Co to je podmět Nevyjádřený
Podmět nevyjádřený
Není ve větě vyjádřen, ale víme, o koho/co se jedná. Příklad: Chceš [ty] kousek čokolády
Jak poznat vyjádřený podmět
Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.
Jak určujeme podmět
PodmětJe vždy v 1. pádě.Může být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.Ptáme se na něj: Kdo, co (Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.)
Archiv
Jak se vyznačuje podmět
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa…
Jak se pozná předmět
Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.
Jak se pozná doplněk
Jak poznat doplněk
Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).
Čím může být vyjádřen přísudek
Ve větě ho hledáme jako první (i dříve než podmět), vyjadřuje, co dělá podmět; nejčastěji je vyjádřen slovesným tvarem (jednoduchým nebo složeným). Přísudek můžeme rozdělit také na: holý (Petr studuje.), rozvitý (Petr dobře studuje.) a několikanásobný (Petr studuje a cestuje.)
Jak se určují větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.Přívlastek. Blíže určuje podstatné jméno.Předmět. Doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.Příslovečné určení Vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.Doplněk. Závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.
V jakém pádě může být předmět
Může být vyjádřen: podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.
Jaký větný člen je slovo Který
předložky. spojky (ale vztažná zájmena kdo, co, jaký, který, čí, jenž větnými členy jsou!!)
Čím je vyjádřen doplněk
Bývá vyjádřen podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, slovesným infinitivem, slovesným přechodníkem či vedlejší větou. Většinou bývá na konci věty. Doplněk, pokud je vyjádřen podstatným jménem, může být bezespojkový nebo uvozen spojkou (v češtině většinou jako, za).
Co rozvíjí podmět
Spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Patří tedy do základních větných členů. Jeho rod je důležitý pro správnou koncovku v přísudku u příčestí minulého a celkově vlastně ovlivňuje jeho tvar. Podmět také není závislý na žádném jiném větném členu, jiné větné členy ho ale mohou klidně rozvíjet.
Jak se zeptat na doplněk
Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Jak poznat sponu
Přísudek jmenný se sponou (nebo také přísudek slovesně jmenný) Přísudek se skládá z neplnovýznamového slovesa, které se také nazývá sponové (sloveso, které samo o sobě nenese význam a nelze si pod ním představit konkrétní děj nebo činnost). Sponová slovesa jsou: být, bývat, stát, stávat se.
Co znamená zkratka pum
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA PUM Kde Kam Kudy Odkud
Co je to PkS
Přívlastek shodný
Stojí většinou před podstatným jménem (v antepozici) a nejčastěji je reprezentován přídavným jménem, nebo zájmenem, zastupujícím přídavné jméno. Na přívlastek shodný se ptáme otázkami: jaký, který, čí. Při větném rozboru se označuje zkratkou PkS nebo AtK (atribut kongruentní).
Na jaký větný člen se ptáme jaký
Přívlastek je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen. Na přívlastek se ptáme otázkami: Jaký Který Čí.
Co není větný člen
Slova neplnovýznamových slovních druhů (předložky, spojky, částice, citoslovce) zpravidla nejsou samostatnými větnými členy. Spojkami se větné členy spojují, předložky jsou pouze části předložkových obratů. Částice nejčastěji vyjadřují modální funkci výpovědi (např. Kéž by zapršelo!).
Kdo podmět
Na podmět se ptáme 1. pádovou otázkou (kdo, co) a přísudkem. Konkrétně tedy kdo, co něco dělá. Při vyhledávání podmětu ve větě nám totiž pomůže přísudek.
Co rozvíjí doplněk
Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.
Co je přísudek složený
Slovesný přísudek SLOŽENÝ obsahuje plnovýznamové slovezo (např. psát) a další, tzv. neplnovýznamové sloveso. Sloveso PSÁT tedy použijeme ve větě jako část přísudku (v infinitivu, tedy končící většinou -t)
Co je Jmenna část přísudku
jmennou část.
Jedná se o slovesa být, bývat, stát se a stávat se. Sponové sloveso samo o sobě vlastně nic neznamená, slouží pouze k vyjádření osoby, čísla, času a podobně.
Jak se ptame na zpusob
Ptáme se: jak jakým způsobem
Co to je PkN
přívlastek neshodný (Pkn)
S podstatným jménem se shoduje* v pádě, čísle a rodě. S podstatným jménem se neshoduje* v pádě, čísle a rodě. Ve větě stojí zpravidla před podstatným jménem. Ve větě stojí zpravidla za podstatným jménem.
Jak se zeptat na přívlastek
Stojí většinou před podstatným jménem (v antepozici) a nejčastěji je reprezentován přídavným jménem, nebo zájmenem, zastupujícím přídavné jméno. Na přívlastek shodný se ptáme otázkami: jaký, který, čí. Při větném rozboru se označuje zkratkou PkS nebo AtK (atribut kongruentní).
