Jak se určují druhy vedlejších vět
Věta vedlejší příslovečnámístní – ptáme se otázkou Kdečasová – ptáme se otázkou Kdyzpůsobová – ptáme se otázkou Jakým způsobemmíry – ptáme se otázkou Do jaké mírypříčinná – ptáme se otázkou Z jaké příčinyúčelová – ptáme se otázkou Za jakým účelempodmínková – ptáme se otázkou Za jaké podmínky
Archiv
Jak se určuje věta hlavní a vedlejší
Věta hlavní může stát samostatně a není mluvnicky závislá na jiné větě. Věta vedlejší nemůže stát samostatně a je mluvnicky závislá na jiné větě. Mezi větou hlavní a větou vedlejší je vztah závislosti. Věta, kterou se ptáme, je věta řídící- hlavní.
Archiv
Jak se ptát na vedlejší věty
Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
Archiv
Jak poznáme vedlejší větu předmětnou
Jak větu předmětnou poznáme Ptáme se na ni, stejně jako na předmět, pádovými otázkami, s výjimkou prvního (to by byla, jak víme, vedlejší věta podmětná), přičemž nejčastěji se tážeme pádem druhým a čtvrtým, tedy: Koho/co Koho/čeho
Jak se pozná hlavní věta
„Hlavní věta
Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!
Jaké jsou vedlejší věty
Druhy vedlejších vět
podmětné: Kdo vydrží, bude obdarován. přísudkové, též sponové (nahrazují jmennou část přísudku jmenného se sponou): Nejsem ten, za koho mě máte. předmětné, Vážou se na sloveso a ptáme se na ně 1-6 pádem: Odpověděl, že mu na tom nezáleží. přívlastkové: Srazil se s mužem, který kouřil dýmku.
Co to jsou vedlejší věty
Vedlejší věta je věta v souvětí, která je závislá na jiné řídící větě. Podobně jako větné členy vytvářejí skladební dvojice, v nichž jeden člen je řídící a druhý závislý, tak i vedlejší věty jsou závislé na větě hlavní nebo jiné větě vedlejší.
Co je to hlavní věty
Hlavní věta je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu.
Jak se pozná věta Podmětná
Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.). Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné → Když spolu nemluvíme.).
Co to je vedlejší věty
Vedlejší věta je věta v souvětí, která je závislá na jiné řídící větě. Podobně jako větné členy vytvářejí skladební dvojice, v nichž jeden člen je řídící a druhý závislý, tak i vedlejší věty jsou závislé na větě hlavní nebo jiné větě vedlejší.
Jak se určuje počet vět
Určovat počet vět podle čárek (interpunkce) nedoporučujeme. Počet vět bezpečně zjistíme výhradně podle počtu určitých sloves. Rozlište věty jednoduché a souvětí: Jan dlouho čekal, a přestože mu byla zima, vytrval. Na krátký okamžik se mu vybavily stromy, ohýbající se ve větru, a příjezdová cesta k domu.
Jak se ptáme na větu Podmětnou
Na v.v. podmětnou se ptáme otázkou kdo, co a větou řídící, např. : Je dobré, že už se na mne nezlobíš. Kdo, co je dobré Příklad: Kdo se bojí, nesmí do lesa.
Jaké jsou druhy vět
Oznamovací, tázací, přací, rozkazovacíVěta oznamovací Funkce: oznamujeme novou informaci, popisujeme situaci, vypravujeme. Obvykle je zakončena tečkou.Věta tázací Funkce: ptáme se, zjišťujeme informace. Obvykle je zakončena otazníkem.Věta přací Funkce: vyjadřujeme svá přání a touhy. Obvykle je zakončena tečkou.
Jak se ptáme na Podmětnou větu
Na v.v. podmětnou se ptáme otázkou kdo, co a větou řídící, např. : Je dobré, že už se na mne nezlobíš. Kdo, co je dobré Příklad: Kdo se bojí, nesmí do lesa.
Jak se zeptat na vedlejší větu Přívlastkovou
•VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.)
Jak spočítat věty
Postup při rozboru složitého souvětí
Určíme počet vět podle počtu přísudků. Označíme věty hlavní a vedlejší. Hlavní věty jsou spojeny souřadícími spojovacími výrazy nebo beze spojek. Vedlejší věty jsou uvozeny spojkami podřadícími nebo vztažnými zájmeny.
Jak se ptáme na předmětnou větu
Dobrý den, dnes se seznámíte s dalším druhem vedlejších vět – s větou předmětnou – ta nahrazuje předmět hlavní věty a jako na předmět se na ni ptáme, tzn. pádovými otázkami – nejčastěji 4. pádem – KOHO CO, ale i otázkami 2., 3, 6.
Jak se dělí věty
Obsah2.1 Oznamovací věta.2.2 Tázací věta.2.3 Rozkazovací věta.2.4 Přací věta.
Jak se ptáme na vedlejší větu doplňkovou
Připojena bývá spojovacími výrazy jako jsou jak, jako nebo třeba v dnešní době už vzácněji se vyskytující kterak. Přirozeně se pak na vedlejší větu ptáme: Jak Příklady vedlejších vět doplňkových: Pozoroval jsem bráchu,VH jak se mi snaží z garáže ukrást můj oblíbený míč.
Jak poznám Přívlastkovou větu
Jak větu přívlastkovou poznáme Vedlejší věta přívlastková nahrazuje přívlastek věty hlavní, což znamená, že rozvíjí nějaké její podstatné jméno – v případě, že by se nejednalo o souvětí, ale pouze o větu jednoduchou, byl by přívlastek tvořen přídavným jménem.
Jak poznat větu Podmětnou
Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.). Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné → Když spolu nemluvíme.).
Jak se ptáme na vedlejší větu Podmětnou
Na v.v. podmětnou se ptáme otázkou kdo, co a větou řídící, např. : Je dobré, že už se na mne nezlobíš. Kdo, co je dobré Příklad: Kdo se bojí, nesmí do lesa.
Jak se pozná věta doplňková
Jak vedlejší větu doplňkovou poznáme Je dobré v první řadě zkontrolovat, v jaké pozici se nachází podstatné jméno. Pokud se vyskytuje v předmětu věty hlavní, může se závislá věta vázat na jméno i na sloveso, a tím pádem se jedná o vedlejší větu doplňkovou.
Jak poznat vedlejší větu doplňkovou
Vedlejší věta doplňková podobně jako doplněk rozvíjí sloveso a zároveň jméno (většinou v předmětu). VV doplňková velmi často stojí po slovesech smyslového vnímání (vidět, slyšet, spatřit, sledovat, pozorovat, zahlédnout, cítit, vnímat apod.) a často bývá připojena spojkami jak, jako, kterak.
Jak se ptáme na VV Podmětnou
Na v.v. podmětnou se ptáme otázkou kdo, co a větou řídící, např. : Je dobré, že už se na mne nezlobíš. Kdo, co je dobré Příklad: Kdo se bojí, nesmí do lesa.
