Jak jsi se nebo jak ses
Rovněž v podmiňovacím způsobu užíváme stažené ses, sis: ty by ses nekoupal, aby sis nečetl, kdyby ses podíval (nikoli by jsi se, kdyby jsi se, aby jsi se). Jazykové dotazy zodpovídá i Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR (http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm; e-mail: [email protected]).
Archiv
Jak se píše ses
Ses, sis, by sis, by ses
j. č. jsi nahrazuje pouhým ‑s, které se spojuje s osobním zvratným zájmenem: vrátil ses, přál sis to, ty ses na to nekoukal (tvary vrátil jsi se, přál jsi si to, ty jsi se na to nekoukal jsou sice zejména v mluveném jazyce časté, ale dosud nekodifikované).
Kdy se píše si a kdy jsi
Pokud podmět je TY, zkuste ho změnit na jinou osobu a podívejte se, jestli SI/JSI zmizí. Pokud zůstalo, bude to zase SI. Když zmizelo a nahradilo ho BÝT v jiné osobě, jedná se o JSI. Čekal jsi dlouho
Archiv
Jak si se vyspala anglicky
how did you sleep Díky. How did you sleep je asi nejpřesnější.
Archiv
Co je to složený slovesný tvar
Slovesné tvary složené – skládají se z více slov (obsahují tvar plnovýznamového slovesa a tvar pomocného slovesa) – myslel jsem, budu čekat, neřekli byste, přišli by …
Jak se píše sis
Spisovné jsou podoby ty ses, ty sis, ale v mluveném projevu často slýcháme i ty jsi se, ty jsi si.
Co je to ses
SES může znamenat: Letní škola esperanta (v esperantu Somera Esperanto-Studado) SES S.A. – lucemburská společnost provozující geostacionární družice SES Astra SES Americom SES World Skie [..]
Jak by ses cítil
Píšeme také: měl by ses, mohl by ses, kdyby ses apod. Jedná se o spojení spojky „aby“ a slovesa v podmiňovacím způsobu. Není tedy důvod psát tyto tvary dohromady jako jedno slovo. Nejlepší je si tyto podoby zapamatovat a vyhnout se tak všemožným patvarům, např.: abyses, aby jses apod.
Jak sis jak jsi si
Dalším jevem, ve kterém lidé často chybují, je psaní jsi a si po sobě. Pokud narazíte na tento případ, nahradíte jej tvarem sis. Nejedná se o žádný stažený tvar, ale spisovnou variantu. Pokud tedy budete chtít napsat větu typu „Ty jsi si myslel…“ nebojte se jej nahradit tvarem „Ty sis myslel…“.
Kdy se píše sem a jsem
Pokud je podmět v 1. osoba čísla jednotného píšeme ve větě slovo jsem, pokud je v jiné osobě píšeme sem. Rozhoduje tedy, zda činnost ve větě vykonávám já, nebo někdo jiný. Vždy se řiďte tím, co chcete větou říci, případně co chce věta ve cvičení / testu sdělit.
Co to je infinitiv
Jazykovědný termín infinitiv pochází z latiny a označuje neurčitý jmenný tvar slovesný, který vyjadřuje děj bez vztahu k osobě, číslu, způsobu, popř. času. Obvykle také představuje základní reprezentativní tvar slovesa, který je uváděn ve slovnících.
Co to je slovesný rod
Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět. Rozdíl mezi těmito rody si můžeme ukázat na dvou příkladových větách: Někdo umyl okna. Podmětem této věty je slovo někdo (třeba Petr, Zuzka, maminka nebo kdokoliv jiný, kdo u vás myje okna).
Kdy by jste
množného zp. podmiňovacího (kondicionálu) píšeme vždy „kdybyste“ (kdybyste počkali). Zde pozor na často používanou chybou variantu: slova nelze psát ani odděleně, tvar „kdyby jste“ je nespisovný. To stejné platí i pro další tvary podmiňovacího způsobu (kondicionálu), píšeme vždy: abyste, byste apod.
Co je správné aby jste nebo abyste
Odpověď není nikterak složitá: Spojku „aby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy abyste, nikoli aby jste ani abyjste. (Tvar podmiňovacího způsobu byste se „sloučí“ se spojkou aby v jediný výraz.) Abyste věděli, já to stejně udělám po svém.
Jak psát sem tam
Sem, bez počátečního „j“, lze užít jako spisovný tvar v případě, že se jedná o příslovce. Sem poukazuje na určitý směr, na místo, vystupuje jako opak ke tvaru „tam“.
Co je to způsob u sloves
SLOVESNÝ ZPŮSOB (modus verbi, verbální modus) V tradiční jazykovědě ↗afixy obsaženými ve vnitřní struktuře slovesa vyjádřené aspekty platnosti události vyjadřované tímto slovesem. V různých jazycích jsou takto vyjadřovány různé aspekty, a tedy morfologická kategorie s.z. je v nich různě strukturována.
Kdy použít infinitiv
Slovesa v infinitivu se používají v následujících případech:Pro vyjádření záměru. She demanded to speak to the chef. I refuse to talk to you.Po příslovcích. It is good to be here. He is lucky to have you.Ve funkci podmětu. V takovém případě se bude sloveso v infinitivu nacházet na začátku věty.
Co je to trpný rod
Rod trpný vyjadřuje skutečnost, že se podmět do činnosti aktivně nezapojuje, ale její pouze zasažen (např. Dům byl postaven. – nepostavil se sám).
Co to je příčestí trpné
Příčestí trpné (pasivní participium), též „n/t-ové“ slouží ve spojení s pomocným slovesem být k tvoření opisného pasiva (trpného rodu), např. bude zabit, je zakazován.
Kdy jsi nebo kdybys
Pravopisně správné tvary slov kdybychom, kdybyste, kdybych či kdybys můžeme odvodit od odpovídajících tvarů podmiňovacího způsobu slovesa být. Nesprávné tvary kdyby jsme, kdybysme, kdyby jste, kdyby jsem či kdyby jsi raději nepoužívejte. Nejsou totiž spisovné.
Co byste by jste
osoby množného čísla) mohou někteří pisatelé zaváhat: Píše se správně byste, by jste nebo snad byjste Odpověď není složitá: Jediný správný tvar je byste.
Kdy použít jsem a kdy sem
JSEM je tvar slovesa být. SEM je příslovce místa vyjadřující směr na toto místo. ⭐ O tvaru „jsem“ tedy uvažujeme jen v případě, že podmětem je JÁ. ⭐ Zkuste větu změnit tak, aby podmětem bylo třeba TY nebo MY, pokud tam SEM zůstane, pište ho bez počátečního J.
Jak se píše Mám zato
Může se psát oboje, záleží na kontextu, ve kterém to používáte. Za to se používá mapříklad když řekneme "Za to půjdeš do vězení." Zato používáme, pokud chceme říci "Petrovi to moc nejde, zato Pavel je docela šikovný."
Jak určit osobu
Lze ji určit pouze u sloves v určitém tvaru, ne u infinitivu.První osoba – já, my.Druhá osoba – ty, vy.Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.
Co je to osoba
Osoba je jednotlivá rozumová bytost, často s důrazem na její jedinečnost a identitu: obvykle je to člověk s vlastním jménem, schopný se rozhodovat, jednat i odpovídat za své jednání. Osoba je odborný pojem psychologie, filosofie, teologie, práva, sociologie a kulturní antropologie.
