Kdy použít i have
Kladná věta
1. os. j.č. | I have | Já mám |
---|---|---|
2. os. j.č. | You have | Ty máš |
3. os. j.č. | He has | On má |
3. os. j.č. | She has | Ona má |
3. os. j.č. | It has | Ono má |
Archiv
Jak používat sloveso have
Sloveso have, přesněji spojení have to/'hæv tʊ//'hæv tu//'hæv tʊ//'hæv tu/ , se také používá ve významu 'muset'. Nahrazuje tak například modální sloveso must. V tomto významu ho lze použít jako významové sloveso (otázka a zápor pomocí do), i jako pomocné (vazba have got to). I have to go.
Archiv
Co je to have got
Oba vyjadřují sloveso mít. V britské angličtině se používá tvar delší, tj. "have got", v Americe si vystačíte s prostým "have". Tvorba oznamovacích vět je jednoduchá, ale jiné použití je v záporných a tázacích větách.
Archiv
Kdy se pouziva Haven t a doN’T
Dá se říct I haven´t… (bez got) Ve smyslu něco "mít" či "vlastnit" to nelze. Vazba HAVE GOT je ve své podstatě v předpřítomném čase, tudíž zápor bude za neplnovýznamovým slovesem "HAVE", tak Vám vznikne formulace "HAVE NOT (haven't) GOT".
Archiv
Jak pouzivat I have been
Předpřítomným časem průběhovým vyjadřujeme skutečnost, že děj který začal v minulosti, probíhá i teď v současnosti, když o něm mluvíme. I have been waiting here for an hour. – Čekám tu už hodinu. Touto větou říkám, že tady právě teď čekám a že tu čekám už hodinu.
Kdy se píše have to
HAVE TO – muset
Co musíme a nemusíme, vyjádříme nejlépe pomocí slovesa, které už by mělo být každému důvěrně známé – sloveso HAVE. Ve významu muset/nemuset za slovesem HAVE následuje infinitiv s částicí TO. I have to be home by 11. They have no money.
Co je to present perfect
Předpřítomný čas prostý používáme, když mluvíme o událostech, co se odehrály v minulosti, ale mají nějakou souvislost s přítomností. Jedním případem použití předpřítomného času prostého je pro mluvení o zkušenostech, které jsme prožili do současné doby.
Co je i ve
already: I've already seen it. Už jsem to viděl. am: I am. Já jsem.
Jaký je rozdíl mezi past simple a Present Perfect
Zatímco děje vyjádřené pomocí minulého času jsou již ukončené, často definované příslovečným určením referujícím k minulosti (yesterday, two days ago, last winter, atd.), děje vyjádřené předpřítomným časem dokončené nejsou (tedy stále probíhají, i když začaly v minulosti) nebo mají jinou spojitost s přítomností.
Co znamená anglicky I’ve
I've [aɪv]
apply: That applies to you as well. To platí i pro tebe. even: Even a child could do it. To by zvládlo i dítě.
Kdy se používá did a was
U záporných a tázacích tvarů slovesa to do jakožto běžného významového slovesa "dělat" se v minulém prostém čase používá pomocné did, např.: We didn't do our homework last night. Záporný tvar od have se obvykle tvoří také pomocí did, ale někde je možné přidat pouhé not či použít zkrácený tvar n't.
Co je to past simple
Minulý čas prostý používáme pro děje, které se odehrály v jasně definované minulosti. Často jsou s ním spojovány časová určení yesterday, three weeks ago, last year, when I was young. We watched a film yesterday.
Co to je aiN’T
AIN'T. Zvláštním výrazem je ain't/'eɪnt/ , které lze použít místo kteréhokoliv záporného tvaru slovesa be, pomocného have, a některých dalších pomocných sloves. I ain't gonna do it. = I'm not going to do it.
Co je to i
I je deváté písmeno latinské abecedy. V biochemii je I symbol pro aminokyselinu isoleucin. V češtině je I spojka. V angličtině znamená I zájmeno já.
Jak se tvoří Present Perfect
Tvar předpřítomného času prostého tvoříme vyčasováním pomocného slovesa have, které je následováno příčestím minulým významového slovesa (u pravidelných sloves přidáváme koncovku -ed k základnímu tvaru, tvary příčestí minulého nepravidelných sloves viz tvary past participle v kapitole Past simple tense).
Jak pouzit Present Perfect
Předpřítomný čas v angličtině (Present perfect) používáme, když hovoříme o věcech, které se udály někdy v minulosti, ale na rozdíl od minulého času prostého neuvádíme nebo nevíme, kdy přesně se v minulosti tyto události staly. Have you ever seen the Jurasic Park film
Co je Does
Sloveso "do" jako pomocné sloveso nemá žádný význam, nijak se nepřekládá. "Říká nám", že právě tvoříme otázku v přítomném čase prostém. Ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) ho používáme ve tvaru "does".
Jak se naucit past simple
Tvar pravidelných sloves v minulém čase prostém tvoříme přidáním koncovky -ed k základnímu tvaru slovesa. U jednoslabičných sloves s jednou samohláskou následovanou souhláskou dochází ke zdvojení této koncové souhlásky. We played football two weeks ago. The bus stopped.
Co je to Participle
I když obvykle mluvíme o past participle, slovo participle samo o sobě znamená „příčestí“ a nemusí to být jen od času minulého (past) ani od trpného rodu!
Co to je in
Předložka. při, v, na čem účastnit se ap.
Jak se řekne i anglicky
i {spojka} and {spoj.}
Co je to Present Perfect Simple
Předpřítomný čas prostý používáme, když mluvíme o událostech, které se odehrály v minulosti, ale mají nějakou souvislost s přítomností (pokud například mluvíme o tom zdali a kolikrát jsme něco udělali). Rozdíl mezi předpřítomným časem prostým a průběhovým spočívá primárně v tom, zdali je daná činnost dokončena nebo ne.
Kdy did
U záporných a tázacích tvarů slovesa to do jakožto běžného významového slovesa "dělat" se v minulém prostém čase používá pomocné did, např.: We didn't do our homework last night. Záporný tvar od have se obvykle tvoří také pomocí did, ale někde je možné přidat pouhé not či použít zkrácený tvar n't.
Jaký je rozdíl mezi past simple a pást Continuous
Minulý průběhový čas není složitý, jeho použití se dá odvodit od použití přítomného prostého a průběhového času. Obecně lze říci, že průběhový čas se používá tehdy, kdy nějaká aktivita (zrovna) probíhala, prostý čas naopak tehdy, když nějaká činnost (prostě) proběhla.
Jak se dělá past simple
Past simple
Otázku v minulém čase prostém tvoříme přidáním pomocného slovesa did (tedy minulého času do) na začátek věty. Pomocné sloveso na sebe opět převezme všechny gramatické funkce. Jelikož pomocné sloveso indikuje i minulý čas, plnovýznamové sloveso, které za ním následuje, bude už v přítomném čase.