Jak se ptáme na PT
b/ neshodný /PKn/ -s podstatným jménem se neshoduje v pádě, čísle, rodě -stojí za ním.PŘEDMĚT /PT/ -rozvíjí sloveso.a/ místa /PUM/ -ptáme se na něj otázkami „kam, kde, odkud, kudy“c/ způsobu /PUZ/ -označuje kvalitu /vlastnost/ slovesného děje /způsob jeho provedení/d/ míry. -vyjadřuje množství, měřítko, intenzitu.
Archiv
Jak se ptáme na příslovečné určení podmínky
Druhy příslovečného určení
| příslovečné určení | otázka | příklady |
|---|---|---|
| podmínky | za jaké podmínky – pokud nastane | v případě nouze mi pomůže (za jaké podmínky), za špatného počasí na výlet nepůjdeme |
| přípustky | i přes co, i v kterém případě | i přes nepříznivé počasí vyrazili (i přes co), i přes svou nezkušenost byl nejlepší |
Archiv
Jak se zeptat na doplněk
Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Jak se zeptat na větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk. Blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký Který Čí
Čím je vyjádřen předmět
Může být vyjádřen: podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.
Jak se zeptat na předmět
Na předmět se můžeme ptát pouze pádovými otázkami, předmět se může nacházet v jakémkoliv pádu kromě 1. pádu (v 1. pádu je vždy podmět) a 5. pádu (oslovení).
Jak se ptáme na PUZ
Příslovečné určení způsobu (PUZ)
Ptáme se: Jak, jakým způsobem Např. Mluví rychle.
Jak se ptame na PU zpusobu
PU účeluPtáme se na něj: Za jakým účelemPřipili si na zdraví. Za jakým účelem Na zdraví (aby byli zdraví).
Co rozvíjí doplněk
Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.
Jak se ptáme na přísudek
Pro přísudek platí: Vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Může být vyjádřen: slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět (Na stromě rostou jablka.
Proč se učit větné členy
Při špatném zapojení větných členů do věty nám věta nefunguje, je nesrozumitelná, nejasná. Větné rozbory nám otevírají brány do světa cizích jazyků, třeba takové angličtiny. V angličtině je při stavbě věty nutné dodržovat správný slovosled – a je v zásadě jedno, zda píšeme či zda hovoříme.
Co znamená zkratka pum
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA PUM Kde Kam Kudy Odkud
Kdo větný člen
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
Jak se zeptat na přísudek
Pro přísudek platí: Vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Může být vyjádřen: slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět (Na stromě rostou jablka.
V jakém pádě může být předmět
Může být vyjádřen: podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.
Co má prednost příslovečné určení nebo přívlastek
způsoby zeptat), vždy má přednost přívlastek, na druhém místě je příslovečné určení a teprve naposled předmět.
Co je to základ věty
Základ je ta část věty, která uvádí větu do předchozího kontextu – svým významem navazuje na výrazy, které se už v textu vyskytly, na skutečnosti z nich odvoditelné nebo na skutečnosti, u kterých se předpokládá, že jsou recipientovi známé.
Co je podmět s přísudkem
Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Čím je vyjádřen přísudek
Přísudek je vyjádřen určitým tvarem (tedy ne infinitivem) slovesa plnovýznamového (sloveso, které samo o sobě nese význam a není potřeba jej dále doplňovat; můžeme si pod slovesem představit konkrétní děj nebo činnost).
Jaké jsou základní větné členy
Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.
Jak dělíme větné členy
Základ věty tvoří základní větné členy, jejich spojení nazýváme základní skladebná dvojice. Jsou to podmět a přísudek. Další větné členy, které věta obsahuje, označujeme jako rozvíjející větné členy. Ty členy, které k sobě mluvnicky i významově patří, spolu tvoří ostatní skladební (syntaktické) dvojice.
Jak se ptáme na příslovečné určení Přípustky
CvičeníPU místa. Ptáme se na něj: KdePU času. Ptáme se na něj: KdyPU způsobu. Ptáme se na něj: JakPU míry. Ptáme se na něj: Do jaké míryPU příčiny. Ptáme se na něj: Z jaké příčinyPU účelu. Ptáme se na něj: Za jakým účelemPU podmínky. Ptáme se na něj: Za jakých podmínekPU přípustky. Ptáme se na něj: I přes co
Jak se pozna podmět
Jak ho najdeme (poznáme)
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.
Jak se určuje podmět
Podmět ve větě nenajdeme, ale poznáme jej podle tvaru přísudku. (Kdo, co pletla Ona. Slovo ona je tedy podmětem.)
Jak poznat PU účelu
PU účeluPtáme se na něj: Za jakým účelemPřipili si na zdraví. Za jakým účelem Na zdraví (aby byli zdraví).
