Kde se zveřejňují právní předpisy
Ústavní zákony, zákony a další právní předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev aj.) se vyhlašují ve Sbírce zákonů, kterou vydává Ministerstvo vnitra. Právní předpisy nabývají platnosti a stávají se součástí právního řádu dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Jak se označují právní předpisy
Druhy právních předpisůzákony. ústavní zákon, zejména Ústava; je pochybné, že postavení ústavního zákona nemá zákon o Ústavním soudu. zákon. zákonné opatření Senátu.nařízení (tzv. podzákonné právní předpisy) vládní nařízení vyhláška (ústředního správního úřadu, obvykle ministerstva, nebo České národní banky)
ArchivPodobné
Co se publikuje ve Sbírce zákonů
309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašují právní předpisy a takzvané další právní akty. Sbírka zákonů je především národním úředním (promulgačním) listem/věstníkem, ve kterém jsou uveřejňovány (vyhlašovány) právní předpisy s celostátní platností.
Archiv
Jak se publikuje nařízení vlády
Úplné znění nařízení vlády (stejně jako vyhlášky ministerstev) se vyhlašuje ve Sbírce zákonů. Stane-li se nařízení vlády nebo vyhláška na základě novel nepřehledná, je třeba vydat nové nařízení vlády nebo novou vyhlášku (viz čl. 60 odst. 4).
Kdo vydava právní předpisy
Zákonná opatření jsou vydávána senátem, a to v případech, kdy je rozpuštěná poslanecká sněmovna. Vyhlášky vydávají jednotlivá ministerstva jako prováděcí právní předpisy k zákonům. Nařízení vlády jsou vydávána vládou, opět jako prováděcí právní předpisy k zákonům. Zmocnění k tvorbě legislativy vyplývá z ústavy.
Jak se vyznat v právních předpisech
Nejvyšší právní sílu mají ústavní zákony. V hierarchii dále následují zákony a nej- nižší právní sílu mají právní předpisy, které jsou od zákonů odvozené a tyto zákony provádějí; tedy – prováděcí právní předpisy či podzákonné normy. Specifické právní normy co do tvorby představují obecně závazné vyhlášky měst a obcí.
Kdy se píše ve znění pozdějších předpisu
Při obvyklé citaci novelizovaného zákona se uvádí jeho původní označení s dodatkem: „ve znění zákona…“, anebo, bylo-li novel více, lze použít dodatku: „ve znění pozdějších předpisů“ nebo „ve znění novel“. (Např. Ústava České republiky je „ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.)
Kdo vydává podzákonné právní předpisy
K podzákonným předpisům se řadí nařízení vlády, některá rozhodnutí prezidenta republiky normativní povahy (například o amnestii či o přenesení pravomoci sjednávat mezinárodní smlouvy na vládu či její členy), vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů nebo nařízení obecních a krajských rad vydávaných v rámci jejich …
Kdo schvaluje vyhlášky
V samostatné působnosti mohou vydávat vyhlášky obce a kraje. Vyhlášky schvalují zastupitelstva těchto samosprávných jednotek. Právní předpisy vydávané v přenesené působnosti státní správy se nazývají nařízení a schvalují je rady samosprávných jednotek (např. rada obce, rada kraje).
Kde se publikuje nařízení obce
Všechny nově přijaté obecně závazné vyhlášky a nařízení obcí a krajů najdete od ledna na internetové adrese https://sbirkapp.gov.cz/. Informační systém Ministerstva vnitra umožňuje hledat právní předpisy dle obcí a témat i zaslat upozornění hned, jakmile vybraná obec vyhlásí nový právní předpis.
Co je Podzákonný právní předpis
Odvozené (derivativní) právní předpisy (také prováděcí předpisy, podzákonné předpisy) jsou právní předpisy odvozené od zákonů. Slouží k provedení zákona (nemohou obsahovat novou právní úpravu) a musí být vydávány na základě zákona a v jeho mezích, tj. secundum et intra legem.
Jak hledat v zákonech
Pokud mám zájem vyhledat konkrétní znění nějakého zákona, na Zákonech pro lidi to můžu udělat velmi jednoduše. Stačí když zadám zkratku a příslušný paragraf, např. noz § 96, a okamžitě se otevře stránka s tímto konkrétním požadovaným předpisem.
Jaké jsou právní předpisy
Mezi právní předpisy pak řadíme ústavní zákona, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, nařízení obcí a nařízení krajů. Dále mohou zastupitelstva obcí a kraji vydávat v rámci své samostatné působnosti obecně závazné vyhlášky.
Jak se schvaluje vyhláška
Vyhlášky obcí a krajů schvaluje jejich zákonodárný orgán, kterým je v obou případech zastupitelstvo. Vedle toho nelze opomenout vyhlášky ústředních orgánů státní správy jako jsou jednotlivá ministerstva a dále specifické správní orgány jako je například Česká národní banka a jiné.
Kdo schvaluje obecně závazné vyhlášky
Obecně závazné vyhlášky vydávají zastupitelstva v oblastech samosprávy obce nebo kraje (tzv. samostatná působnost), nařízení pak v oblastech, kde obec nebo kraj vykonávají státní správu (tzv. přenesená působnost).
Jaký je rozdíl mezi právní normou a právním předpisem
Právní předpis znamená výsledek samotného legislativního procesu, který probíhá v rámci zákonodárné moci. Výsledkem je pak např. ústavní zákon, zákon, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev. Právní norma je pouhým jednotlivým ustanovením z obsahu právního předpisu.
Jak psát ve znění pozdějších předpisu
Při obvyklé citaci novelizovaného zákona se uvádí jeho původní označení s dodatkem: „ve znění zákona…“, anebo, bylo-li novel více, lze použít dodatku: „ve znění pozdějších předpisů“ nebo „ve znění novel“. (Např. Ústava České republiky je „ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.)
Kdo vydava vyhlášky
Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášku ve smyslu právní terminologie smí vydat jako prováděcí předpis k zákonu ústřední orgán státní správy (například ministerstvo) nebo i jiný úřad, který k tomu zákon zmocní.
Kdy je obecně závazná vyhláška vydaná
Vyhlášení se (dle § 12 zákona o obcích) provede tak, že se právní předpis obce vyhlásí ve Sbírce právních předpisů obcí a krajů [[úřední deska|úřední desce] po dobu 15 dnů.
Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou
Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášku ve smyslu právní terminologie smí vydat jako prováděcí předpis k zákonu ústřední orgán státní správy (například ministerstvo) nebo i jiný úřad, který k tomu zákon zmocní.
Jak číst název zákona
je součástí názvu. Názvy zákonů mají následující strukturu: číslo zákona/rok, ze kterého zákon je, Sb., takže například často zmiňovaný NOZ je zákon č. 89/2012 Sb. Stejně tak jako se v názvu společnosti nepřekládá „a. s.“, nepřekládáme ani Sb.
Kdo podepisuje vyhlášky
Vyvolává právní účinky Podle ustanovení § 104 odst. 2 zákona o obcích platí, že starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce. Tedy samozřejmě i obecně závazné vyhlášky vydávané v samostatné působnosti obce.
Kdo vydává právní předpisy
Původnost těchto aktů spočívá v tom, že je vydává orgán veřejné moci volený přímo lidem – zastupitelský sbor (v České republice je to Parlament České republiky), popřípadě může být tato pravomoc svěřena přímo lidu (v případě referenda).
Jak psát ve znění pozdějších předpisů
Při obvyklé citaci novelizovaného zákona se uvádí jeho původní označení s dodatkem: „ve znění zákona…“, anebo, bylo-li novel více, lze použít dodatku: „ve znění pozdějších předpisů“ nebo „ve znění novel“. (Např. Ústava České republiky je „ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.)
Kdy se uvádí ve znění pozdějších předpisu
Při obvyklé citaci novelizovaného zákona se uvádí jeho původní označení s dodatkem: „ve znění zákona…“, anebo, bylo-li novel více, lze použít dodatku: „ve znění pozdějších předpisů“ nebo „ve znění novel“. (Např. Ústava České republiky je „ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.)
