Jak se ptáme na PUZ
Příslovečné určení způsobu (PUZ)
Ptáme se: Jak, jakým způsobem Např. Mluví rychle.
Archiv
Jak se ptame na PU zpusobu
PU účeluPtáme se na něj: Za jakým účelemPřipili si na zdraví. Za jakým účelem Na zdraví (aby byli zdraví).
Archiv
Jak se ptáme na příslovečné určení podmínky
Druhy příslovečného určení
| příslovečné určení | otázka | příklady |
|---|---|---|
| podmínky | za jaké podmínky – pokud nastane | v případě nouze mi pomůže (za jaké podmínky), za špatného počasí na výlet nepůjdeme |
| přípustky | i přes co, i v kterém případě | i přes nepříznivé počasí vyrazili (i přes co), i přes svou nezkušenost byl nejlepší |
Archiv
Jak se ptáme na PT
b/ neshodný /PKn/ -s podstatným jménem se neshoduje v pádě, čísle, rodě -stojí za ním.PŘEDMĚT /PT/ -rozvíjí sloveso.a/ místa /PUM/ -ptáme se na něj otázkami „kam, kde, odkud, kudy“c/ způsobu /PUZ/ -označuje kvalitu /vlastnost/ slovesného děje /způsob jeho provedení/d/ míry. -vyjadřuje množství, měřítko, intenzitu.
Archiv
Jak se zeptat na doplněk
Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Kdo větný člen
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
Jak se pozná předmět
Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.
Na co se ptáme i přes co
Příslovečná
Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
V jakém pádě může být předmět
Může být vyjádřen: podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.
Co rozvíjí doplněk
Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.
Jak se ptáme na přísudek
Pro přísudek platí: Vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Může být vyjádřen: slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět (Na stromě rostou jablka.
Jaké jsou základní větné členy
Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.
Co znamená zkratka pum
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA PUM Kde Kam Kudy Odkud
Jak se určuje podmět
Podmět ve větě nenajdeme, ale poznáme jej podle tvaru přísudku. (Kdo, co pletla Ona. Slovo ona je tedy podmětem.)
Co má prednost příslovečné určení nebo přívlastek
způsoby zeptat), vždy má přednost přívlastek, na druhém místě je příslovečné určení a teprve naposled předmět.
Co je to základ věty
Základ je ta část věty, která uvádí větu do předchozího kontextu – svým významem navazuje na výrazy, které se už v textu vyskytly, na skutečnosti z nich odvoditelné nebo na skutečnosti, u kterých se předpokládá, že jsou recipientovi známé.
Čím je vyjádřen přísudek
Přísudek je vyjádřen určitým tvarem (tedy ne infinitivem) slovesa plnovýznamového (sloveso, které samo o sobě nese význam a není potřeba jej dále doplňovat; můžeme si pod slovesem představit konkrétní děj nebo činnost).
Čím může být vyjádřen podmět
Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.
Na jaký větný člen se ptáme jaký
Přívlastek je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen. Na přívlastek se ptáme otázkami: Jaký Který Čí.
Jak se ptáme na základní větné členy
Základní větné členyPodmět. Je vždy v 1. pádě. Ptáme se na něj: Kdo, co Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.Přísudek. Vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka Rostou.
Jak se ptáme na příslovečné určení místa
Na statická se ptáme otázkou KDE (Bydlí v Praze.) Na dynamická ODKUD (Z okna se linula vůně.), KUDY (Běžte přes les.) KAM (Šel ke srubu.) K příslovečnému určení místa patří i obrazná pojmenování založená na místním pojetí: Zavedl do toho chaosu pořádek.
Jak se zeptat na podmět
PodmětJe vždy v 1. pádě.Může být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.Ptáme se na něj: Kdo, co (Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.)
Jak se ptáme na přívlastek
Pro přívlastek platí: Blíže určuje podstatné jméno. Může být vyjádřen: podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: Jaký Který
Kdy větný člen
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
Jak se zeptat na větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk. Blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký Který Čí
