Jak může dojít k opylení
Opylení může být zajištěno několika způsoby: vodou (hydrogamie), větrem (anemogamie) nebo nejčastěji za pomoci živočichů (zoogamie). Živočichové pomáhají s opylováním přibližně u 87,5 % všech druhů rostlin. Nejčastějším opylovatelem je v našich zeměpisných polohách hmyz (entomogamie).
Archiv
Jak funguje opylení
Opylení je děj, při kterém se samčí rostlinné buňky (pyl) přenášejí na samičí orgány květu (blizna). Opylení je nutný předpoklad k tomu, aby mohlo dojít k oplození a později vzniknout semeno. U krytosemenných rostlin je pyl přenášen na bliznu a nikoliv přímo na vajíčko jako u nahosemenných rostlin.
Jak opylovat
Zatímco samosprašné rostliny nevyžadují při opylování žádnou péči, rostlinám cizosprašným musí pěstitelé pomáhat buď pravidelným třesením, nebo přenášením pylu ze samičích rostlin na samčí, aby mohl vzniknout zárodek nových rostlin. K přenášení je nejvhodnější použít kousek vaty nebo malý štěteček.
Archiv
Jak opylovat štětečkem
Za pomoci malého štětečku opylujte nové květy. Uchopte květ jemně mezi dva prsty a jednoduchým pohybem štětce v jeho středu opatrně přemístíte pyl ze žluté části květu do jeho středu, viz video níže. Na každý květ postačí několik vteřin "opylování".
Archiv
Kdo opyluje
Kdo všechno rostliny opyluje Kromě velkého množství různých druhů včel jsou to v rámci celé planety také netopýři, motýli, můry, mouchy, ptáci, brouci, vosy, mravenci a jiný hmyz.
Kdo jsou opylovači
Opylovač je živočich, který umožňuje opylení, tj. přenáší pyl z jedné rostliny na druhou, respektive z prašníků jedné rostliny na bliznu jiné rostliny. Opylovači se uplatňují zejména u krytosemenných rostlin. Včela medonosná je snad nejznámějším opylovačem vůbec.
Jak včely opylují
Včely sbírají pyl na rostlinách, za letu jej rouskují a pokračují ve sběru na další rostlině téhož druhu – tím ji opylují správným pylem. Díky nadprodukci pylu rostlinami je ho dost nejen k opylování samotnému, ale i pro včelu, která jej přináší do úlu ve formě rousek. Včela medonosná využívá pyl jako zdroj bílkovin.
Jak opylovat Mučenku
Musíme se však postarat o opylení, jelikož mučenky jsou samosprašné jen částečně. Ideální je pořízení více jedlých druhů či odrůd jednoho druhu. Opylovačem se staneme tak, že utrhneme prašník květu a důkladně jím potřeme blizny. Samozřejmě to děláme u všech květů a postupně, jak rostlina vykvétá.
Jak ručně opylovat
Květy, které mají příští den kvést, jsou odpoledne už plně vyvinuté, žluté a na vrcholu mají zlehka se pootevírající špičku. Takový samčí, k opylování vhodný („zralý“) květ opatrně přelepíme krepovou lepicí páskou, nebo jej sevřeme kolíčkem na prádlo. Totéž uděláme u samičích květů.
Jak se opylují okurky ve skleníku
Odrůda skleníkových okurek vytváří dlouhé, chutné plody, stejně jako ty, které si koupíte na trhu. To nevyžaduje opylení. Proto se odstraňují všechny samčí květiny, abyste zabránili opylení a následnému zhořknutí plodů.
Proč včela opyluje
Včely plní důležitou úlohu v rozmnožování rostlin. Rostliny pro rozmnožování potřebují přenést pyl z tyčinky na pestík neboli opylovat.
Co opyluje kolibřík
Zvlášť je lákají hadince, floxy, komule, tabák, tulipány, prvosenky, violky, šeříky, sporýše a čistce. Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) saje nektar na tzv. motýlím keři – komule Davidova (Buddleia davidii).
Jak pomoci Opylovačům
Abyste hmyz na svou zahradu přilákali, musíte jim poskytnout i něco k jídlu, například vysazením kopretin, slunečnic nebo měsíčku. Z aromatických rostlin poslouží například máta nebo meduňka.
Proč mi nekvete mučenka
Nejčastěji se mučenky namotávají do kruhu. Mají rády slunné a teplé stanoviště, při nedostatku světla sice rostou, ale nekvetou. Od jara do podzimu vyžadují vydatnou zálivku, v zimě zalévání omezíme.
Kdy plodí mučenka
Mučenky s jedlými plody
Mučenky plodí po celé léto a podzim a v zimní zahradě můžeme plody sklízet dokonce i v zimě. Musíme se však postarat o opylení, jelikož mučenky jsou samosprašné jen částečně. Ideální je pořízení více jedlých druhů či odrůd jednoho druhu.
Kdy včely opylují květy
Život včel Včely přezimují v úlu. Na jaře včely opouštějí úl, na květech sbírají nektar a pyl. Přitom květy opylují. Pyl zachycený na jejich těle z jednoho květu pomůže opylovat květ druhý.
Proč neplodí okurky
Pokud se ale jedná a skleníkové, partenokarpické okurky (nepotřebují opylení), tzv. hadovky, je nejčastějším důvodem nedostatek dusíku a případně spojený s nevyrovnanou závlahou. Rostlina tím, že plodí a narůstají plody, pokud má akutní nedostatek N (dusíku), redukuje násadu a mladé plody zasychají.
Jaké hnojivo použít na okurky
Asi nejjednodušším způsobem přihnojování okurek během vegetace je použití známého a osvědčeného hnojiva Cererit. Jedná se o bezchloridové granulované hnojivo se stopovými prvky (NPK (+MgO, +S) 8-13-11 (+2, +15) s B, Cu, Mo a Zn) určené k výživě ovoce, zeleniny, chmele a okrasných rostlin.
Co se stane když zmizí včely
Podle britské televize BBC jsou včely nejdůležitějším hmyzem na planetě a opylují 70 ze 100 druhů plodin, které poskytují potravu 90 procentům lidí na planetě. V nejkritičtějším případě bychom po vymření včel ztratili všechny rostliny, které tito tvorové opylují, a následně všechna zvířata, která tyto rostliny jedí.
Jak zalévat mučenku
Mučenku zaléváme vždy do misky. Ve vegetačním období v době růstu zaléváme velmi silně a poté zálivku zmírníme, ovšem dodržujeme její pravidelnost. Pozor však na přelévání – uhnívaly by jí kořeny. V zimě však rostlinu zaléváme jen minimálně a tak, aby zemina nikdy zcela nevyschla.
Jak stříhat mučenku
V zimě mučenky potřebují klid
Na podzim, kdy noci začínají být chladné, přesuneme rostliny na zimoviště. Odřežeme veškerý kořenový systém, který během letnění prorostl do okolní zeminy. Zároveň zkrátíme nadzemní část. Osvědčuje se zkrácení asi na 30 centimetrů.
Jak chutná mučenka
Dužina příjemná navinulá, sladkokyselá, s exotickým aromatem – připomíná meruňky či mango. Plod podélně rozřízneme a míšek (rosolovitou dužninu) sníme, semínka při konzumaci nevadí.
Proč zasychají plody na okurkách
hadovky, je nejčastějším důvodem nedostatek dusíku a případně spojený s nevyrovnanou závlahou. Rostlina tím, že plodí a narůstají plody, pokud má akutní nedostatek N (dusíku), redukuje násadu a mladé plody zasychají.
Co dát pod okurky
Ideální předplodinou je hrách, fazole, řepa a nebo cibule. Pokud chceme zajistit zejména v době střídání teplot vysazeným okurkám kvalitní růst kořenů a nebo ideální podmínky pro klíčení semínek, je dobré použít černou netkanou textilii, která půdu pod ní prohřívá a udržuje bez výkyvů teplot.
Co potřebují okurky
Okurky jsou velmi náročné na teplo, úspěšně se pěstují v pařeništích a sklenících. Na venkovních záhonech prospívají na slunných a před větrem chráněných místech. Pro okurky jsou vhodné teplé a středně těžké půdy. Půdu je dobré vyživit kompostem nebo chlévskou mrvou.
