Jak správně určit vedlejší věty
Vedlejší věta
Vedlejší věty jsou závislé na větě hlavní nebo jiné větě vedlejší. Poznáme ji podle toho, že nemůže stát samostatně bez své řídící věty. Značení ve větném rozboru: VV. Na vedlejší větu se můžeme zeptat!
Jak se zeptat na větu vedlejší
Věta vedlejší příslovečnámístní – ptáme se otázkou Kdečasová – ptáme se otázkou Kdyzpůsobová – ptáme se otázkou Jakým způsobemmíry – ptáme se otázkou Do jaké mírypříčinná – ptáme se otázkou Z jaké příčinyúčelová – ptáme se otázkou Za jakým účelempodmínková – ptáme se otázkou Za jaké podmínky
Archiv
Jak se ptáme na vedlejší větu Podmětnou
Na v.v. podmětnou se ptáme otázkou kdo, co a větou řídící, např. : Je dobré, že už se na mne nezlobíš. Kdo, co je dobré Příklad: Kdo se bojí, nesmí do lesa.
Archiv
Jak se ptáme na vedlejší větu Zřetelová
– ptáme se: Vzhledem k čemu + hlavní věta – tyto VV mají často na počátku výrazy: Pokud jde o… Pokud se jedná o… Co se týká, týče…
Jak se ptáme na předmětnou větu
Jak větu předmětnou poznáme Ptáme se na ni, stejně jako na předmět, pádovými otázkami, s výjimkou prvního (to by byla, jak víme, vedlejší věta podmětná), přičemž nejčastěji se tážeme pádem druhým a čtvrtým, tedy: Koho/co Koho/čeho
Jak určit hlavní a vedlejší větu
Pokud určujeme v souvětí hlavní a vedlejší větu, najdeme nejprve větu, která neobsahuje žádnou spojku, která by ji připojovala k jiné větě. Tato věta je větou hlavní. Všechny věty, které jsou k této hlavní větě připojeny spojkou podřadící nebo vztažným zájmenem nebo vztažným příslovcem, jsou věty vedlejší.
Jak se ptáme na vedlejší větu účelovou
Vedlejší věta účelová
neprozradíme celou pravdu, 2. nebude se trápit). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení účelu otázkou za jakým účelem (Za jakým účelem jsme jí neprozradili celou pravdu → Ať se netrápí.).
Jak se ptáme na vedlejší větu Přívlastkovou
•VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.
Jak se ptáme na větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk. Blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký Který Čí
Jak se pozná věta předmětná
Vyjadřuje předmět věty řídící. Ptáme se: pádovými otázkami (kromě 1. a 5. pádu).
Jaký je rozdíl mezi větou hlavní a vedlejší
Věta hlavní je taková věta, která nezávisí na jiné větě. Na tuto větu se nelze zeptat. Oproti tomu věta vedlejší vždy závisí na jiné větě. Na tuto větu se ptáme.
Jak poznat dvě věty hlavní
„Hlavní věta
Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!
Jak poznat vedlejší větu účelovou
Jak vedlejší větu účelovou poznáme Jak už bylo řečeno, na vedlejší větu účelovou se ptáme podobně jako na příčinnou, tedy: Proč Jiné je jen to, že se v tomto případě neptáme, z jakého důvodu, ale: Za jakým účelem
Jak poznat vedlejší větu Podmětnou a předmětnou
Jak větu předmětnou poznáme Ptáme se na ni, stejně jako na předmět, pádovými otázkami, s výjimkou prvního (to by byla, jak víme, vedlejší věta podmětná), přičemž nejčastěji se tážeme pádem druhým a čtvrtým, tedy: Koho/co Koho/čeho
Jak se ptáme na větu Podmínkovou
podmínkováVyjadřuje podmínky za kterých se děj uskuteční, nebo neuskuteční.Ptáme se na ni: za jakých podmínek + věta řídícíČasté spojovací výrazy: jestliže, -li, kdyby, jestli, když, pokud.Příklad: Nebude-li pršet, nezmokneme. (Za jakých podmínek nezmokneme Nebude-li pršet.) Kdyby ses přiznal, cítil by ses lépe.
Jak se ptá na předmět
JAK SE PTÁME NA PŘEDMĚT Ptáme se pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu (těmi se totiž ptáme pro změnu na podmět).
Jak se ptáme na podmět a přísudek
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Jak určit druhy vět
Oznamovací, tázací, přací, rozkazovacíVěta oznamovací Funkce: oznamujeme novou informaci, popisujeme situaci, vypravujeme. Obvykle je zakončena tečkou.Věta tázací Funkce: ptáme se, zjišťujeme informace. Obvykle je zakončena otazníkem.Věta přací Funkce: vyjadřujeme svá přání a touhy. Obvykle je zakončena tečkou.
Jak poznat vedlejší větu předmětnou
Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.). Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal Petr
Jak se určuje věta hlavní a vedlejší
Věta hlavní může stát samostatně a není mluvnicky závislá na jiné větě. Věta vedlejší nemůže stát samostatně a je mluvnicky závislá na jiné větě. Mezi větou hlavní a větou vedlejší je vztah závislosti. Věta, kterou se ptáme, je věta řídící- hlavní.
Jak se pozná předmět
Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.
Na jaký větný člen se ptáme jaký
Přívlastek je větný člen, který rozvíjí jiný jmenný větný člen. Na přívlastek se ptáme otázkami: Jaký Který Čí.
Jak se ptáme na předmět ve větě
Může být vyjádřen: podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.
Jak se pozná podmět
Jak ho najdeme (poznáme)
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.
Jak se pozná věta hlavní a vedlejší
Věta hlavní může stát samostatně a není mluvnicky závislá na jiné větě. Věta vedlejší nemůže stát samostatně a je mluvnicky závislá na jiné větě. Mezi větou hlavní a větou vedlejší je vztah závislosti. Věta, kterou se ptáme, je věta řídící- hlavní.
