Jak napsat spodní uvozovky bez numerické klávesnice
Jak napsat uvozovky na klávesnici
Univerzální metodou je kombinace kláves [Shift] + [ů]. Ač se původně jedná o anglické uvozovky (na klávese jsou i vyznačené), ve Wordu a jiných textových editorech s českým jazykem se vám automaticky opraví na české uvozovky.
Archiv
Jak se píšou české uvozovky
Windows: Alt +0187, Alt +0171, Mac (na české klávesnici): Alt + Shift + 9 , Alt + Shift + 0 .
Archiv
Jak napsat dvě Carky dole
Windows:levá uvozovka – alt + 0130,pravá uvozovka – alt + 0145.
Archiv
Jak zadat uvozovky
Spodní uvozovky napíšete tím, že podržíte ALT a na numerické klávesnici vyťukáte 0132. Pro horní uvozovky je opět nutno držet ALT a tentokráte do numerické klávesnice zadat 0147. Psaní uvozovek na klávesnici pomocí klávesové zkratky s ASCII kódem je samozřejmě možné i pro další zmíněné druhy uvozovek.
Archiv
Jak psát přímou řeč na počítači
Pokud tedy během psaní textu potřebujete napsat citaci či expresivní vyjádření, nejprve stiskněte Alt + 0132, napište uvozený text a na jeho konci stiskněte Alt + 0147. Na počítačích s operačním systémem Mac OS se používá kombinace Alt + Shift + N, respektive Alt + Shift + H.
Kdy se píšou uvozovky nahoře
Je-li uvozovací věta do přímé řeči nebo citátu vložena, označuje se uvozovkami dole i nahoře každý jednotlivý úsek přímé řeči nebo citátu. Druhé uvozovací znaménko se píše až za tečku, čárku atd. (např. „Měl jsem velká očekávání," pravil Luboš, „ale už po prvních týdnech jsem odhalil svou naivitu.").
Jak se píšou uvozovky ve vete
Windowspočáteční uvozovky: Alt + 0187.závěrečné uvozovky: Alt + 0171.
Jak citovat přímou řeč
Uvozovky používáme k vyznačení přímé řeči i doslovných citátů, přesných názvů (např. knih, skladeb, článků, časopisů, spolků – z důvodu zachování zřetelnosti textu, nejsou‑li vyznačeny jinak), výrazů z cizího prostředí, nespisovných výrazů, výrazů ironických, výkladů významů slov apod.
Jak se píší uvozovky v přímé řeči
Přímá řeč začíná uvozovkami dole („) a končí uvozovkami nahoře (“). Nikdy ne naopak. Interpunkční znaménka (.,!) píšeme vždy dovnitř uvozovek.
Kdy se píšou uvozovky
Uvozovky používáme k vyznačení přímé řeči i doslovných citátů, přesných názvů (např. knih, skladeb, článků, časopisů, spolků – z důvodu zachování zřetelnosti textu, nejsou‑li vyznačeny jinak), výrazů z cizího prostředí, nespisovných výrazů, výrazů ironických, výkladů významů slov apod.
Jak psát přímou řeč
Pamatujte si, že přímá řeč vždy začíná velkým písmenem. Pokud za přímou řečí stojí uvozovací věta, nemůžeme ji zakončit tečkou. V uvozovací větě, pokud nestojí před přímou řečí, píšeme malé počáteční písmeno. Uvozovací věta vložená do přímé řeči je z obou stran oddělena čárkou.
Jak správně citovat přímou řeč
Začínám klasickými uvozovkami „ “ pro celý úryvek. Pro první přímou řeč, použiji uvozovky jednoduché ‚ '. V rámci této přímé řeči potřebuji použít třetí uvozovky, pro citát, který postava pronáší.
Jak poznat přímou řeč
Přímá řeč začíná uvozovkami dole („) a končí uvozovkami nahoře (“). Nikdy ne naopak. Interpunkční znaménka (.,!) píšeme vždy dovnitř uvozovek.
Jak správně parafrázovat
Jak parafrázovat. O parafrázování hovoříme tehdy, jestliže ve vlastním textu stručně a jednodušeji formulujeme myšlenku, která v citovaném zdroji byla prezentována podrobně. Parafrázování rozhodně neznamená, že bychom převzali původní myšlenku a jen v ní vyměnili některé ze slov.
Jak psát uvozovky u citace
Je-li uvozovací věta do přímé řeči nebo citátu vložena, označuje se uvozovkami dole i nahoře každý jednotlivý úsek přímé řeči nebo citátu. Druhé uvozovací znaménko se píše až za tečku, čárku atd.
Jak psát přímou řeč v přímé řeči
Pamatujte si, že přímá řeč vždy začíná velkým písmenem. Pokud za přímou řečí stojí uvozovací věta, nemůžeme ji zakončit tečkou. V uvozovací větě, pokud nestojí před přímou řečí, píšeme malé počáteční písmeno. Uvozovací věta vložená do přímé řeči je z obou stran oddělena čárkou.
Jak se pozná přímá řeč
Přímá řeč začíná uvozovkami dole („) a končí uvozovkami nahoře (“). Nikdy ne naopak. Interpunkční znaménka (.,!) píšeme vždy dovnitř uvozovek.
Jak poznat nepřímou řeč
Jako nepřímá řeč je označována reprodukce výpovědi jednoho mluvčího jinou osobou. Dochází proto ke gramatickým změnám v osobě, času a obvykle i ve způsobu původní výpovědi. Formálně je věta nepřímá vedlejší větou předmětnou, závislou na hlavní větě.
Jak se pozná nepřímá řeč
Přímá a nepřímá řeč
| Přímá řeč | Nepřímá řeč |
|---|---|
| „Máš rád čokoládu“ zeptal se mě Mirek. | Mirek se mě zeptal, jestli mám rád čokoládu. |
| Ida mě pozvala: „Přijď odpoledne k nám.“ | Ida mě pozvala, abych k nim odpoledne přišla. |
| „To nevadí,“ odpověděl. | Odpověděl, že to nevadí. |
Jak se píšou uvozovky u citátu
Je‑li uvozovací věta do přímé řeči nebo citátu vložena, označuje se počátečním a koncovým uvozovacím znaménkem každý jednotlivý úsek přímé řeči nebo citátu. Druhé uvozovací znaménko se píše až za tečku, čárku atd., např. „Měl jsem velká očekávání,“ pravil Luboš, „ale už po prvních dnech jsem odhalil svou naivitu.
Jak psát nepřímou řeč
Nepřímá řeč reprodukuje promluvu či myšlenku postavy vedlejší větou; ta je přitom uvozena větou hlavní se slovesy (většinou v minulém čase), která označují či naznačují něčí výpověď, odborně verba dicendi: např. řekl, sdělil, zeptal se, odvětil, chtěl vědět – variant jsou desítky: Karel řekl Elišce, že ji miluje.
Jak se píše parafráze
U parafráze musí být uveden bibliografický odkaz na zdrojovou literaturu. Z textu musí být jednoznačně jasné, kde parafráze začíná a kde končí. Lze to udělat kupříkladu tím, že odkazy na bibliografické citace budeme důsledně uvádět vždy na konci parafráze.
Jak se píše citát
Přímá citace (citát) – část textu převzatá doslova, pro odlišení od textu vlastního se citát píše kurzívou (nebo jiným typem písma) a dává se do uvozovek, následuje odkaz na původní pramen. Přímé citace používejte v práci co nejméně, lepší je parafrázovat.
Jak udělat přímou řeč
Přímá řeč začíná uvozovkami dole („) a končí uvozovkami nahoře (“). Nikdy ne naopak. Interpunkční znaménka (.,!) píšeme vždy dovnitř uvozovek.
Jak správně parafrázovat text
Jak parafrázovat. O parafrázování hovoříme tehdy, jestliže ve vlastním textu stručně a jednodušeji formulujeme myšlenku, která v citovaném zdroji byla prezentována podrobně. Parafrázování rozhodně neznamená, že bychom převzali původní myšlenku a jen v ní vyměnili některé ze slov.
