Jak se dělá zápor v nemcine
V německé větě může stát pouze jeden zápor. Negaci můžeme tvoři pomocí „nein, kein, nicht, niemand, niemals“. Je to samostatný zápor, který tvoří větu.
Archiv
Kdy použít Kein a kdy nicht
slovesným záporem, který vytváří opak sloves (nicht) a záporným slovíčkem kein, které klademe před podstatná jména.
Archiv
Kdy se používá doch v němčině
doch(nicht)(přece):výzva s odstínem netrpělivosti(Mach es doch endlich!_ udělejte to(přece)konečně!),výzva uklidňující(Ärgere dich doch nicht!- Tak se přece nezlob!),věta předem očekávající souhlas(Er ist doch nicht dumm-vždyť přece není hloupý),překvapení,údiv(Du schläfst doch!-
Kam se dává nicht
Předpokládejme, že víte, že časované sloveso ve vedlejší větě musí stát až na konci věty. Slovo NICHT nestojí v těchto větách až po časovaném slovese. Negativní slovo NICHT stojí po předmětech v akusativu a dativu. Tyto předměty mohou být podstatná jména nebo zájmena.
Archiv
Co znamená doch
Doch znamená přece. Teď už na to přece nezapomenete a doch si s noch nespletete.
Co je nicht
Větný zápor nicht stojí zpravidla na konci věty, před infinitivem, odlučitelnou předponou nebo předložkovým spojením. – u podstatných jmen, která mají v kladu člen určitý nebo za bezpředložkovým předmětem: Wir kaufen das Haus. / Wir kaufen das Haus nicht.
Kdy se píše ein eine einen
Neurčitý člen (ein, eine, ein) v jednotném čísle
| PÁD | MUŽSKÝ ROD | ŽENSKÝ ROD |
|---|---|---|
| 1. pád | ein | eine |
| 2. pád | eines | einer |
| 3. pád | einem | einer |
| 4. pád | einen | eine |
Co to je Konjunktiv
Konjunktiv (z pozdně latinského modus coniunctivus, v překladu způsob sloužící k větné vazbě, z lat. coniungere – spojovat) či (v některých jazycích) subjunktiv, francouzsky subjonctif (česky spojovací způsob) je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla podmíněnost či hypotetičnost děje.
Co je Konjunktiv v němčině
Konjunktiv užíváme v němčině při situacích, které nejsou reálné, nýbrž jsou možné. Například: Pokud si něco představujeme nebo přejeme. Konjuktiv najdeme také v hlavní větě nereálných podmínkových vět, nebo pokud opakujeme vyjádření nepřímé řeči.
Jak se tvoří rozkazovací způsob v němčině
Rozkazovací způsob se v němčině tvoří pro:osobu jednotného čísla – du (geh(e)! – jdi!)osobu množného čísla – ihr – v případě, že celé skupině osob tykáme (geht! – jděte)pro 1. osobu množného čísla – wir (gehen wir! – jděme!) a.pro 3. osobu množného čísla – Sie – v případě vykání (gehen Sie! – jděte!)
Kde se píše The a kde ne
Člen neurčitý a – je pro podstatné jméno jednotného čísla, český ekvivalent je – nějaký, nějaká. Člen neurčitá an – používá se úplně stejně jako člen a – ale jen pro podstatná jména, která začínají na samohlásku. Člen určitý the – se používá pro podstatná jména jak jednotného tak množného čísla.
Kde se píše Der Die Das
Ano, der slouží pro podstatná jména mužského rodu, die pro podstatná jména ženského rodu a das pro střední rod. Rozhodně si ale člen podstatného jména nemůžeme doslovně překládat, protože rod podstatného jména v češtině často neodpovídá tomu v němčině.
Jak se tvoří budoucí čas v němčině
Budoucí čas v němčině Futur I se tvoří pomocí pomocného slovesa werden v přítomném čase a pomocí infinitivu. Pokud nám mezitím do toho nic nepřijde, o víkendu pojedeme na tůru na kole. Překlad v němčině zní: Wenn nichts dazwischenkommt, werden wir am Wochenende eine Fahrradtour machen.
Kdy se dává AA kdy an
Neurčitý člen "a" patří před ta podstatná jména, která začínajína vyslovovanou souhlásku. Neurčitý člen "an" patří před ta podstatná jména, která začínají na vyslovovanou samohlásku.
Kdy se používá do Does
Sloveso "do" jako pomocné sloveso nemá žádný význam, nijak se nepřekládá. "Říká nám", že právě tvoříme otázku v přítomném čase prostém. Ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) ho používáme ve tvaru "does".
Jak se ptat na pady v němčině
Pádové otázky v němčině:pád – Wer oder was – Kdo Copád – Wessen – Čípád – Wem oder was – Komu Copád – Wen oder was – Koho Co
Jak se ptáme na 4 pád v němčině
| Předložky se 3. a 4. pádem | |
|---|---|
| an – na (svislá plocha), u, k, ke | wo – an der Wand (na zdi) wohin – an die Wand (na zeď) |
| auf – na (vodorovná plocha), po | wo – auf dem Boden (na zemi) wohin – auf den Boden (na zem) |
| hinter – za | wo – hinter dem Haus (za domem) wohin – hinter das Haus (za dům) |
Kdy používáme členy
Členy (a, an, the) se používají vždy s podstatným jménem, o kterém nám řeknou blíže další informace. Ze samotného členu se dozvíme, zda se mluví o něčem obecně, nebo se jedná o něco konkrétního, zda má mluvčí na mysli celou skupinu osob nebo věcí, nebo je řeč jen o jediném členu skupiny.
Kde se používá the
Člen určitý (the)
Pomáhá nám sdělit, že mluvíme o konkrétní osobě, budově nebo věci. Náš posluchač už ví, o čem je řeč. Nebo to alespoň předpokládáme. Příkladová věta: I met the beautiful girl.
Jak poznat přítomný čas prostý
Přítomný prostý čas popisuje obecné stavy, stálé děje, obvyklé či pravidelné činnosti. Přítomný čas průběhový popisuje právě probíhající činnosti. I live in Prague. He comes from Germany.
Co to je přítomný čas
Přítomný čas (prézens (2. pád prézentu), z latinského praesens) je slovesný čas, který v různých jazycích vyjadřuje především v současnosti probíhající děje nebo trvající stavy. Obvykle je bezpříznakový a dá se jím vyjádřit i minulost (tzv. prézens historický, např.
Kdy se pouziva 4 pád v němčině
Předložky se 4. pádem
| Předložky se 4. pádem | |
|---|---|
| bis – (až) do | bis nächste Woche (až do příštího týdne), bis Prag (až do Prahy) PAMATUJ! Používá se bez členu. |
| durch – skrz, přes; prostý 7. pád | durch den Park (přes park, parkem), durch Zufall (náhodou) |
Kde pád v němčině
| Předložky se 3. a 4. pádem | |
|---|---|
| in – v, ve, do, za | wo – in der Küche (v kuchyni) wohin – in die Küche (do kuchyně) in Prag (v Praze), in einer Stunde (za hodinu) |
| neben – vedle | wo – neben dir (vedle tebe) wohin – neben dich (vedle tebe) |
| über – nad | wo – über dem Tisch (nad stolem) wohin – über den Tisch (nad stůl) |
Jak se ptame na 3 pád v němčině
3. pád – Wem oder was – Komu Co
Co to je Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích. Označuje objekt, který se pojí se slovesem. V mnohých jazycích také pro objekty s některými nebo i všemi předložkami.
