Jak se pozná doplněk
Jak poznat doplněk
Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).
Archiv
Co rozvíjí doplněk
Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.
Jak vysvětlit doplněk
Doplněk je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět nebo předmět a na druhé straně přísudek. Bývá vyjádřen podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, slovesným infinitivem, slovesným přechodníkem. Většinou bývá na konci věty.
Na co se váže doplněk
Doplněk je speciální v tom, že se jako jediný větný člen váže na podstatné jméno (podmět nebo předmět) a na sloveso (přísudek).
Archiv
Co rozvíjí podmět
Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.
Co může být podmět
Podmětem může být podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce, částice i citoslovce.
Jak se ptáme na PT
b/ neshodný /PKn/ -s podstatným jménem se neshoduje v pádě, čísle, rodě -stojí za ním.PŘEDMĚT /PT/ -rozvíjí sloveso.a/ místa /PUM/ -ptáme se na něj otázkami „kam, kde, odkud, kudy“c/ způsobu /PUZ/ -označuje kvalitu /vlastnost/ slovesného děje /způsob jeho provedení/d/ míry. -vyjadřuje množství, měřítko, intenzitu.
Kdy větný člen
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
Jak se pozná předmět
Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.
Jak se pozná podmět
Jak ho najdeme (poznáme)
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.
Jaký máme podmět
Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.
Jak se zeptat na podmět
PodmětJe vždy v 1. pádě.Může být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.Ptáme se na něj: Kdo, co (Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.)
Jak se pozna podmět
Jak ho najdeme (poznáme)
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.
Co znamená zkratka pum
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA PUM Kde Kam Kudy Odkud
Kdo větný člen
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
Jaké jsou základní větné členy
Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.
Co dělá podmět
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Jak se ptáme na podmět
Jak ho najdeme (poznáme)
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.
Jak se ptáme na PUZ
Příslovečné určení způsobu (PUZ)
Ptáme se: Jak, jakým způsobem Např. Mluví rychle.
Jak se ptáme na puč
Kudy ❖ Příslovečné určení času (Puč) – ptáme se na něj otázkami Kdy Odkdy Dokdy
Jak se dělí podmět
Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen.
Jak určit příslovečné určení
Pro příslovečné určení platí:Vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.Ptáme se na něj: Kde Kdy Jak Proč Za jakým účelem Z jaké příčiny Za jakých podmínek atd. (V létě na stromě rostla jablka. Kdy na stromě rostla jablka V létě. Kde rostla v létě jablka Na stromě.)
Jak se ptáme na PU příčiny
Příslovečné určení příčiny
Označuje příčinnou souvislost dvou dějů. Ptáme se otázkou PROČ (SE) NĚCO DĚJE/JE
Jak se ptame na zpusob
Ptáme se: jak jakým způsobem
Jak se ptame na PU zpusobu
PU účeluPtáme se na něj: Za jakým účelemPřipili si na zdraví. Za jakým účelem Na zdraví (aby byli zdraví).
