkové sloučeniny s vodíkem, které nazýváme silany.
Archiv
Co je to Nekov
Jako nekovy jsou označovány ty prvky periodické soustavy, které mají relativně vyšší počet elektronů ve vnější vrstvě. Nekovy mají obvykle elektronegativní charakter a snadno tvoří negativně nabité ionty – aniony. Mezi nekovy patří plynné prvky vodík, uhlík, dusík, kyslík a pevné prvky fosfor, síra a selen.
Jaký je rozdíl mezi kovy a nekovy
Princip: Velkou skupinu chemických prvků označujeme jako kovy. Mají kovový lesk, vedou teplo a elektrický proud a jsou kujné. Zbývající prvky, které nemají tyto vlastnosti nazýváme nekovy.
V jaké formě se v zemské kůře nachází křemík
Nachází se téměř výlučně ve formě kyslíkatých sloučenin – oxidu křemičitého (křemen, tridymit, cristobalit) a hydratované formy chalcedon, pazourek, achát, křemičitanů a hlinitokřemičitanů (přibližně 97 % zemské kůry do hloubky 16 km tvoří kyslíkaté sloučeniny křemíku).
Kdo a jak objevil vodík
Henry CavendishVodík / Objevitel
Úvod. Vodík objevil roku 1766 Angličan Henry Cavendish[1,2,7]. V dněšní době je velmi důležitým chemickým prvkem. V řadě oborů, jako je například energetika, která se výrobou a využitím vodíku zabývá.
Který Nekov je Nejreaktivnější
Fluor je nejreaktivnější a nejelektronegativnější prvek, brom těkavá červenohnědá kapalina a jod sublimující fialová pevná látka.
Který Nekov sublimuje
Za normálního tlaku sublimují např. led (pod 0 °C), suchý led (–78,5 °C) nebo fluorid uranový (56,5 °C), jod, naftalen nebo kafr. Většina látek je schopná sublimace za sníženého tlaku – přesněji řečeno tlaku nižším, než odpovídá jejich trojnému bodu.
Na co se používá křemík
Křemík (chemická značka Si, latinsky silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře. Slouží jako základní materiál pro výrobu polovodičových součástek, ale i jako základní surovina pro výrobu skla a významná součást keramických a stavebních materiálů.
Jakou značku má křemík
SiKřemík / Značka
Co je to H2
Vodík je nejlehčí a nejjednodušší prvek a je označován symbolem H. Skládá se z jednoho elektronu a jednoho protonu a za normální situace existuje jako dvojatomová forma, jako molekulární vodík (H2 – plyn).
Co je za prvek H
Vodík (chemická značka H, latinsky hydrogenium) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek. Tvoří převážnou část hmoty ve vesmíru. Elementární vodík (H2) má široké praktické využití: zdroj energie, redukční činidlo v chemické syntéze nebo metalurgii a také jako náplň meteorologických a pouťových balonů a do 30.
Jak se dělí nekovy
Mezi nekovy se řadí vodík, kyslík, uhlík, dusík, fosfor, síra, dále pak halogeny (fluor, chlor, brom a jod) a vzácné plyny (helium, neon, argon, krypton, xenon a radon).
Co způsobuje nedostatek křemíku
Nutričně vyčerpaná půda a průmyslové zpracování plodin vedou k neustálému snižování obsahu zdraví prospěšných látek v potravinách, tedy i křemíku. Při nedostatku křemíku může mít organismus problém s růstem tkání a tvorbou kolagenu, který je velice důležitý pro zdravé fungování našich kloubů.
Jak se získává křemík
Vysoce čistý křemík se získává redukcí hexafluorokřemičitanu draselného Na2SiF6 (odpadní produkt v průmyslu fosforečných hnojiv) sodíkem. Následným čištěním zonální tavbou lze získat kov s obsahem nečistot 10-9-10-12 %, který se používá k výrobě tranzistorů.
Co to je germanium
Germanium (chemická značka Ge, latinsky Germanium) je vzácný šedobílý polokovový prvek, nalézající největší uplatnění v polovodičovém průmyslu. jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Co to je vodík
Vodík je nejlehčí plynný chemický prvek, který tvoří až dvě třetiny celé vesmírné hmoty. Odhaduje se, že tvoří více jak 30 % celkové hmotnosti Slunce. Jedná o třetí nejrozšířenější prvek na Zemi, přesto se nevyskytuje téměř vůbec jako samostatná molekula, protože je vysoce reaktivní a okamžitě tvoří sloučeniny.
Jak se dělá vodík
Vysvětlení významu vodíku jako paliva. Původně byl vodík vyráběn elektrolýzou vody, nyní se vyrábí z obnovitelných zdrojů – slunce a vody. Vysvětlen je také princip výroby vodíku pomocí nanomateriálů v keramickém reaktoru.
Jak reaguje vodík s kyslíkem
Hoření vodíku s kyslíkem je silně exotermní a vyvíjí teploty přes 3 000 °C. Toho se běžně využívá při svařování nebo řezání kyslíko-vodíkovým plamenem nebo v metalurgii při zpracování těžko tavitelných kovů.
Co je to Kremelina
Co je to vlastně křemelina Křemelina je nezpevněná, sypká hornina, tvořená především schránkami rozsivek, což je druh jednobuněčných řas. Křemelina se označuje také jako rozsivková zemina nebo diatomická hornina. Hlavní složkou schránek rozsivek jsou hydráty oxidu křemičitého s různým obsahem vody.
Na co je dobrý křemík
Křemík je nezbytný pro správné fungování buněk a tkání a syntézu vitamínu B1 v lidském organismu. Kontroluje přenos nervových impulsů. Přispívá k posilnění kostí. Je též nezbytný pro růst vlasů, nehtů a zubů.
Co je prvek Sb
Antimon (chemická značka Sb, latinsky stibium) je polokovový prvek, lidstvu je znám již od starověku. Slouží jako součást různých slitin, používá se ve výrobě elektronických prvků, barviv a keramických materiálů.
Co je to křemík
Křemík (chemická značka Si, latinsky silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře. Slouží jako základní materiál pro výrobu polovodičových součástek, ale i jako základní surovina pro výrobu skla a významná součást keramických a stavebních materiálů.
Jak se tezi vodík
Při elektrolýze vody se průchodem elektrického proudu roztokem štěpí vazby mezi vodíkem a kyslíkem a voda se tak rozkládá na tyto dva plyny. Celková účinnost tohoto procesu se pohybuje okolo 55–60 %. Na výrobu 1 kg vodíku elektrolýzou je zapotřebí 9 l vody a 60 kWh elektrické energie.
Kdo první připravil vodík
V této terminologii byl vodík čistý flogiston. Roku 1779 připravil Jan Ingenhousz plyn zahříváním kyseliny sírové se spiritem vini, etanolem. Byl to etylen, ve směsi se vzduchem výbušný a také těžší než lehký hořlavý vzduch, vodík.
