Jak se vyrábí uhlík
Grafit reaguje už při laboratorní teplotě s kyselinami a oxidačními činidly. Grafit je málo odolný chemicky i mechanicky. Průmyslová výroba: Uhlík se získává těžbou jako grafit a diamant, nebo z fosilních paliv.
ArchivPodobné
Jak vypadá uhlík
Volný uhlík má 2 přírodní alotropické modifikace – diamant a grafit: diamant se za vysoké teploty mění na saze (téměř čistý uhlík) diamant má kovalentní vazby, nedělá vrstvy. grafit má vrstvy, mezi kterými jsou jen slabé van der Waalsovy síly, proto se dobře píše tužkou – vrstvy se z tuhy postupně odlupují
Archiv
Jak vznikl uhlík
Tento nerost krystalizuje v šesterečné soustavě. Původ je jako u lonsdaleitu vysvětlován přeměnou grafitu při dopadech meteoritů, v jejichž dopadových kráterech se nachází.
Na co se používá uhlík
Sloučeniny uhlíku jsou jedním ze základů světové energetiky, kde především fosilní paliva jako zemní plyn a uhlí slouží jako energetický zdroj pro výrobu elektřiny a vytápění, produkty zpracování ropy jsou nezbytné pro pohon spalovacích motorů a silniční dopravu.
Archiv
Jak se vyskytuje uhlík
V přírodě se uhlík vyskytuje zejména jako součást obrovského množství organických látek a ve formě oxidu uhličitého se nachází v atmosféře. Ryzí uhlík se v přírodě vyskytuje v několika krystalografických modifikacích jako grafit, diamant, lonsdaleit a chaoit. Přírodní fulleren C60 se vyskytuje jako minerál šungit.
Co to je uhlík
Uhlík (Carboneum) je kyselinotvorný, nezbytný biogenní prvek, výlučně nekovové povahy. Jeho schopnost vytvářet vazbové řetězce umožňuje vznik velkého množství sloučenin, jejichž počet je nesrovnatelně vyšší než počet sloučenin všech ostatních prvků dohromady.
Jaké má vlastnosti uhlík
Charakteristickou vlastností uhlíku je schopnost řetězení daná vysokou pevností jednoduché (C–C 154,2 pm, 356,0 kJ. mol-1) i násobných (C=C 132,6 pm, 611,7 kJ. mol-1; trojná C≡C 120,4 pm, 804,3 kJ. mol-1) vazeb mezi uhlíkovými atomy.
Co rozpouští uhlík
Anorganické sloučeniny
Ve vodě se CO2 rozpouští za vzniku velmi slabé kyseliny uhličité H2CO3. Známy jsou především soli této kyseliny – uhličitany (karbonáty), uhličitan vápenatý CaCO3 – vápenec a uhličitan hořečnatý MgCO3 – magnezit.
Jak vytvořit oxid uhličitý
Do kádinky s hořící svíčkou nasypeme jedlou sodu a přidáme ocet. Reakcí vzniká oxid uhličitý, který je těžší než vzduch a nepodporuje hoření, takže dojde kvůli nedostatku kyslíku k uhašení svíčky.
Kde se vyskytuje oxid uhličitý
Oxid uhličitý (CO2), dříve nazýván kysličník uhličitý, vzniká zejména během dýchání, ale i dalších biochemických procesů. Produkují jej fotosyntetizující rostliny i mikroorganismy, vzniká také při spalování. Je tedy přirozenou součástí ovzduší. Oxid uhličitý je těžší než vzduch, a proto se drží zejména při zemi.
Jak vzniká oxid uhličitý v přírodě
Kromě spalování biomasy či bioplynu, vzniká oxid uhličitý také během kompostování. Část organické hmoty zůstává v půdě a na povrchu půdy, jako posklizňové, nebo potěžební zbytky. V průběhu kompostování a anaerobní digesce je velká část organické hmoty přeměněna na hmotu s vysokým podílem humusových látek.
Jak si vyrobit oxid uhličitý
Do kádinky s hořící svíčkou nasypeme jedlou sodu a přidáme ocet. Reakcí vzniká oxid uhličitý, který je těžší než vzduch a nepodporuje hoření, takže dojde kvůli nedostatku kyslíku k uhašení svíčky.
CO nejvíce absorbuje oxid uhličitý
Chlorella Vulgaris je druh zelené mikrořasy s údajnou schopnosti pohlcovat v poměru k vlastnímu objemu více oxidu uhličitého než kterákoliv jiná rostlina.
CO způsobuje oxid uhličitý
V přirozeném prostředí se jeho koncentrace pohybuje okolo 400 ppm, ve vyšších koncentracích může v uzavřených místnostech vést ke vzniku takzvaného vydýchaného vzduchu a způsobovat bolesti hlavy, závratě a únavu. Velmi vysoká koncentrace může způsobit křeče, kóma a dokonce i smrt.
Kdy vzniká oxid uhličitý
Oxid uhličitý (CO2), dříve nazýván kysličník uhličitý, vzniká zejména během dýchání, ale i dalších biochemických procesů. Produkují jej fotosyntetizující rostliny i mikroorganismy, vzniká také při spalování. Je tedy přirozenou součástí ovzduší. Oxid uhličitý je těžší než vzduch, a proto se drží zejména při zemi.
