Kdy slaví Číňané Vánoce
Odpověď na to, zda se v Číně Vánoce slaví je stále rozpačitá. Svátky zde nemají žádnou náboženskou hodnotu a jsou vnímány spíš, jako komerční událost. Termín připadá na 25. prosince a vzhledem k tomu, že jsou tyto oslavy v celé Číně novinkou, šíří se především mezi mladými lidmi.
Archiv
Co se jí v Číně na Vánoce
K jídlu se podává tradiční obalovaná a opékaná zelenina, grilovaný chřest naložený v česneku a mnoho druhů grilovaného masa. I v číně se v tento den dodržují novoroční tradice. Jedna z nejdůležitějších je, že se během svátků nesmí zametat a to pro to, zaby se se smetím nevymetlo i štěsti.
Archiv
Jak se slaví Vánoce v Thajsku
To thajských rodin zvyk Vánoc většinou přivedl jeden z rodičů nebo známých. Na Vánoce se obdarovávají něčím drobnějším jako třeba sladkostmi nebo dárkovými balíčky. Větší dárky přicházejí až na Nový rok.
Kdo nosí dárky v Thajsku
Charakteristika seznamu
Stát | Starý muž |
---|---|
Švýcarsko | St Nicholas (znám jako Samichlaus pro německy mluvící a San Nicolao pro italsky mluvící), Père Noël (Otec Vánoc) pro francouzsky mluvící |
Thajsko | ซานตาคลอส (Santa Claus) |
Tchaj-wan | 聖誕老人 nebo 聖誕老公公 (Stařík Vánoc) |
Turecko | Noel Baba (Otec Vánoc) 1. ledna |
Kde na světě se neslaví Vánoce
Kolem rozsvíceného stromečku si nezahopsáte ani v Saúdské Arábii a v Tádžikistánu. V něm si dokonce neškrtne ani (za Sovětského svazu všudypřítomný) ruský Děda Mráz a děti si v tamních školách nesmějí na Vánoce ani dávat dárečky. Naopak třeba v Dubaji nebo v Kataru jsou obchoďáky vánočně vyzdobené.
Kdo nosi dárky v Saudske Arabii
Jmenuje se Sheng Dan Lao Ren čili Vánoční starý muž a naděluje dětem dárky do punčoch ponechaných za oknem.
Kdo nosí dárky v Česku
Dárky nosí Ježíšek, jelikož on sám je darem a obdarovává naše srdce láskou! Ježíšek v Betlémě přišel na svět jako dar rodičům, matce i pěstounovi, ale i jako dar lidstvu. Přichází na svět s poselstvím vzájemné lásky mezi lidmi, které je skutečným Ježíškovým vánočním dárkem a proto ho vnímáme zvlášť silně o Vánocích.
Kdo rozdává vánoční dárky
Vánoční dárky nenosí jen náš Ježíšek, ale i Santa Claus, děda Mráz a mnoho dalších bytostí. Je zajímavé, že nikde na světě mimo Itálie se o dárky nestará žádná žena… U nás rozbalujeme každý rok dárky od Ježíška, jinde jsou od Santa Clause, dědy Mráze a mnoha dalších tajemných bytostí.
Kdo vymyslel Vánoce
První Vánoce slavili v Římě
Historicky je za vznik Vánoc možné považovat období na přelomu třetího a čtvrtého století, protože první zmínky jsou v řeckém kalendáři Furia Dionysia Philocata z roku 354. kalendář ale vznikal mnohem dříve, a tak je možné usuzovat, že první Vánoce se v Římě slavily kolem roku 330.
Jak vzniklo slovo Vánoce
Původ slova Vánoce vychází ze staroněmeckého výrazu den wihen Nachten, který znamená posvátné noci nebo svaté noci, výraz se v čase změnil na Weihnachten, což jsou česky Vánoce. Křesťanské Vánoce mají svůj původ v příběhu narození Ježíše Krista.
V jaké zemi se neslaví Vánoce
Kolem rozsvíceného stromečku si nezahopsáte ani v Saúdské Arábii a v Tádžikistánu. V něm si dokonce neškrtne ani (za Sovětského svazu všudypřítomný) ruský Děda Mráz a děti si v tamních školách nesmějí na Vánoce ani dávat dárečky. Naopak třeba v Dubaji nebo v Kataru jsou obchoďáky vánočně vyzdobené.
Kdo podle tradice nosí v Česku na Vánoce dárky
století, pevné datum 25. prosince je doloženo ze 4. století z Říma. K Vánocům se pojí množství lidových zvyků jako koleda, jesličky (betlém), vánoční cukroví a vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek.
Kdo nosí dárky ve Švýcarsku
Ve Švýcarsku nemají Santu Clause, ale Ježíška, kterému říkají Christkind nebo také Le petit Jésus. Jedná se o zářící bytost s křídly, která je celá oblečená v bílém.
Kdo přináší dárky
Například ve Francii nosí dárky Pere Noel, v Holandsku Sinterklaas, v Bulharsku děda Koleda, ve Švédsku Jultomten, v Polynésii velký krab, v Sýrii velbloud patřící Třem králům, v Chorvatsku děda Božičnjak a například v Indii nikdo dárky nerozdává a lidé si je dávají osobně.
Co znamená slovo Vánoce
Původ slova Vánoce vychází ze staroněmeckého výrazu den wihen Nachten, který znamená posvátné noci nebo svaté noci, výraz se v čase změnil na Weihnachten, což jsou česky Vánoce. Křesťanské Vánoce mají svůj původ v příběhu narození Ježíše Krista.
Kdo neslaví Vánoce
V době křesťanského adventu a vánočních svátků mají Židé Chanuku. Není to nejvýznamnější židovský svátek a Židé sami ani Chanuku nepovažují za oslavu Vánoc.
Co je typické pro Vánoce
K Vánocům se pojí množství lidových zvyků jako koleda, jesličky (betlém), vánoční cukroví a vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek. V 19. století se v Česku začal rozšiřovat také původně protestanský zvyk zdobení vánočního stromku.
Kdo chodí na Vánoce v Polsku
Dárky v Polsku nosí na většině území sv. Mikuláš, v nejjižnější části Polska Ježíšek a v Kašubsku hvězdička. Vánoce v Polsku se nazývají Boże Narodzenie (Boží narození).
Proč se slaví 1 svátek vánoční
prosinec, tedy první svátek vánoční nebo též Boží hod vánoční, je podle církevní tradice dnem Ježíšova narození, slaví se v severských zemích stejně jako u nás výrazně méně než předcházející Štědrý den. Náboženský význam Božího hodu se vytrácí a celé Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.
Co nesmí jehovisté
Svědci Jehovovi zachovávají přísnou poslušnost sektě, nezúčastňují se politického života, odmítají vojenskou službu, nechodí k volbám, nekouří a odmítají krevní transfuzi, dříve i očkování. Další zásadou je, že se všichni členové povinně musí snažit o šíření sekty a jejích názorů.
Proč se krájí jablka
Po štědrovečerní večeři přichází na řadu krájení jablka. Vezme se nůž a jablko se napříč rozkrojí. Pokud uvnitř rozkrojeného jablka naleznete hvězdičku, budete v příštím roce zdraví a šťastní, v opačném případě křížek nebo červ značí nemoc či smrt.
Kdo roznáší dárky v Polsku
Polsko je to velká země a tak dárky roznáší svatý Mikuláš, kterému v některých částech pomáhá Gwiazdka, ale také andílek Aniolek, případně stařeček s holí Gwiazdor nebo Svatý Mrukáš – sw. Mikolaj. Rakousko stále odmítá pokusy Santa Clause a má Ježíška.
Co jedí Polaci na Štědrý den
Od polévky přes různá rybí jídla až po sladkosti. Úvodní polévkou bývá červený boršč – řepný kvas a řepný vývar bez masa a jiné zeleniny, často s malými těstovinami („oušky“). Na stole zpravidla nechybí kapr, ale nikoliv smažený, podává se nejčastěji s omáčkou a rozinkami nebo se zelím, brambory a houbami.
Co se nesmí dělat přes vánoční svátky
Podle lidových tradic se v tento den nesmělo pracovat, nestlala se ani lůžka a nezametala světnice. Lidé měli jen odpočívat.
V co věří Jehovisti
Tento model je považován za prostředek, jímž Bůh Jehova uskutečňuje své dílo na Zemi. Toto vedení rozhoduje o učení a prezentaci na veřejnosti. Svědkové Jehovovi věří, že proroctví z bible vztahující se k minulosti se splnila, a ta ostatní vypovídají o současném a budoucím vývoji.