Co se dělá na Modré pondělí
Modré pondělí je první den posledního týdne před Velikonocemi. Pro křesťany bylo volným dnem, kdy se nemělo pracovat. Dětem a studentům začínaly vakace, tedy velikonoční prázdniny. Podle lidových představ se na Modré pondělí mělo doma začít s jarním úklidem a druhý den na Šedivé úterý pak speciálně vymetat pavučiny.
Proč je Modré pondělí modré
Říká se, že je název dne odvozen od modré látky, která se na Modré pondělí věší v kostelích.
Co se slaví na Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí je svátkem, kterým se u nás vítá jaro. Následuje po Božím hodu velikonočním, kdy křesťané oslavují Zmrtvýchvstání Páně. Ovšem velikonoční oslavy nevznikly až s příchodem křesťanství. Svátky oslavující příchod jara jsou totiž mnohem starší než toto náboženství.
Archiv
Kdy je modrý den
Modré pondělí a Šedivé úterý: dny, kdy má probíhat jarní úklid. Modrému pondělí se říká taky Velké pondělí. Ptáte-li se, proč zrovna modré, odpověď není jednoznačná. Název je pravděpodobně odvozen od barvy látky, kterou se zdobily kostely.
Archiv
Kdy se nesmí uklízet
Dáváte si záležet na slavnostním nedělním obědě nebo se soustředíte až na Velikonoční pondělí A věděli jste, že byste neměli na Boží hod uklízet Podobně jako všechny dny Svatého týdne je i Velikonoční neděle plná zvyků a pověr.
Co se nesmí na pondělí velikonoční
Chodilo se s velkým hlukem po vesnici, děti s řehtačkami honily Jidáše. Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo.
Co se nesmí dělat na Popeleční středu
Ke konci postní doby věřící odevzdají svoji almužnu do kostela. Popeleční středa a pak také Velký pátek jsou v křesťanské tradici chápány jako přísné postní dny. Věřící by neměli jíst maso a měli by vynechat jedno ze dvou hlavních jídel dne.
Co se nesmí dělat na Velikonoční pondělí
Podle starých pověr měly v tento den velkou moc čarodějnice a zlé síly, proto je potřeba mít se před nimi na pozoru. Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary.
Kdy se poleva vodou
Oblévačka znamená polévání děvčat na Velikonoční pondělí (Červené pondělí). Původně snad spolu s pomlázkou šlo o formu pohanského požehnání, později asi o žertovný trest za lakotu a neochotu obdarovávání obcházejících koledníků kraslicemi nebo jinými dary.
Co se nesmí na Velký pátek
Předkové se proto obávali zlých duchů, čarodějnic a možného uhranutí. Takže se raději držte starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.
Proč Velký pátek
O Velkém pátku před Velikonoci si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, proto je pro ně tento den dnem smutku a modliteb. Zvony jsou ztichlé a bohoslužby mají specifický průběh. Pro křesťany znamená Velký pátek i přísný půst.
Kdy nehýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Kdy se chodí na pomlázku
Koleda a pomlázka
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.
Kdy se chodi s pomlázkou
Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí.
Kdy se nesmí jíst maso
V době postní se nekonzumuje maso, kromě neděle. Sice se najdou hluboce věřící, kteří dodržují čtyřicetidenní velikonoční půst, nicméně v současné době je přísný půst především na Popeleční středu a Velký pátek.
Kdy končí půst
Závisí na Velikonocích a začíná Popeleční středou, která je prvním dnem půstu. To je zpravidla sedm týdnů před Velikonocemi. Půst končí Bílou sobotou, dnem před Velikonoční nedělí. Na Velký pátek vrcholí čtyřicetidenní očistné období.
Kdy se nepere pradlo
Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.
Kdy se nesmí prát prádlo
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání.
Jak si uplést pomlázku
Rozdělíme svazek na dvě poloviny po čtyřech prutech. Na jedné straně rozdělíme prsty čtveřici prutů opět na polovinu. Vznikne mezera, do které zapleteme první prut. Prut vrátíme doprava, ale už ne na vnější stranu, ale dovnitř, takže se stane prutem vnitřním.
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.
Co se říká při pomlázce
Názvosloví a etymologie. Slovo pomlázka je všeobecně, jen s několika málo výjimkami, používáno v Čechách, zatímco na Moravě a v českém Slezsku je názvosloví bohatší. Na jižní Moravě se tak lze setkat s výrazy mrskút a mrskačka, mezi Kroměříží a Vsetínem a na Slovácku zase se slovem šlahačka.
Jak se řekne pomlázka
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| akuzativ | pomlázku | pomlázky |
| vokativ | pomlázko | pomlázky |
| lokál | pomlázce | pomlázkách |
| instrumentál | pomlázkou | pomlázkami |
Co se váže na pomlázku
Pentle, mašle, stuhy jako nikdo druhý
Do oháňky tenkých proutků se nakonec zaplétají pentle, zbytky vlny či odstřižky látek, které se na konci svazují do mašle. Ale pozor, jedině bílé barvy. Ty barevné jim poté na pomlázku připevňují vyšlehané dívky a ženy a vyjadřují tak, jak si u nich ten který koledník stojí.
Co se děje v těle při hladovění
Během hladovění jednoduše řečeno klesá hladina inzulinu a tělo dostává impulz, aby spalovalo uloženou energii: Nejdostupnější je glukóza v játrech a po jejím vyčerpání dojde na tukové zásoby. Půst má několik fází, jak je popisuje přední odborník na jeho fyziologii George Cahill.
Co nejí muslimové
Muslimové nekonzumují vepřové maso, krev a uhynulá zvířata. Je-li muslim ke konzumaci těchto potravin donucen, za hřích se to nepovažuje. Platí také zákaz konzumace oslů, masožravých ptáků a zvěře. Z ryb mohou konzumovat pouze ty, které mají šupiny a ploutve.
