Jak se starat o tis
Obecně všechny druhy a kultivary tisů rostou nejlépe v polostínu v hluboké vlhké půdě, která je dobře zásobena živinami. Na půdu není tis červený nijak zvlášť náročný, ale nikdy by neměl trpět suchem. Snáší i mrazy do -25 °C. Dá se obecně dobře tvarovat a snáší i hluboký řez.
Jak omladit tis
Aby byl tis tis křovinatější a plnější, stačí odříznout vnější růst. Tento řez záhlaví stimuluje nový růst a strom vypadá kulatější a plnější. Dávejte pozor, abyste vrchol tisu nestříhali, dokud nedosáhne vámi požadované výšky plus několik…
Archiv
Jak daleko od sebe sázet tis
Na co však pozor – téměř celá rostlina tisu je jedovatá, s jedinou výjimkou červeného míšku chránícího semena, který je oblíbenou potravou ptactva. Rozestupy mezi jednotlivými rostlinami volíme podle výšky živého plotu; od 30 cm pro obrubové plůtky do půl metru po 70 cm na vysoké živé ploty okolo 1,5 – 2 metrů.
ArchivPodobné
Jak řezat živé ploty
Čím stříhat živé ploty
Zahradnické nůžky použijte pro zastřihávání malých výhonků. Pro práci ve výškách si pomůžete teleskopickými nůžkami. Nemusíte tak na štafle. Pro silnější větve si pořiďte motorové benzinové, elektrické nebo akumulátorové nůžky, vhodné pro stříhání živého plotu.
Archiv
Jak moc je jedovatý tis
I když smrtelnost otravy tisu není stoprocentní, většina otrav smrtí končí. Za smrtelnou dávku je považován nálev z 50–100 g jehličí.
Co je jedovaté na tisu
Jedovaté jsou kořeny, kůra, dřevina i jehlice a celé bobule – zprvu zelené, pak zčervenalé na podzim. Tyto zralé bobule však mají jednu část jedlou: je to zralý červený míšek = oplodí. Ten se dá přímo ochutnávat, semínko se nesmí sníst!
Jak se otrávit Tisem
K otravě nejčastěji dochází pozřením jehličí tisu, které je prudce jedovaté a obsahuje řadu rostlinných alkaloidů, z nichž nejznámější je sloučenina taxin. K otravě může dojít při náhodném požití rostliny (spíše u dětí) nebo při sebevražedném pokusu (odvar z jehličí tisu).
Kdy plodí tis
Samčí světle žluté květenství kulovitého tvaru se počíná vyvíjet už během podzimu na spodní straně větví, zelené samičí šištice vyrůstají z jara na postranních větévkách. Od června se začínají objevovat olivově hnědá semena obalená dužnatým mníškem, který postupně červená a od září se už představí v plné kráse.
Kdy se mají stříhat túje
Túje je ideální stříhat alespoň dvakrát do roka. První období nastává v červnu, kdy se odstraní převážně přečnívající výhonky. Druhý a větší řez se provádí na podzim. Tehdy je potřeba určit finální tvar rostlin a zabránit jejich rozrůstání nechtěnými směry.
Jak často stříhat živý plot
Živý plot by se měl stříhat každý rok, jelikož delší vyčkávání a poté radikální střih škodí zdraví vegetace. V horkých dnech není stříhání živého plotu vhodné, jelikož čerstvě ořezané výhonky mohou jinak zaschnout.
Jak vypadá strom tis
Tisy jsou nahosemenné neopadávající dřeviny, jsou to keře nebo stromy dorůstající výjimečně do výšky až přes 20 m. Stromy mají korunu rozložitou, kulovitou či kuželovitou. Jsou dvoudomé, někdy se najdou exempláře jednodomé, tato vlastnost se může s věkem měnit. Kůra je načervenale hnědá, šupinatá.
Kdy zraje tis
Z počátku lze najít jen jednotlivé zralé plody a kolem mnoho plodů nezralých, zelených, maximum zralých plodů bývá v říjnu. Vejcovitá tmavohnědá semena jsou obalená červeným štavnatým míškem – ten zralý míšek není jedovatý. V parcích se často pěstuje tis japonský, zejména mnoho kultivarů tisu japonského.
Jak jedovatý je tis
Na otravu tisem červeným není doposud známo žádné účinné antidotum. I když smrtelnost otravy tisu není stoprocentní, většina otrav smrtí končí. Za smrtelnou dávku je považován nálev z 50–100 g jehličí. Pro lepší prognózu a také diagnostiku otravy je nutné včas zjistit, kolik, kdy a jakou část rostliny pacient požil.
Jak je Jedovaty tis
Jedovaté jsou kořeny, kůra, dřevina i jehlice a celé bobule – zprvu zelené, pak zčervenalé na podzim. Tyto zralé bobule však mají jednu část jedlou: je to zralý červený míšek = oplodí. Ten se dá přímo ochutnávat, semínko se nesmí sníst!
Jak často stříhat túje
Živý plot z tůjí vyžaduje řez alespoň dvakrát ročně – na samém sklonku zimy a koncem června.
Jak škodí túje
Túje jsou totiž extrémně žíznivé jehličnany. Na suchém pozemku, kde moc neprší, se s ostatními rostlinami porvou doslova o každičkou kapku. Kdo je někdy sázel, prý si mohl všimnout kromě kotevních kořenů i té jemné a husté sítě tenkých kořínků, pomocí které získávají každou vodu, kterou mohou.
Jak Zmladit živý plot
Zmlazení živých plotů
To přichází v úvahu například u dřišťálu nebo ptačího zobu. Obzvláště mnoho času na to, aby po omlazení mohl opět hezky růst, potřebuje zimostráz. Stálezelené rostliny stříhejte brzy v létě, opadavé druhy živých plotů byste měli stříhat hned na začátku jara.
Jak urychlit růst tújí
Nelitujte poškozených kořenů, keře a stromy si rychle vytvoří další, které je pomohou lépe ukotvit v zemi a dodají jim potřebnou sílu pro následný růst. Takové rostliny se i mnohem lépe adaptují, neboť dokáží vodu a živiny z okolní zeminy využít skutečně na maximum.
Co ničí túje
Zřejmě byl dovezen z Toskánska. Krasec festiva se začal v Česku šířit kvůli dovozu exotických tújí. Brouk krasec festiva kromě tújí napadá také jalovce, likviduje dřeviny, v nichž žije.
Co vysadit po Tujich
Předem si ale ujasněte, co přesně od něj čekáte. Hledáte-li stálezelený keř, vsaďte na střemchu, zimostráz či hlohyni. Pokud má plot jen opticky oddělit zahradu a zpestřit ji, vysaďte nižší keře jako mahonii nebo kalinu.
Kdy stříhat živý plot z tújí
Túje je ideální stříhat alespoň dvakrát do roka. První období nastává v červnu, kdy se odstraní převážně přečnívající výhonky. Druhý a větší řez se provádí na podzim. Tehdy je potřeba určit finální tvar rostlin a zabránit jejich rozrůstání nechtěnými směry.
Jak casto Strihat túje
Túje je ideální stříhat alespoň dvakrát do roka. První období nastává v červnu, kdy se odstraní převážně přečnívající výhonky. Druhý a větší řez se provádí na podzim. Tehdy je potřeba určit finální tvar rostlin a zabránit jejich rozrůstání nechtěnými směry.
Co škodí Tújím
Nedostatek či přemíra vláhy a nedostatek hořčíku v půdě patří mezi nejčastější příčiny reznutí tújí. Rostliny jsou ale někdy i napadeny škůdci – molovkou zeravovou nebo houbou.
Co škodí Tujim
Nedostatek či přemíra vláhy a nedostatek hořčíku v půdě patří mezi nejčastější příčiny reznutí tújí. Rostliny jsou ale někdy i napadeny škůdci – molovkou zeravovou nebo houbou. Když začnou reznout túje, měl by si člověk zahrát na Sherlocka Holmese.
Proč tu je rezavý
U starších tújí se objevuje reznutí hlavně v důsledku nedostatku živin v půdě. Po letech se země vyčerpá a vzhledem k tomu, že jsou tyto rostliny hodně citlivé na nedostatek hořčíku, je třeba ho do půdy dodat. Většinou zabere takzvaná hořká sůl, která hořčík obsahuje.
