Jak se ptáme na Přísudkovou větu
Přísudková
Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Př.: Obloha byla, jako by ji vymetl. → Jaká byla obloha
Jak poznám Přívlastkovou větu
Jak větu přívlastkovou poznáme Vedlejší věta přívlastková nahrazuje přívlastek věty hlavní, což znamená, že rozvíjí nějaké její podstatné jméno – v případě, že by se nejednalo o souvětí, ale pouze o větu jednoduchou, byl by přívlastek tvořen přídavným jménem.
Archiv
Jak se pozná věta Přísudková
Přísudkovou vedlejší větu poznáme podle toho, že je ve větě řídící přítomno sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se), což je neplnovýznamové sloveso, které musí být doplněno jménem, aby dávalo smysl.
Archiv
Jak se ptáme na Vedlejší věty příslovečné
Vedlejší věta (příslovečná) časová vyjadřuje příslovečné určení času věty hlavní (Když odcházel, zabouchl dveře.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení času otázkami kdy, odkdy, dokdy, jak často, jak dlouho, na jak dlouho ap.
Jak se ptáme na předmětnou větu
Jak větu předmětnou poznáme Ptáme se na ni, stejně jako na předmět, pádovými otázkami, s výjimkou prvního (to by byla, jak víme, vedlejší věta podmětná), přičemž nejčastěji se tážeme pádem druhým a čtvrtým, tedy: Koho/co Koho/čeho
Jak se pozná hlavní věta
„Hlavní věta
Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!
Co je věta přívlastková
Vyjadřuje přívlastek podstatného jména v řídící větě, tj. rozvádí vlastnost skutečnosti pojmenované tímto podstatným jménem. Rozlišujeme: ● přívlastkové věty uvozené vztažnými zájmeny: kdo, co, který, jaký, čí: Příklady: Zastavili jsme se na křižovatce, z níž vedly dvě cesty naprosto odlišnými směry.
Jak určit druhy vět
Oznamovací, tázací, přací, rozkazovacíVěta oznamovací Funkce: oznamujeme novou informaci, popisujeme situaci, vypravujeme. Obvykle je zakončena tečkou.Věta tázací Funkce: ptáme se, zjišťujeme informace. Obvykle je zakončena otazníkem.Věta přací Funkce: vyjadřujeme svá přání a touhy. Obvykle je zakončena tečkou.
Jak poznat doplňkovou větu
Vedlejší věta doplňková podobně jako doplněk rozvíjí sloveso a zároveň jméno (většinou v předmětu). VV doplňková velmi často stojí po slovesech smyslového vnímání (vidět, slyšet, spatřit, sledovat, pozorovat, zahlédnout, cítit, vnímat apod.) a často bývá připojena spojkami jak, jako, kterak.
Jak se ptáme na větu Přípustkovou
Ptáme se následovně: I přes co Navzdory čemu I v jakém případě Větu vedlejší k větě hlavní připojujeme spojkami třebaže, i kdyby, ač, ačkoli, i když a přestože.
Jak se ptáme na větu doplňkovou
Připojena bývá spojovacími výrazy jako jsou jak, jako nebo třeba v dnešní době už vzácněji se vyskytující kterak. Přirozeně se pak na vedlejší větu ptáme: Jak Příklady vedlejších vět doplňkových: Pozoroval jsem bráchu,VH jak se mi snaží z garáže ukrást můj oblíbený míč.
Jak se ptáme na Podmětnou větu
Na v.v. podmětnou se ptáme otázkou kdo, co a větou řídící, např. : Je dobré, že už se na mne nezlobíš. Kdo, co je dobré Příklad: Kdo se bojí, nesmí do lesa.
Jak poznám větu předmětnou a Podmětnou
Jak větu předmětnou poznáme Ptáme se na ni, stejně jako na předmět, pádovými otázkami, s výjimkou prvního (to by byla, jak víme, vedlejší věta podmětná), přičemž nejčastěji se tážeme pádem druhým a čtvrtým, tedy: Koho/co Koho/čeho
Jak poznam VH
Věta hlavní (VH)
V souvětí musí být vždy alespoň jedna. Gramaticky nezávisí na jiné větě, mohla by klidně fungovat i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Př.: Bála se (VH1) a doufala (VH2), že ten zlý sen brzy skončí (VV). → Bála se.
Jak se pozná věta jednoduchá a souvětí
Rozlišujeme věty jednoduché a souvětí. Ve větě jednoduché je jedno sloveso ve tvaru určitém. Souvětí vznikne spojením dvou nebo více vět jednoduchých. Obsahuje proto dvě nebo více sloves ve tvaru určitém.
Čím končí věta
Tečka označuje ukončení věty jednoduché, složené nebo souvětí, pokud mají funkci oznamovací, někdy také rozkazovací a přací. Na konci věty se píše tečka, i když je na jejím konci e‑mailová nebo jiná elektronická adresa (např.
Jak se ptáme na doplňkovou větu
Připojena bývá spojovacími výrazy jako jsou jak, jako nebo třeba v dnešní době už vzácněji se vyskytující kterak. Přirozeně se pak na vedlejší větu ptáme: Jak Příklady vedlejších vět doplňkových: Pozoroval jsem bráchu,VH jak se mi snaží z garáže ukrást můj oblíbený míč.
Co je Přípustková věta
Přípustková bývá připojena spojovacími výrazy ačkoli, třebaže, přestože, i kdyby, i když aj. Např.: Vypravili jsme se na výlet, přestože pršelo. Vyjadřuje přívlastek některého podstatného jména věty řídící. Např.: Napsal dopis, že chce přijet o Vánocích.
Jak se ptáme na větu Podmínkovou
podmínkováVyjadřuje podmínky za kterých se děj uskuteční, nebo neuskuteční.Ptáme se na ni: za jakých podmínek + věta řídícíČasté spojovací výrazy: jestliže, -li, kdyby, jestli, když, pokud.Příklad: Nebude-li pršet, nezmokneme. (Za jakých podmínek nezmokneme Nebude-li pršet.) Kdyby ses přiznal, cítil by ses lépe.
Co je věta doplňková
Doplněk je rozvíjející větný člen, který vyjadřuje vlastnost, již má podstatné jméno za určitého děje. Z této složité definice vyplývá, že doplněk závisí zároveň na jménu (rozvíjí jméno většinou v podmětu a předmětu) a slovese.
Jak urcovat druhy vedlejších vět
Vedlejší věty nahrazují větné členy, proto druhy vedlejších vět odpovídají druhům větných členů a stejně se také na ně můžeme ptát. Při určování druhu vedlejší věty se musíme ptát celou větou hlavní a odpovědět celou větou vedlejší.
Jak se pozná věta předmětná
Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.). Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal Petr
Jak se pozná věta jednoduchá
Věta jednoducháObsahuje pouze jedno sloveso v určitém tvaru, respektive jeden přísudek.Tento úspěšný spisovatel vydal již několik knih. Je meloun zelenina, nebo ovoce
Jak se určuje počet vět
Určovat počet vět podle čárek (interpunkce) nedoporučujeme. Počet vět bezpečně zjistíme výhradně podle počtu určitých sloves. Rozlište věty jednoduché a souvětí: Jan dlouho čekal, a přestože mu byla zima, vytrval. Na krátký okamžik se mu vybavily stromy, ohýbající se ve větru, a příjezdová cesta k domu.
Jak se pozná Věta jednoduchá
Věta jednoducháObsahuje pouze jedno sloveso v určitém tvaru, respektive jeden přísudek.Tento úspěšný spisovatel vydal již několik knih. Je meloun zelenina, nebo ovoce
