Jak určujeme podmět
PodmětJe vždy v 1. pádě.Může být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.Ptáme se na něj: Kdo, co (Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.)
Archiv
Jak se vyznačuje podmět
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa…
Archiv
Jak poznat druh podmětu
Druhy podmětuVyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen.Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho.Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.Neurčitý podmět je podmět, který je ve větě neznámý. Dá se nahradit za ono.
Jaké jsou podměty
Vyjádřený podmět může být:
Podmět holý:Pavlína přečetla spoustu knih. Podmět rozvitý: Paní učitelka Pavlína přečetla spoustu knih. Podmět několikanásobný: Pavlína a Jiřina často čtou.
Archiv
Jak se pozná předmět
Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.
Jak se určují větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.Přívlastek. Blíže určuje podstatné jméno.Předmět. Doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.Příslovečné určení Vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.Doplněk. Závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.
Jak poznat Rozvitý podmět
Podmět rozvitýJe rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.
Jak se označuje předmět
Předmět může být vyjádřen následujícími slovními druhy: podstatným jménem (hodit oštěpem, podělit se o koláč, poděkovat sousedovi), zájmenem (vrať mi to, dej to na místo, poslouchej nás), infinitivem (naučili se hospodařit, uměl už mluvit).
Co to je podmět
Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti. V pasivních větách může podmět představovat cíl děje. Spolu s přísudkem je základním větným členem. Ve flektivních jazycích se podmět shoduje s přísudkem v osobě, čísle, popř.
Jak se ptáme na podmět
Na podmět se ptáme 1. pádovou otázkou (kdo, co) a přísudkem. Konkrétně tedy kdo, co něco dělá. Při vyhledávání podmětu ve větě nám totiž pomůže přísudek.
Co se určuje u vět
Základ věty tvoří základní větné členy, jejich spojení nazýváme základní skladebná dvojice. Jsou to podmět a přísudek. Další větné členy, které věta obsahuje, označujeme jako rozvíjející větné členy. Ty členy, které k sobě mluvnicky i významově patří, spolu tvoří ostatní skladební (syntaktické) dvojice.
Co se určuje ve větě
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.
Co rozviji podmět
Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.
Jak se zeptat na doplněk
Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Jak poznam podmět Rozvity
Podmět rozvitý
Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem. Příklad: Hvězdné války nekončí.
Co rozvíjí podmět
Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.