Jak se ptáme na PU příčiny
Příslovečné určení příčiny
Označuje příčinnou souvislost dvou dějů. Ptáme se otázkou PROČ (SE) NĚCO DĚJE/JE
Jak se ptáme na puč
Příslovečné určení času (PUČ)
Ptáme se: Kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často Např. Přijde zítra.
Archiv
Jak se ptame na zpusob
Ptáme se: jak jakým způsobem
Archiv
Jak se ptáme na doplněk
Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Co rozvíjí doplněk
Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.
Jak poznat PU účelu
PU účeluPtáme se na něj: Za jakým účelemPřipili si na zdraví. Za jakým účelem Na zdraví (aby byli zdraví).
Jak se pozná doplněk
Jak poznat doplněk
Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).
Čím je vyjádřen doplněk
Bývá vyjádřen podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, slovesným infinitivem, slovesným přechodníkem či vedlejší větou. Většinou bývá na konci věty. Doplněk, pokud je vyjádřen podstatným jménem, může být bezespojkový nebo uvozen spojkou (v češtině většinou jako, za).
Jak se pozná předmět
Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.
Jak určit příslovečné určení
Příslovečné určení (latinsky adverbiale) je řazeno mezi větné členy rozvíjející (společně s předmětem, přívlastkem a doplňkem). Příslovečné určení tedy dále rozvíjí větní členy základní, podmět a přísudek. Příslovečné určení vyjadřuje bližší okolnosti děje a vztahy (kdy, kde, proč, jak se něco stalo, jaké něco je).
Co rozvíjí podmět
Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.
Co je to základ věty
Základ je ta část věty, která uvádí větu do předchozího kontextu – svým významem navazuje na výrazy, které se už v textu vyskytly, na skutečnosti z nich odvoditelné nebo na skutečnosti, u kterých se předpokládá, že jsou recipientovi známé.
Jak rozeznat větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.Přívlastek. Blíže určuje podstatné jméno.Předmět. Doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.Příslovečné určení Vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.Doplněk. Závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.
Jak se ptáme na větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk. Blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký Který Čí
Jak se pozna podmět
Jak ho najdeme (poznáme)
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.
Kdy větný člen
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
Jak se zeptat na větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk. Blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký Který Čí
Kdo větný člen
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
Co znamená zkratka pum
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA PUM Kde Kam Kudy Odkud
Jaký máme podmět
Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.
Co dělá podmět
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Jaké jsou základní větné členy
Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.
Jaké jsou druhy přísudku
Druhy přísudku:slovesný: obsahuje sloveso v určitém tvaru, dělí se na:jmenný se sponou (slovesně-jmenný): tvoří ho sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno.jmenný: tvoří ho pouze podstatné nebo přídavné jméno, sponové sloveso chybí.citoslovečný: tvoří ho citoslovce.
Proč se učit větné členy
Při špatném zapojení větných členů do věty nám věta nefunguje, je nesrozumitelná, nejasná. Větné rozbory nám otevírají brány do světa cizích jazyků, třeba takové angličtiny. V angličtině je při stavbě věty nutné dodržovat správný slovosled – a je v zásadě jedno, zda píšeme či zda hovoříme.
Jak poznam větné členy
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
