Jak pěstovat špenát doma
Osivo špenátu vyséváme do řádků 15 až 20 cm vzdálených, vřádku optimálně 1 cm od sebe a zhruba 0,5 cm hluboko. Mírně přihrneme zeminou apak pravidelně zaléváme. Záhon udržujeme po dobu klíčení rovnoměrně vlhký. Vzhledem ke krátkému vegetačnímu období a mělkému kořenovému systému má špenát vysoké nároky na vodu.
Archiv
Co když špenát vykvete
Pokud již má špenát květy, mohou být listy hořké, proto vždy sklízíme listy před květem. Špenát je v našich podmínkách mrazuvzdorný. Ozimé odrůdy vyséváme přímo na záhon první nebo druhý týden v září.
Jak stříhat špenát
V nejkratší době získáte co nejvíce mladých listů, budete-li rostlinky seřezávat 2,5 cm nad zemí, košťálek necháte v zemi a dáte přitom pozor, aby se při řezu nepoškodila srdéčka rostlin. Za 4-6 týdnů rostliny obrostou novými listy k dalším dvěma i třem sklizním.
Jak dlouho roste špenát
Špenát roste jako jednoletá rostlina. Tvoří nízkou růžici bublinatých nebo hladkých listů sytě zelené barvy. Vegetační doba rostliny je závislá na období výsevu. Zatímco u jarní výsevu je to 50 – 60 dní, u podzimního výsevu je to i s přezimováním 240 – 250 dní.
Jak Jednotit špenát
Špenát sejeme do řádků vzdálených od sebe v rozmezí 20 – 25 centimetrů, do hloubky 2-3 centimetry, abychom nemuseli jednotit. Sklízíme buď jednotlivé dobře vyvinuté listy, nebo vypichujeme celé rostliny. Na trhu existuje celá řada odrůd špenátu.
Co sázet po špenátu
Na jeho místo se hodí karotka nebo hrášek, v teplých oblastech i pozdní mrkev. Z předpěstované sadby se zde bude dařit i póru, košťálovinám nebo celeru.
Proč zhořkne špenát
Proč zhořkne špenát
S tímto problémem se setkáme opravdu zřídka, ale může se to stát, pokud uvaříme špenát z vlastní zahrady, který jsme včas nesklidili a nechali vyběhnout do květu. Listy špenátu tím ztratí na kvalitě a už patří na kompost.
Co s hořkým špenátem
Pokud se podíváte na listy svého špenátu blíže, zjistíte, že skvrny jsou na horní straně listu žluté, dole jsou šedavé s jakýmsi povlakem. Pokud byste chtěli listy konzumovat, zjistili byste, že jsou hořké. Vzhledem k tomu nejsou vhodné ke konzumaci. Napadené listy tedy odstraňujte a likvidujte (nikoli v kompostéru).
Co pěstovat po špenátu
Na jeho místo se hodí karotka nebo hrášek, v teplých oblastech i pozdní mrkev. Z předpěstované sadby se zde bude dařit i póru, košťálovinám nebo celeru.
Jak daleko od sebe sázet špenát
Sazeničky špenátu by se měly sázet přibližně 8 cm od sebe. Pokud se chystáte sbírat baby špenát, můžete zmenšit rozestup na 5 cm.
Které plodiny se nesnášejí
Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.
Čím se zahušťuje špenát
Špenát nemusí být zahuštěný jen moukou. Zkuste jej zahustit vaječnými žloutky. Má krásně krémovou konzistenci a minimalizujete riziko hrudek z tradiční zásmažky.
Jak vylepšit špenát
Ke špenátu můžete zvolit trošku aromatického muškátového oříšku. Jen je potřeba to s ním nepřehnat. Dalším skvělým kořením může být kmín, který špenátu dodá trochu jinou, ale skvělou chuť.
Jak sázet špenát
Výsev provádíme v řádcích vzdálených od sebe asi 20 cm, v hloubce kolem 2-3 cm. Mladé rostlinky je potřeba jednotit, aby zesílily. Čerstvé listy sklízíme 5-6 týdnů po výsevu, v teplých oblastech i dříve. Špenát můžeme začít vysévat, jakmile se půda ohřeje na 5–10 °C.
Co zasadit vedle špenátu
Druhou variantu zvolte, pokud má špenát slabé kořeny, je podmáčený, případně napadený nějakou chorobou. Na jeho místo se hodí karotka nebo hrášek, v teplých oblastech i pozdní mrkev. Z předpěstované sadby se zde bude dařit i póru, košťálovinám nebo celeru.
Co dát mezi rajčata
Většinou se říká, že kombinaci rajče/jiná rostlina, je třeba vyzkoušet v praxi. Zkušení pěstitelé vám ale řeknou, že rajčata budou dobře prosperovat třeba s česnekem, cibulí, petrželí, mrkví, ale i s květinami, jako je třeba měsíček nebo tymián.
Jak zdravě zahustit špenát
Špenát nemusí být zahuštěný jen moukou. Zkuste jej zahustit vaječnými žloutky. Má krásně krémovou konzistenci a minimalizujete riziko hrudek z tradiční zásmažky.
Co se hodí ke špenátu
Čerstvý salát lze připravit ze špenátu v kombinaci s čímkoliv – ředkvičkou, česnekem, rajčetem (i sušeným), olivami, vařeným vejcem, kuřecím masem, jogurtem či kysanou smetanou. Krátce spařený můžeme podávat ke kterémukoliv jídlu. Místo petrželky dodá svěží zelenou a to nejen do polévek.
Co zasít po špenátu
Na jeho místo se hodí karotka nebo hrášek, v teplých oblastech i pozdní mrkev. Z předpěstované sadby se zde bude dařit i póru, košťálovinám nebo celeru.
Co nesnáší jahody
Cibule a česnek jsou dalším druhem zeleniny, které byste neměli pěstovat vedle jahod. Tyto rostliny produkují silné aromatické látky, které mohou ovlivnit chuť jahod. Navíc, cibule a česnek mohou ovlivnit i růst jahod, a to tak, že brání absorpci dusíku, což může vést ke slabému růstu rostliny a malým plodům.
Co nesnáší rajčata
Rajčatům pro změnu vyloženě vadí červené zelí a nesmíme je pěstovat nejen vedle něj, ale ani po něm. Špatně též snáší tykve, brambory a hrách.
Jak ochutit špenát bez česneku
Do špenátu můžete k řepovým listům přidat i jinou divokou zeleninu jako kopřivu, bršlici, hluchavku, žabinec apod. nebo zeleninové listy kedlubnů, ředkviček. Místo česneku můžeme ochutit špetkou muškátového oříšku. Pepř můžete vynechat nebo použít jiné koření.
Co s listovým špenátem
Listový špenát je skvělou surovinou do kuchyně. Máme mnoho možností, jak ho využít. Vaříme z něho špenátové polévky, dusíme ho a zapékáme. Jemně nakrájené listy přidáváme do placek a upravujeme je s těstovinami.
Co udělat s listovým špenátem
Ty nejlepší recepty ze špenátu na jednom místě. Zdravé, rychlé a chutné!⭐ Špenátová polévka s krutony.⭐ Krémové kuřecí gnocchi se špenátem.⭐ Roláda z mladého špenátu.⭐ Špenátové smoothie.⭐ Mechový dort s vanilkovou polevou.⭐ Tvarohová pomazánka se špenátem.⭐ Špenátové palačinky s ricottou, rajčátky a bazalkou.
Co dát pod jahody
Slámou (popřípadě jiným materiálem) jahodníky podkládáme v období květu. Tím zabráníme tomu, aby se vyvíjející plody dostaly do styku s půdou. Nejvhodnější pro mulčování jahod je sláma rozřezaná na kusy o délce 8-10 cm. Po sklizni slámu co nejdříve z jahodiště odstraníme, aby mohly dobře zakořenit odnože.
